Těžba zlata v Kašperských Horách? Dvě žádosti o průzkum MŽP zamítlo, třetí je stále ve hře
V Kašperských Horách se podle odhadů nachází zhruba 120 tun zlata a také zajímavé množství wolframu. Jeho dobývání, do nějž by se těžaři rádi pustili, by však narušilo přírodu i životy tamních obyvatel. Odpůrci těžby teď mohou být o něco klidnější – dvě ze tří žádostí o průzkum ložisek zlata totiž definitivně zamítlo ministerstvo životního prostředí.
Zatím poslední průzkumy zlata v Kašperských Horách prováděla jedna společnost na konci 90. let. Nyní se objevují další žádosti.
To zneklidňuje obyvatele Kašperských Hor, kteří se bojí dopadu případné těžby na krajinu.
O to, proč chtějí firmy zkoumat ložiska zlata v Kašperských Horách a proč to tamním obyvatelům vadí, se zajímala redaktorka Jitka Englová
„Při tom výskytu zlata v tenké vrstvě se nedá říct, že by to mohlo končit hlubinným dobýváním a skončilo by to určitě povrchovým lomem, který by byl pět kilometrů čtverečních velký,“ obává se jednatel občanského sdružení Šumava nad zlato Oldřich Slováček.
V údolí mezi Kašperskými Horami a hradem byla v souvislosti s těžbou plánovaná i kalová nádrž o rozloze téměř sto hektarů. Její hráz by byla 800 m dlouhá a 50 m vysoká.
Co se týče obsahu zlata, v Kašperských Horách připadá 10 gramů zlata na tunu horniny. To je pro těžaře zajímavé množství – podle Slováčka by výnos z těžby mohl dosáhnout možná až 150 miliard korun a dalších zhruba 50 miliard by mohla vynést těžba wolframu.
„Ten potenciál je obrovský a to je to, co je láká,“ říká Slováček na adresu těžařů.
Kromě peněz a vzhledu krajiny jsou tu i další hlediska. Slovák například varuje před výskytem arzenu, který by měl dopad na zdraví lidí, a otázky vzbuzuje také to, jak by těžba ovlivnila místní vodu.
„Pro vodu konkrétně by to znamenalo možnou kontaminaci povrchových vod přímo z těžby, kontaminaci povrchových vod infiltráty z hald a výsypek či kontaminaci podzemních vod,“ vyjmenovává odborná asistentka z Jihočeské univerzity Jitka Rutkayová, která problém studovala. Podle ní hrozí potenciální ohrožení zdrojů pitné vody nebo dopady na řeku.
Pro řadu lidí to jsou silné argumenty. Petici proti průzkumům a těžbě zlata loni podepsalo na 13 tisíc lidí.
V červnu ji navíc podpořil i Senát. Ten vyzval vládu, aby předložila návrhy novel geologického a horního zákona, které by mimo jiné odmítaly průzkum a těžbu zlata a také dalších nerostů, jako jsou wolfram a barevné kovy.
