Nůžky mezi typy domácností se rozevírají. Chudší lidé s dětmi jsou na tom hůř než senioři, hodnotí Prokop
Domácnostem v Česku se po ekonomické stránce daří lépe. Jsou ale mezi nimi rozdíly. Chudší lidé s dětmi jsou na tom hůř než senioři, hodně je totiž zasáhla inflace a nepomohla jim vládní politika, popisuje v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Už čtvrtým rokem se v projektu Život k nezaplacení ptáte vybraných domácností, jak se jim ekonomicky daří. Máte už data z nejnovější vlny dotazování, která jste analyzovali v posledních týdnech. Co je tím základním výsledkem? Dá se říci, že se ekonomická situace českých domácností zlepšuje? A že rostou příjmy víc než výdaje?
Rostou příjmy a zastavil se růst výdajů na bydlení. Takže ve výsledku se ta situace v průměru zlepšuje. Trochu se liší, jak rychle se zlepšuje u různých typů domácností. Je vidět, že celkově už se pomalu začíná dostávat na trajektorii, že se přiblížíte životní úrovni v roce 2021, kdy jsme výzkum začínali, ale liší se v tom, jak si vedou různé domácnosti.
Až 30 % domácností dnes nevytváří úspory větší než 250 korun na osobu za měsíc. „Pomohlo by snížení zdanění nízkopříjmové práce nebo navýšení minimální mzdy,“ vysvětluje Daniel Prokop
Vysokopříjmové domácnosti a senioři už se vrací na tu svou původní životní úroveň. Hůře jsou na tom chudší domácnosti s dětmi, které inflace zasáhla hodně, příjmy jim tolik nerostly a na rozdíl od seniorů jim nepomohla moc vládní politika, protože byla hodně zaměřená na důchody, trochu méně na daňové úlevy.
Dá se tedy podle nejnovějších dat říci, že se dál rozevírají nůžky mezi těmito skupinami? Třeba mezi seniory a mezi chudšími rodinami s dětmi?
Domácnosti seniorů ve všech metrikách – kolik dávají za bydlení, kolik jim zbyde, kolik negeneruje úspory – jsou skoro na úrovni roku 2021. Opravdu jim to ta valorizace z drtivé většiny vyrovná. Ale počet domácností s dětmi, které negenerují měsíčně žádné úspory, narostl z nějakých zhruba 32 na 37 procent.
Takže rozevírají se nůžky mezi typy domácností, zaprvé příjmově a zadruhé podle toho, jak na inflační krizi reagovala vládní politika. A za třetí podle toho, jak bydlí, protože zastavil se růst cen energií, ale pokračuje třeba růst cen nájmů. Takže když bydlíte v nájmu, nemáte splacenou hypotéku, tak se vám inflace prodloužila výrazně déle než člověku, který má splacené bydlení a byl postižen jenom těmi cenami energií, které se od roku 2023 trochu zpomalily nebo zastavily.
Češi by na hranice vrátili kontroly. Cizince na práci i uprchlíky před katastrofami by ale většina přijala
Číst článek
Už v úvodu jste říkal, že podle nejnovějších dat se zastavil růst nákladů na bydlení. Když budeme konkrétní, tak podle aktuálních dat za bydlení průměrná česká domácnost zaplatí 28 procent svých příjmů. Když k tomu přidáme potraviny, tak je to 44 procent. Dá se čekat ještě další pokles nebo je těžké předvídat, co přijde v dalších měsících?
Vývoj byl takový, že na začátku to bylo kolem čtvrtiny, kolem 25 procent, potom to stoupalo na 32 a od roku 2023 to pozvolna klesá. Podle toho, kolik dávají domácnosti na bydlení, jak se zastavil růst cen za bydlení, zejména energií a rostou příjmy, tak se to asi bude vracet k těm 25 procentům.
To číslo nám vychází trochu vyšší, než jim vychází ve statistickém úřadu, protože my do toho počítáme hypotéky. Takže to závisí na vývoji cen bydlení, bohužel nám rostou ceny nájmů. Máme velmi nedostupné nájmy, takže ceny nájmů v posledních letech rostou zhruba o šest procent ročně. Na druhou stranu úrokové míry u hypoték se snad budou trochu vracet. Doufejme, že možná trošku zlevní pro lidi, kteří mají splátky hypoték.
Klesá tendence šetřit?
Vy také celou dobu sledujete, jestli a případně kolik domácností dokáže měsíčně uspořit. Aktuálně 30 procent domácností nevytváří úspory větší než 250 korun na osobu za měsíc. V minulých měsících to bylo o něco víc, konkrétně až 34 procent. Ale pořád 30 procent je vysoké číslo. Může se tohle v dohledné době změnit?
Je dost zajímavé, že hodně klesá ta průměrná částka, kolik průměrně dávají lidé za bydlení nebo kolik průměrně uspoří, ale tohle číslo, kolik domácností negeneruje měsíčně zásadní úspory, je relativně stabilní.
18:47
Prokop: Ženy chtějí pracovat, ale často nemůžou. Kvůli péči o děti či rodiče je systém penalizuje
Číst článek
Ukazuje to, že se tolik nezlepšuje situace nižší střední pracující třídy s dětmi, která hodně často negeneruje úspory. Aby se tohle číslo zlepšilo, tak je nutné, aby se zvyšovaly nižší mzdy. Mohou tomu pomoct jednak jako přirozené ekonomické procesy nebo zvýšení minimální mzdy. A také by samozřejmě pomohlo snížit danění nízkopříjmové práci, jak říkám opakovaně.
To je právě rozdíl mezi těmi rodinami s dětmi, kterým se sleva na zaměstnance nebo na poplatníka v daních a na dítě nezvýšila, a mezi dalšími skupinami, které měly nějaké daňové úlevy anebo se jim zvýšila valorizace důchodů.
Takže řekl bych, že toto procento se bude blížit normálu v roce 2021 pomaleji než ty průměry, protože průměry vždy vytáhnou růst životní úrovně bohatých domácností, které redukují, kolik dávají v průměru domácnosti za bydlení.
Nemůže v tom hrát roli i přístup lidí k tomu, co si mohou dovolit? Když čtou optimistické zprávy, že inflace klesá, nebo předpovědi, že ekonomice by se mohlo dařit víc, tak si zkrátka řeknou, že vydrželi dva roky a teď si chtějí něco dopřát. Vidíte v tom výzkumu i náznak něčeho takového?
Klesá tendence šetřit a redukovat spotřební výdaje. Trochu také lidé polevili v tom, jak šetří na energiích třeba oproti zimě roku 2022. Ale v datech je jasně vidět, že toto polevení v šetření je spíš otázka střední třídy. Těch spodních 40 procent domácností pořád deklaruje, že šetří mnohem víc než v roce 2021 a podobně.
Řekl bych, že to tak spíše není, že to je opravdu tím, že chudším domácnostem vzrostly ceny výdajů, které si nemůžete úplně odepřít. A to, jestli šetříte, nebo ne a nakolik šetříte, je spíš otázka, dejme tomu těch horních 60 procent, které v tom mají velkou variabilitu. A opravdu když se omezí, tak dokážou tu situaci extrémně dobře stabilizovat.
Ušetří 3600 korun na osobu
Když se vrátím k tomu, kolik uspoří jednotlivé české domácnosti, tak výsledek od této vlny uvádíte na osobu, ne na domácnost. Ta částka v poslední vlně rostla, ale je vidět malinký pokles. Je tohle nějaký výkyv?
Dneska domácnosti v průměru ušetří asi 3600 korun na osobu. Přepočítali jsme to, je dobré to uvádět na osobu, protože to hezky ukazuje, že v průměru na osobu generují domácnosti seniorů stejné úspory jako domácnosti s dětmi, což podle mě není úplně správně.
21:24
Mzdy v Česku jsou nízké, minimální mzda 20 800 korun na důstojné živobytí nestačí, říká Prokop
Číst článek
Myslím, že domácnosti s dětmi by asi měly generovat větší úspory, a v roce 2021 to tak bylo, protože se potřebují zajistit na budoucnost a investovat do vzdělání. V roce 2021 generovaly trošku větší úspory a schopnost generovat úspory u domácností s dětmi víc poklesla.
Ty malé výkyvy o stovku nebo dvě stovky nehrají roli. Důležité je, že v nominálních číslech, v těch korunách, se to už skoro vrací k tomu, kolik ty domácnosti šetřily v roce 2021, byť je to pořád o pár stovek nižší.
Ale když to připočítáte, kolik šetří vůči reálné hodnotě peněz, vůči inflaci, tak dnes pořád reálně šetří trochu méně než v roce 2021.
Říkáte trochu, v grafu je vidět červená čára, která to ukazuje. Ten rozdíl je 900 korun, to je možná víc než trochu.
V těch reálných penězích z toho, co reportují, ušetří domácnost v průměru zhruba o 900 korun měsíčně méně. Takže inflace má dva vlivy. Redukuje vaši životní úroveň, protože musíte trochu šetřit. A zároveň redukuje hodnotu peněz, které ušetříte, protože když ušetříte v roce 2021 3000 a v roce 2025 3000, tak si za ně koupíte něco jiného.
Situace domácností se zlepšuje, ale pořád jsme v generování úspor zatím tam, kde jsme byli po covidu. Nutno ale říct, že po covidu se v roce 2021 sešlo víc věcí, proč domácnosti šetřily, byly tam daňové velké úlevy, které stály rozpočet 120 miliard, zároveň domácnosti měly naspořeno z dob covidu, protože nemohly utrácet. Byl to takový peake (vrchol) utrácení předtím, než začala inflační krize.
Celý pořad Život k nezaplacení si můžete pustit v audiozáznamu výše.
