Chci mít 125 kilo, plánuje Krpálek. Na turnaj gigantů 'trénuje' i s malým synem
VIDEO V ČLÁNKU. Jediný český olympijský vítěz z Ria Lukáš Krpálek se chystá na další těžké boje v nejvyšší váhové kategorii. Do ní přestoupil český judista právě po úspěchu na Hrách v Brazílii a v neděli by se rád probojoval na Grand Prix Turecka na stupně vítězů. Krpálek se sice stále cítí proti až 180 kilogramů vážícím soupeřům trochu zvláštně, ale svalovou hmotu zatím nabírá úspěšně.
„Teď jsem si dal dva talíře plné masa, tak se mám výborně. Kila jdou pomalu nahoru, je to dlouhodobá práce, teď jsem pořád na 115. Jednou bych chtěl docílit 120 nebo 125 kilo, ale bude to nějaký rok trvat. Pracujeme na tom, doufejme, že kila přijdou a síla s nimi,“ věří Lukáš Krpálek.
S nabíráním svalů ale také souvisí obměna šatníku. „Plno věcí už mi není a myslím si, že bude hůř,“ směje se.
Do smíchu ale nejlepšímu českému judistovi moc nebylo po prvním turnaji v kategorii nad 100 kilogramů. Ne, že by byl s pátým místem z Düsseldorfu zklamaný, ale skoro týden se po únorových zápasech v Německu nemohl pořádně hýbat kvůli svalové horečce.
„Byl jsem hodně zničený, protože přeci jen to byl první turnaj od olympiády a síla tam je obrovská. Svalovku jsem měl skoro týden, byl jsem docela dost dobytý, ale člověk je domlácený skoro z každých závodů,“ říká vítěz z Ria v kategorii do 100 kilogramů.
A tak Lukáš Krpálek věří, že jeho druhý start mezi judistickými giganty bude příjemnější. V neděli by navíc v Turecku neměla být tak silná konkurence i kvůli Evropskému šampionátu ve Varšavě, do kterého zbývají dva týdny.
„Jsem na to zvědavý. Je to přípravný start před ME a doufejme, že budu připravený, i když teď příprava byla hodně náročnÁ. Jsem unavený, ale v závodě chci být stoprocentní,“ odhodlává se na další souboje.
K úspěchu mu může pomoci i psychická pohoda, kterou nabírá doma ve společnosti svého devítiměsíčního syna Toníka. A olympijský šampion věří, že i roli rodiče přes tvrdý trénink zvládá.
„Když jsem v Čechách, tak mám trénink brzo ráno, třeba v šest, když ještě malý spí. Když přijedu z tréninku, tak jsou po snídani a pak si celé dopoledne hrajeme. Baví mě to, vždycky se těším domů. Když jedu do zahraničí, tak se mi samozřejmě stýská, doplňuje před svým druhým turnajem mezi nejtěžšími judisty Lukáš Krpálek.
