Krycí název Naviják. Vojenská policie šetří nákupy terénních nákladních vozů Tatra od zbrojaře Strnada
Resort obrany nakoupil od roku 2015 stovky terénních nákladních vozů Tatra. Vojenská policie pracuje s podezřením, že vojáci auta přebírají od výrobce, firmy Tatra Trucks, i přesto, že technika neodpovídá zadávacím podmínkám a vojenským normám. „Z důvodu neplnění parametrů techniky vzniká riziko pro život a zdraví osob,“ píše vojenská policie ve spisu s krycím názvem Naviják. Mluvčí firmy odmítá, že by technika nebyla v pořádku. A výhrady nemá ani obrana.
Vojenská policie prošetřuje nákupy armádní techniky od firmy Tatra Trucks. Většinovým vlastníkem kopřivnické automobilky je společnost CSG zbrojaře a čerstvě i nejbohatšího Čecha Michala Strnada.
Vyšetřovatelé mají podezření, že zaměstnanci české armády přebírají vozy Tatra v horší kvalitě, než vyžadují české normy a standardy Severoatlantické aliance. A tím ohrožují životy vojáků, kteří techniku používají.
Podle zjištění Radiožurnálu vojenská policie prověřuje nákupy tatrovek, které si ministerstvo obrany pořídilo od roku 2015. Konkrétně jde o vozy T-815-7 v různých variantách, například vyprošťovací vozy, přepravníky kontejnerů nebo Tatry s označením PRAM, které slouží k přepravě minometů.
| TATRA T-815-7-V 8x8 VV (vyprošťovací vozidlo) | 5 ks |
| TATRA T-815-7T3C1 8x8 PRAM | 41 ks |
| TATRA T-815-7 8x8 MSH-165-SCA (tzv. multilift) | 153 ks |
| kontejner ACTS ve variantě ADR | 10 ks |
| kontejner ACTS (přepravník sypkých materiálů) | 6 ks |
Vojenská policie kvůli těmto nákupům podezírá skupinu lidí uvnitř armády z korupce.
„V postupně na sebe navazujících krocích kontrolují, schvalují a zavádějí techniku do provozu, ačkoliv jsou si (tyto osoby) vědomé, že tato technika či její komponenty neodpovídají původním zadávacím podmínkám, předpisům, státním a evropským normám a normám STANAG, přičemž při kontrolách, schvalování a zavádění techniky pravidla takových procesů vědomě porušují, aby technika byla převzata a do provozu uvedena,“ píše se v dokumentu vojenské policie, který má Radiožurnál k dispozici.
Ministerstvo obrany Radiožurnálu potvrdilo, že se o nákupy zajímají vyšetřovatelé.
Nejbohatším Čechem je zbrojař Strnad. Za rok navýšil majetek o 175 miliard a předehnal Kellnerovou
Číst článek
„V dané věci probíhá trestní řízení, které je v současné době ve fázi prověřování. Případ je dozorován Vrchním státním zastupitelstvím v Praze. Podrobnější informace nemůžeme poskytnout, jelikož v této fázi je trestní řízení ze zákona neveřejné,“ napsala Radiožurnálu mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková.
Žalobci pro Radiožurnál uvedli, že státní zastupitelství nepotvrzuje, zda vede či nevede trestní řízení, protože přípravné řízení je neveřejné.
Vyšetřování potvrdila i samotná Tatra. „V rámci prověřování kontaktovala vojenská policie Tatru se žádostí o informace, které jí byly vždy poskytnuty,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí skupiny CSG Andrej Čírtek.
Přetržené lano
Přebírání armádní techniky od zbrojařských firem podléhá přísným pravidlům. Postupně se provádějí podnikové, kontrolní, vojenské a schvalovací zkoušky. Výrobce a zákazník si tím ověřují, jestli auta správně fungují, zda mají všechny objednané součástky v požadované kvalitě a splňují všechny nutné standardy.
To je totiž doslova životně důležité. Když například vyprošťovací vůz vytahuje z příkopu obrněný transportér, musí mít vojáci jistotu, že naviják a tažné lano skutečně utáhne tolik tun, kolik je na něm napsáno. Jinak hrozí, že se lano přetrhne a ohrozí nejen techniku, ale i životy vojáků, kteří na vyprošťování vozu pracují.
A to se právě stalo základem spisu s krycím názvem Naviják. Podle podezření vyšetřovatelů některé části techniky vozů Tatra tyto přísné nároky nesplnily, a přesto je armáda bez výhrad převzala. Konkrétně má jít například o navijáky, lana a tažná oka.
26:02
V oblasti dronů je plno, zajímá nás třeba elektronický boj, říká investor Vojta Roček z Presto Tech Horizons
Číst článek
Ilustrují to protokoly z prováděných kontrol, které má Radiožurnál také k dispozici. Například v roce 2017 během kontrolní zkoušky vyprošťovacího vozidla T-815-7V 8x8 technici přetrhli lano hlavního navijáku při zátěži necelých 24 tun. Jeho kapacita přitom měla být nejméně 25 tun. Tatra musela hlavní naviják i s tažným lanem vyměnit za jiný kus od jiného výrobce. Ten potom zkouškou úspěšně prošel.
V jiných případech ale – podle podezření vyšetřovatelů – kontroloři tak důslední nebyli a schválili i techniku, kterou schválit a převzít neměli. Do protokolu kontrolní zkoušky zkrátka napsali: „splňuje požadavky“.
„Při kontrole, schvalování a zavádění techniky do provozu navíc záměrně zamlčují důležitá zjištění, přičemž z důvodu neplnění parametrů techniky vzniká riziko pro život a zdraví osob,“ napsala vojenská policie.
Dokument popisuje i pravděpodobnou motivaci těchto zaměstnanců armády: „Takto činí s možným záměrem splnění daných služebních úkolů bez ohledu na kvalitu pořizovaného materiálu a dále aby dodání vozidel proběhlo a nebylo pro dodavatele spojeno s úpravami, reklamacemi a dalšími výdaji.“
Ve výsledku má tedy podle prověřování ušetřit dodavatel, ale na úkor bezpečnosti vojáků a peněženky státu. Vyšetřovatelé píšou doslova o podezření, že ministerstvo obrany vynakládá neúměrné finanční prostředky za techniku, kterou za těchto okolností neměl kupující převzít, schválit a uvést do provozu.
Samotné ministerstvo ale odmítá, že by tatrovky nebyly v pořádku.
„Majetek se vždy přebírá ve stanoveném množství a kvalitě včetně technické dokumentace podle smlouvy a dodacích dokladů. Pokud pracovníci příslušného orgánu zjistí jakýkoliv nedostatek, materiál nepřevezmou. Nic z toho v případě vozidel Tatra dle našich informací nenastalo, tudíž ministerstvo obrany nemělo žádné pochybnosti o kvalitě přebírané techniky,“ odpověděl na dotazy Radiožurnálu mluvčí ministerstva David Šíma.
Kellnerová zůstává nejbohatším člověkem v Česku. Nadstandardně se daří zbrojařům
Číst článek
Podle CSG předávání techniky probíhá zcela standardně, a to včetně občasných reklamací.
„Nedostatky a reklamace se řeší standardním reklamačním řízením. V rámci přejímek techniky armádou je běžné, že zákazník uplatňuje reklamace, z nichž některé jsou dodavatelem uznány a některé jsou odmítnuty. Víme, že se to rozhodně netýká jen Tatry. Nemusí se jednat nutně o vady, ale rozpor ve výkladu požadovaných parametrů vozidel mezi dodavatelem a zákazníkem. Všechny reklamace v případě dodávek vozidel Tatra do Armády ČR jsou standardně řešeny,“ napsal Radiožurnálu mluvčí Čírtek.
Vojenská policie podezírala i kolegy
Vyšetřovatelé se podle informací Radiožurnálu podezřením zabývají už několik let. Na přelomu roku 2024 a 2025 celý spis s krycím názvem Naviják předali Inspekci vojenské policie, protože došli k přesvědčení, že se na trestné činnosti podílejí i příslušníci vojenské policie.
„Ve spisovém materiálu je zadokumentována možná rozsáhlejší trestná činnost, které se dopouštělo vícero osob, avšak rozhodnutí o zavedení (schválení) techniky, které bylo vyhotoveno vojenskou policií, bylo zcela klíčové,“ zapsali vyšetřovatelé do protokolu o předání spisu inspekci.
‚Pokud to nezabíjí, má to zelenou.‘ Evropská investiční banka bude mnohem víc financovat obranu
Číst článek
„Je patrné pochybení příslušníka či příslušníků Vojenské policie, a to během Schvalovacích zkoušek s vozidly TATRA T-815-7T3C1 8x8 PRAM a TATRA T-815-7 8x8 MSH-165-SCA (tzv. multilift). Dále případně s vozidlem TATRA T-815-7-V 8x8 VV (vyprošťovací vozidlo),“ píše se v dokumentu.
Inspekce ale nezjistila, že by se příslušníci Vojenské policie dopustili trestného činu. A tak případ policistům vrátila.
Smlouva za mlčení?
Podle informací Radiožurnálu se na vojenskou policii sám obrátil jeden ze zaměstnanců armády, který se účastnil jednání o technickém stavu tatrovek mezi armádou a zástupci firmy Tatra Trucks.
Po jednom takovém jednání k němu přistoupil zástupce Tatry a nabídl mu „externí poradenskou smlouvu“ výměnou za to, že přestane rozporovat technický stav předávané techniky, popsal později tento muž policii.
„Je důvodné podezření, že osoby hájící zájmy dodavatele záměrně nabízí uzavření smlouvy o poradenské činnosti či jiné smlouvy jako krytí nabízeného majetkového prospěchu s osobami, které mají rozhodující vliv při akvizičním procesu a procesu zkoušek materiálu (techniky) za účelem, aby výrobek nebyl ze strany osob posuzujících techniku a podmínky smlouvy hodnocen jako nevyhovující,“ zapsali si vyšetřovatelé.
Mluvčí koncernu CSG, do kterého spadá firma Tatra Trucks, ale takové podezření odmítá.
„K ničemu takovému nedošlo. Je to naprosto absurdní nařčení vzhledem k tomu, že existence poradenské smlouvy je snadno zjistitelná a že zaměstnanci ministerstva obrany ČR, co je nám známo, nesmí bez souhlasu zaměstnavatele vykonávat jinou výdělečnou činnost. Jedná se o výmysl s cílem poškodit pověst naší automobilky opřený pravděpodobně o únik ze spisů,“ dodal mluvčí Čírtek.
