Lezení na olympijských hrách? Titul nebude hodnotný, říká Adam Ondra o 'obskurní kombinaci'
Na olympijských hrách v Tokiu 2020 se poprvé představí sportovní lezci. Podle světového žebříčku je nejlepším z nich Čech Adam Ondra, to ale neznamená, že si do Japonska poletí pro medaili. Lezci totiž budou soutěžit v kombinaci tří disciplín, z nichž jednu většina světové špičky vůbec netrénuje. A ani kvůli vidině úspěchu pod pěti kruhy s tím český mistr světa nehodlá začít.
„Přestože to bude první olympiáda v lezení, tak si nemyslím, že olympijský titul bude vyloženě hodnotný. Z mého pohledu neukáže, kdo je nejlepším lezcem, ale kdo je nejlepší v téhle podivné kombinaci,“ říká pro Zpravodajský web Českého rozhlasu Adam Ondra, aktuální mistr světa v lezení na obtížnost.
Mezinárodní olympijský výbor sice zařadil lezení do programu olympijských her v Tokiu. Zároveň ale nastavil tvrdé podmínky. Povolil jen 40 sportovců, 20 žen a 20 mužů, a dvě sady medailí, jednu pro každé pohlaví.
Sedm pokusů, sedm pádů. Už jsem o sobě pochyboval, přiznává Adam Ondra. Dawn Wall oslavil pizzou a pivem
Číst článek
A tak se v Tokiu za čtyři roky poleze „vertikální trojboj“. Kombinace lezení na obtížnost, boulderingu a lezení na rychlost. Zatímco první dvě disciplíny jsou relativně podobné, třetí se liší a zaměřují se na ni jiní závodníci. Špičkoví lezci na obtížnost nelezou krátké úseky na rychlost, a naopak.
„Kdyby olympiáda byla ve třech různých disciplínách, jako normálně probíhá MS, tak by to každý, kdo se specializuje, bral jako vrchol. Je velmi malá hrstka lidí, která by měla cíl: Chci být nejlepší v kombinaci. Tři disciplíny nekombinuje téměř nikdo,“ vysvětluje Ondra.
Nejlepší se musí umět přizpůsobit, říká kanadský univerzál
Na posledním mistrovství světa se do kombinace zapojil zlomek lezců, konkrétně jich bylo 15. Většina se v lezení na rychlost seřadila na chvostu startovní listiny. Mistrem světa se v trojboji stal Kanaďan Sean McColl. 6. v lezení na obtížnost, 14. v boulderingu a 38. v lezení na rychlost.
„Myslím, že když chcete být nejlepší lezec, musíte být univerzální a schopný se přizpůsobit různým stylům lezení,“ hájí kombinaci pro climbing.com 29letý Kanaďan, který se jako jeden z mála zaměřuje na všechny tři lezecké disciplíny.
Finále posledního MS v lezení na rychlost:
Pokud chtějí na olympijských hrách v Tokiu uspět další lezci, čeká je změna v tréninku. Budou muset pilovat předem známou standardizovanou a kratičkou cestu. Místo těžkých sekvencí budou nahánět setiny vteřiny.
To ale přinejmenším Adam Ondra neplánuje, přestože do Tokia chce. „Ale nebudu na to extrémně specificky a mnoho let trénovat. Tokio je daleko a vzhledem k tomu, že je v takové obskurní disciplíně, tak na to vůbec nemyslím. Nechci kvůli olympiádě obětovat skalní cíle,“ říká hvězda světového lezení, která nedávno překonala nejtěžší dlouhou cestu na světa – Dawn Wall v Yosemitech – za 8 dní.
Více sad medailí? Nejdříve za 8 let
Lezení na rychlost podle svých slov Ondra vyzkoušel dvakrát v životě. „Nelíbí se mi. Chybí tam lezecká intuice a kreativita. Na lezení je hezké, že to vyžaduje jakousi kreativitu. Dojedeme na závody a nikdy nevíme, jak ta cesta bude vypadat. Musíme se kouknout, mít intuici a doufat, že kroková sekvence, kterou zvolíme, bude správná,“ vysvětluje zásadní rozdíl.
Řešení je nasnadě – tři sady medailí tak, jak se udělují třeba na mistrovství světa. To ale musí posvětit Mezinárodní olympijský výbor a jeho rozhodnutí bude záležet především na tom, jak se lezci představí v Japonsku.
„Snad úspěch lezení v Tokiu zajistí, že lezení na budoucích olympiádách, pokud se tam dostane, nebude mít jednu sadu medailí, ale tři. To by byl teprve úspěch a pro mě by to byla obrovská motivace, které bych byl schopen obětovat i velkou část skalní sezony,“ dodává Adam Ondra.
Finálový výkon Adama Ondry při MS v lezení na obtížnost: