Dva chovatele koní z jižní Moravy viní lidé z týrání zvířat. Není to tak vážné, tvrdí veterináři
Dva chovatelé koní na jižní Moravě jsou podezřelí z toho, že zanedbávají péči o svá zvířata, a jsou proto pod dohledem Krajské veterinární správy. Jedná se o chov v Mokré-Horákově na Brněnsku a v Ratíškovicích na Hodonínsku. Na podvyživenost koní a špatný zdravotní stav opakovaně upozorňují lidé, kteří stáje navštěvují. Podle veterinářů oba chovatelé od léta péči o koně zlepšili a akutní nebezpečí zvířatům nehrozí. Stěžovatelé si myslí, že státní dohled je příliš mírný.
Veronika Kmentová je členkou jezdeckého klubu v Mokré-Horákově. Koně navštívila naposled před čtyřmi dny.
„Koně byli hodně podvyživení. Z nedostatku vitamínů nemohou přejít na zimní srst, takže by mohlo být i nebezpečí, že umrznou. Kopyta mají prohnilá z toho, že pořád stojí na vlastních výkalech. Když už se jim vykydá, tak se jim dá čistá sláma, kterou z hladu rovnou sežerou a potom stojí na holém betonu," popisuje.
Chovatel Jaromír Hamal kritiku odmítá. „Jediný, kdo má právo se vyjádřit k tomu, jestli jsou koně v pořádku, nebo ne, je Krajská veterinární správa. Čili jak budu mít od nich protokol, rád vám ho předám.“
Veterináři byli ve stájích několikrát. V létě zjistili nedostatky, ty ale chovatel odstranil, jak ukázala kontrola minulý týden.
„Zvířata jsou v podstatě v pořádku a závady jsou odstraněny, takže chov teď není předmětem dalšího správního řízení,“ říká Dušan Bill z Krajské veterinární správy.
Na další případ týrání koní dlouhodobě upozorňují lidé u chovu v Ratíškovicích na Hodonínsku. „Koně jsou v malých ohradách, před dvěma lety jich tam bylo sto. Byli po kolena ve výkalech, pili svoji moč. Seno a krmení neměli vůbec žádné, okusovali se navzájem. Měli nádory a otevřené rány. Byli neodčervení, zablešení, červi jim lezou v hřívách. Potřebují okamžitě veterinární pomoc,“ přibližuje slečna Žaneta.
Majitel koní Miroslav Kantek tvrdí, že koně jsou zdraví, a s médii nechce mluvit. Veterináři chov pečlivě sledují. „Za jarní období byl chovatel potrestán pokutou a v současné době intenzivně spolupracuje s Krajskou veterinární správou na vyřešení situace,“ tvrdí Dušan Bill.
Podle svědkyně Žanety se ale stav zvířat nelepší. „Pan Kantek začal koně schovávat, už je nedává do předních ohrad. Kdyby někdo navštívil zadní ohrady, tak se zděsí.“
Ne ve všech případech jde o týrání
Dana Křižanová proto oslovila zodpovědné úřady a spolky a zorganizovala petici. „Chtěli bychom docílit toho, aby koně byli odebráni. Musí se to utnout, protože je to začarovaný kruh. Už to trvá několik let a prostě nejde, aby to pokračovalo dál,“ zdůrazňuje.
Ředitel Krajské veterinární správy Jaroslav Salava připouští, že jeho úřad dostává denně alespoň jedno upozornění na možné týrání zvířat. Oprávněných je ale asi jen pět procent podnětů. „Protože týrání je pouze v případě takovém, jak stanoví zákon, nikoli co by bylo přáním stěžovatele,“ podotýká.
Podle šéfa jihomoravských veterinářů může za časté hlášení domnělého týrání zvířat fakt, že městští lidé jsou odtržení od života na venkově. Nedokážou prý správně posoudit, co je ještě normální, a co už ne.
