Vyfasovali falešné občanky a převlékli je za Burjaty. Kreml ale o účasti severokorejských vojáků stále mlží
Zatímco Západ sbírá důkazy ze satelitních snímků, Kreml i Severní Korea mlží. O výcviku a zapojení vojáků KLDR do bojů na straně Ruska se začalo mluvit v průběhu října. Prezident Zelenskyj varoval, že vzájemný střet zvýší globální nestabilitu, a zároveň kritizoval vlažnou reakci Západu. Nasazení severokorejských vojáků by ale podle politologa Jakuba Drmoly mohlo se situací na bojišti poměrně zásadně zamíchat, jak vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
„Podělaní Číňani.“ Tato a podobná nelichotivá slova podle stanice CNN unikla z rozhovoru mezi příslušníky ruské armády bavících se o severokorejských vojácích, o jejichž zapojení do bojů na straně Moskvy se spekulovalo od začátku října.
První zprávy o tom přinesla Jižní Korea. Následovalo prohlášení Zelenského o „faktickém zapojení“ a potvrzení Severoatlantické aliance i Spojených států o přítomnosti Severokorejců v Kurské oblasti. Šéf NATO Mark Rutte uvedl, že za jejich nasazením vidí bezpečnostní hrozbu i Putinovo zoufalství.
Kreml zpočátku zprávy o Severokorejcích na bojišti označoval za mediální výmysly. Na závěr summitu BRICS v ruské Kazani však jeho šéf po satelitních záběrech dokazujících přítomnost vojáků z KLDR přiznal, že pokud snímky existují, tak „něco znamenají“.
Podobně mlhavá vyjádření jsou zpravidla součástí kremelské rétoriky. Tentokrát šlo nicméně o zásadní moment, neboť Vladimir Putin informaci poprvé nepopřel. „Víme, že nejde o dobrovolníky, nýbrž že tam Severokorejce oficiálně poslalo jejich vedení. Zároveň mají mít ruské uniformy i bojovou techniku, aby nešli rozeznat od Rusů,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Ze Severokorejce Burjatem
Speciální prapor maskující se jako burjatský podle ukrajinské armády opravdu tvoří Severokorejci a nikoli rekruti z této ruské autonomní republiky. Moskva vycházela hlavně z podobných fyzických rysů obou skupin obyvatel, aby na satelitních a dalších snímcích nebyly cizí jednotky od těch ruských rozeznatelné.
Severokorejci poprvé zasáhli do války. Ukrajinci bojovali proti vojákům KLDR, řekl ministr
Číst článek
Kromě vybavení jim ruská armáda poskytla i falešné průkazy totožnosti, přístroje pro noční vidění, termokamery či dalekohledy. Podle ukrajinské rozvědky ale neopomněla ani hygienu a severokorejské síly obdarovala padesáti metry toaletního papíru či 300 gramy mýdla na jednoho vojáka. Má jít o standardní měsíční příděly.
Za zvolením burjatské identity i vytrvalým popíráním informací vidí Drmola hlavně snahu o donucení Západu k co nejvlažnější reakci. Což zatím podle všeho vychází. Západní země – kritizované za to prezidentem Zelenským – se společnou odpovědí zatím váhají a mlží, za čímž politolog vidí hlavně vyčkávání, jak se k severokorejské roli v rusko-ukrajinském konfliktu postaví nové vedení Bílého domu. „Slovo Spojených států bude poměrně důležité a spojenci chtějí vědět, na čem stojí,“ poukazuje.
A připomíná i důležitou roli Jižní Koreje. Kyjev a Soul od nasazení Severokorejců skutečně oznámily plány na posílení spolupráce. Pokud by však asijská země chtěla Ukrajině dodávat vojenskou pomoc, musela by odsouhlasit změnu zákonů, neboť ty současné zakazují vývoz zbraní do válečných oblastí.
„Díky masivnímu obrannému průmyslu by mohla poměrně výrazně zamíchat kartami. Je jedním ze světově nejsilnějších producentů zbraní s obrovskými zásobami. Kdyby začala významně podporovat Ukrajinu, mělo by to poměrně zásadní dopad,“ vysvětluje Drmola.
Co dostane KLDR?
Z druhé strany: spolupráce, hlavně ta vojenská, na trase Moskva – Pchjongjang na síle nabírala už posledních pár let. Vše stvrdila dohoda o vzájemném partnerství, kterou Vladimir Putin s Kim Čong-unem podepsali letos v červnu. Součástí je i slib, že jeden partner druhému pomůže ve válečném stavu, čímž by ruský prezident v případě přiznání severokorejské účasti mohl argumentovat.
Severokorejci mohou pomoci Rusku shromáždit větší síly v Kurské oblasti. Zřejmě je nasadí i přímo v boji
Číst článek
S vysláním svých jednotek do bojů proti Kyjevu ale Pchjongjang rozhodně nesouhlasil zadarmo a jen na základě „dobré vůle“ či přátelských vztahů s Moskvou. Již se objevily zprávy o vlacích s obilím mířících do Severní Koreje, Soul i Evropská unie také přiznaly obavy z dodávek technologií, jimiž by armádní pomoc KLDR Rusku mohla být vykoupená.
„Výměna technologií, ať už raketových, jaderných či ponorkových je potenciálně nejzásadnější. Dále může být ve hře i pomocná ruka při obcházení sankcí, diplomatická asistence či třeba finanční, potravinová pomoc. Půjde asi o podobný typ, jako u dodávek munice a podobně,“ vyjmenovává expert.
Účast zahraničních vojáků v bojích po boku Ruska vycházející z bilaterální dohody prozatím zůstává ve válce na Ukrajině bezprecedentní. Po zprávách o potvrzení severokorejské aktivity v Kurské oblasti, kde Kyjev od začátku srpna vede ofenzivu a obsadil přibližně 1300 kilometrů čtverečních území, v úterý ukrajinská obrana informovala o prvním kontaktu se zvláštním praporem. Místo a čas však neupřesnila.
Podél fronty má zatím operovat asi pět severokorejských skupin po třech tisících příslušnících. Ohledně aktivit, mimo technické pracovníky či ženisty, se podle Drmoly nabízely tři možnosti.
„Je zde ve hře zapojení pouze uvnitř Ruska, mimo bojové role. Mohou fungovat například jako pohraniční stráž, hlídat objekty. Rusové, kteří by to do té doby měli na starost, by se tak mohli přemístit na frontu. Další možností bylo zapojení v Kursku. Samozřejmě je zde i varianta nasazení přímo na Ukrajině ve vojenských operacích například na Donbasu či v Záporoží, to ale v podstatě závisí na politickém rozhodnutí,“ říká odborník.
Nepopulární mobilizace
Ačkoli Pchjongjang svou účast v konfliktu bez překvapení neguje, společně s jednotkami vyslal i na pět set důstojníků a k nim tři generály, jež se Ukrajině podařilo identifikovat.
Lavrov chválil KLDR za zásadový postoj k Ukrajině. Její ministryně mluvila o svaté válce
Číst článek
Několik výše postavených příslušníků severokorejské armády na okupovaném území ale působilo už před příchodem nového kontingentu. Řada analytiků také tvrdí, že Kim Čong-un Rusko bohatě zásobuje raketami, municí i zbraněmi.
Nabízí se také otázka, zdali se šéf Kremlu rekrutováním zahraničních sil nesnaží vyhnout či alespoň oddálit další nepopulární mobilizaci. Od začátku invaze bylo na ruské straně zabito nebo zraněno na 600 tisíc vojáků, obrana měsíčně stále nabírá tisíce nových členů.
„Může to být jedna z motivací, mobilizaci se chce pravděpodobně za každou cenu vyhnout. Aktuální počty Severokorejců ale rozhodně nejsou takové, aby ji případně mohl reálně oddálit, jde zhruba o polovinu toho, co Rusko měsíčně verbuje z vlastního území. Tím pádem by ji (Putin mobilizaci) posunul třeba tak o polovinu měsíce, což je bezpředmětné. Může to ale brát i jako takový test do budoucna, a pokud by vše oběma aktérům vyhovovalo, mohlo by dojít k nasazení dalších sil,“ uzavírá Drmola.
