Nuda v Brně to rozhodně nebyla. Na workshopu bylo někdy i veseleji, než jeho pořadatelé zamýšleli. Zvlášť když šlo o peníze. Ale - diskuse tříbí charaktery: Nejbizarnější, ale možná jeden z mediálně nejatraktivnějších nápadů, byl chodník slávy.

Nápadů, jak zapsat Brno a celý region do povědomí jako technologické a inovační centrum, tenhle brainstorming vygeneroval spoustu. Některé byly velmi nekonkrétní, jiné příliš specifické, ale objevily se i uchopitelné a uskutečnitelné myšlenky, které by městu a kraji mohly rychle a účinně pomoci.

Třeba pořádání společných workshopů vědecké obce s novináři o tom, jak srozumitelně, ale zároveň správně prezentovat vědu v médiích. Nebo pravidelné mezinárodní konference s globálními hvězdami na poli inovací - s mediálně atraktivními šéfy velkých nadnárodních firem.

Úroveň vzdělávání, konkurenceschopnost a praxe

V pracovních skupinách se neustále vracelo jedno téma - úroveň vzdělávání. Názor projektového ředitele Středoevropského technologického centra CEITEC Tomáše Hrudy:

„Já si myslím jako fakticky, pokud vezmeme reálně konkurenceschopnost správně, které firmy na světě jsou konkurenceschopné a proč. To se odvíjí od nějaké reální technické znalosti, že má nějaký unikát. Málokdy je to proto, že umí něco líp prodat. Je to, řekněme, sociální věda, to málokdy.“

Nedostatečné znalosti praxe a odtažitost od skutečných potřeb regionu vytkl univerzitám i politikům jihomoravský Podnikatel roku 2009, výkonný ředitel společnosti Tescan Jaroslav Klíma:

„Když se řekne, že nemáme euro, tak nikomu nebudete vysvětlovat, že ho nemáme, protože ho náš prezident nechce. Vy na to nemáte, přece euro chce každý, i Pákistánec. Co to kecáte, prosím vás, vždyť euro chce každý, tak jak to, že ho nechcete. No prostě oni vás tam nechtějí vzít, protože vy na to nemáte. Co mně tady vykládat nějaký Matějka o tom, že s musíme izolovat a vystoupit z EU dokonce.“

Kongresová turistika

Poměrně široký prostor věnovali diskutující i tak prvoplánovému tématu, jako je kongresová turistika. Dřív než stačili konstatovat, že tady už bylo vše vymyšleno, přišel majitel Student Agency Radim Jančura:

„Ve chvíli, kdy kraj si vlastní konferenční centra a bude to dávat za jednu korunu a oni to možná dokonce i Pražáci zvládnou. A teď si řeknou, co k tomu: Musejí někde bydlet. To je fajn, musíme stáhnout všechny hoteliéry, které si nechávají. Ubytování v Brně je daleko dražší než v Praze. Ve chvíli, kdy kraj začne, i kdyby si měl postavit svůj vlastní hotel a kdyby začal snižovat ceny, tak může nabízet kongresovou turistiku za hrozně málo peněz.“

Tři desítky projektů

Ze středečního workshopu vzešly bezmála tři desítky projektů. Včetně termínů, rozpočtu, postupu realizace a zamýšleného přínosu. Že to není naposledy, co o nich slyšíme, vysvětluje Michaela Šuléřová z Jihomoravského inovačního centra:

„Z minulého jednání pracovních skupin se podařilo 23 projektů z celkem 27 zrealizovat. Ostatní jsou buď na okraji zájmu nebo se posunula strategie nebo se teď chystají k realizaci.“

Ostatně, jeden výsledek brněnského workshopu bude moci posoudit každý, kdo se na Moravu sveze autobusem. Radim Jančura:

„A z toho udělali jenom emotivní video, u kterého každý musí uronit slzu. A pak to budu pouštět, protože jakmile mi cestující budou brečet, tak odejdou pozitivně naladěni, a nebudou si stěžovat, že jo.“

Otázkou je, jak na dokumentární doják o Jižní Moravě odpoví třeba České dráhy v jejich hi-tech Pendolinu.

Do devíti let 16 000 pracovních míst v high-tech oborech…

K cílům branstormingu manažer Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje Petr Chládek Rádiu Česko řekl:

„My očekáváme, že do roku 2020 vytvoříme přibližně dalších 16 000 pracovních míst v high-tech oborech. Proč v high-tech oborech? Pracovní místa v high-techu vytváří další dvě až tři pracovní místa, a tím celou ekonomiku posouváme dopředu. Celkové nápady brainstormingu a tak dále mají tento cíl: vytvořit nová pracovní místa v high-techu.“

Jihomoravský kraj je velmi aktivní na poli podpory a inovací a propagace vědy. Regionalizační strategie v Jihomoravském kraji se realizuje už osm let a přináší své ovoce:

„Je to vidět především na tom, že do Jihomoravského kraje přichází nové firmy a že poskytují nová místa pro vysoce kvalifikované pracovníky. Jenom v této oblasti bylo vytvořeno zhruba 350 pracovních míst pro vysoce kvalifikované odborníky. Já si myslím, že pokud budeme takto pokračovat, tak určitě se ten region posune v oblasti inovací a vývoje dál,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Václav Božek.

„Těch 350 pracovních míst, o kterých mluvil pan náměstek, jsou pracovní místa vytvořená začínajícími inovačními firmami. To jsou ty firmičky, které vznikají z univerzit, a my je tady vypipláváme tak, aby se z nich časem staly Apply a Hewlett-Packardy a tak dále,“ doplnil Chládek.

…vytvoří zahraniční firmy

16 000 pracovních míst by měly vytvořit zahraniční firmy, které sem přicházejí.

„My máte obrovské štěstí, že jednak se s regiony dokážeme domluvit, ale také sem teď přichází přibližně 17 miliard z evropských fondů do výstavby výzkumných infrastruktur,“ řekl Chládek s tím, že bude trvat ještě minimálně čtvrt roku, než z nápadů, které ve středu zazněly, vznikne konkrétní financovatelný soubor projektů.

A které projekty Chládka zaujaly nejvíce?

„Jednak je to posílení výchovy talentů, potom je to posílení příchodu zahraničních vědců, u nás se realizují programy už dneska přibližně o velikosti 100 miliónů, které lákají nové vědce. Pak si myslím, že co je mimořádně důležité posílit mezinárodní viditelnost Jihomoravského kraje navenek do zahraničí tak, abychom byli vidět a byli atraktivní. To jsou tři základní věci. Plus si myslím, že je ještě důležité, že musíme zprofesionalizovat systém přenosů nových poznatků z výzkumných center do praxe,“ odpověděl Chládek v našem vysílání.

Marián Vojtek, Václav Sochor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít