Lidé mohou téměř všude, zůstala jen posádka v Jincích. Tak by mohly vypadat Brdy za deset let
Lidé by mohli téměř všude, jen v Jincích by zůstala dělostřelecká posádka. Tak by mohly vypadat Brdy v roce 2023. Vláda Petra Nečase totiž přišla s tím, že ke konci roku 2015 zruší vojenský újezd Brdy a vyhlásí tam chráněnou krajinnou oblast. S odchodem vojáků ale nesouhlasí nejen obce na Příbramsku, ale také Středočeský kraj. Projekt Českého rozhlasu se pokouší nahlédnout do budoucnosti Brd.
„Lidé by mohli téměř všude. Říkám to záměrně, protože CHKO má svá specifika – několik zón, včetně zóny, kam je případně zákaz vstupu, ať už kvůli unikátní fauně nebo floře. Anebo v tomto případě, a to my nezastíráme, je možné, že se nepodaří dokončit pyrotechnická očista,“ popisuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek, jak by to v Brdech mohlo vypadat za deset let.
Vycházejme z představy současného vedení ministerstva obrany – píše se rok 2023, vojenský újezd je už šest let zrušený a zároveň je z Brd chráněná krajinná oblast.
Turisté mohou téměř kamkoli kromě míst, která zůstanou vyhrazená dělostřelecké posádce v Jincích. Těm zůstalo vojenské cvičiště, když potřebují střílet z děl, jezdí i do jiných vojenských újezdů. V Brdech se dá dokonce i stanovat. Kvůli bezpečnosti jsou ale některá místa stále uzavřená. Anebo pokračuje pyrotechnická očista a postupně se otevírají.
„Zatím není rozhodnuto, jestli pyrotechnická očista skončí na konci roku 2015, a pak se tam udělají nějaká malá území, nebo se domluvíme a naši pyrotechnici tam budou čistit i po roce 2016,“ vysvětluje mluvčí.
Komplexní návrh na zrušení vojenského újezdu a s tím související vyhlášení chráněné krajinné oblasti je připravený.
Vláda Petra Nečase ho měla schválit už v létě, jenže mezitím padla a ministr obrany v demisi Vlastimil Picek ho chce předložit současné vládě v demisi premiéra Jiřího Rusnoka.
„Pokud to vláda schválí, to je jedna věc, rozhodující slovo ale budou mít poslanci. Otázkou také je, zda přijde nový ministr,“ mluví o možných variantách Pejšek.
Vojáky tu chceme
Třeba staronový poslanec Jan Hamáček z ČSSD a stínový ministr obrany je proti zrušení vojenského újezdu. Stejně jako některé obce a také Středočeský kraj. Ten nesouhlasí ani s rozdělením území mezi Středočeský a Plzeňský kraj.
„Domníváme se, že by bylo potřeba, aby to mělo jednoho správce z hlediska státní správy,“ říká náměstek hejtmana Miloš Petera z ČSSD. Zrušení újezdu se obávají třeba v Jincích, kde s vojáky žijí už více než osmdesát let.
„Cokoli v městysu děláme, počítáme s vojáky. Ať jsou to školy nebo školky. Pokud o něčem rozhodujeme, tak máme dvě možnosti – bude tady armáda, nebo ne,“ popisuje starosta městyse Josef Hála z KSČM.
Ministerstvo obrany s tamní posádkou ale počítá i dál. Může být i zredukovaná.
„Říká se, nikdy neříkej nikdy. V tuto chvíli ministerstvo obrany počítá, že dělostřelecká brigáda v Jincích zůstane za pět, deset, patnáct nebo dvacet let. Mají vybudované velmi dobré zázemí, je to i velmi solidní zaměstnavatel, protože tam slouží 700 až 1000 lidí,“ říká o důvodech ponechání posádky Pejšek.
Proti zrušení újezdu je i příbramský starosta Pavel Pikrt z ČSSD. Obává se, že lépe než vojáci nedokáže území nikdo ochránit a má strach i o tamní zdroje pitné vody. „Pohyb osob by byl mnohem nekontrolovatelnější,“ domnívá se Pikrt.
Protože je zrušení vojenského újezdu věcí politiků, těžko předjímat, zda se nakonec naplní vize ministerstva obrany, nebo si starostové z Příbramska a kraj oddychnou a vojáci zůstanou.
„Brdy by se měly zpřístupnit jen částečně. Bylo by fajn vidět, co se tam děje. Ale do jisté míry přece jenom chránit je před našimi lidmi je dobré,“ myslí si žena ze středních Čech. „Nás zvědavých je určitě víc, co bychom se tam šli rádi podívat,“ říká další a muž je doplňuje:
„Jestli to bude nějakým způsobem usměrněné tak, aby lidé území nenarušili, tak ano. Pokud to ale bude narušené, tak by to mělo zůstat tak, jak je to dosud.“
