Lidé na Ústecku uvažují o soukromých protipovodňových zábranách

Lidé na Ústecku a Děčínsku už vědí, že stoletá voda může přijít i dvakrát za jedenáct let. Někteří proto přemýšlejí, jak ochránit svůj majetek. Například tak, že by si sami postavili soukromé protipovodňové zdi.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Křešice na Litoměřicku - protipovodňová zeď, 7. června 2013

Křešice na Litoměřicku - protipovodňová zeď, 7. června 2013 | Foto: Tomáš Kohout | Zdroj: Český rozhlas

„Při letošních povodních jsme dopadli špatně, táta měl zatopený dům do úrovně vršků oken,“ říká pan David, dobrovolný hasič z Ústí nad Labem.

„Napadalo nás obehnat celý dům protipovodňovou zdí. Ten barák není velký, takže by to bylo třeba deset krát deset metrů, obdélník nebo čtverec. Nevíme, jestli by to bylo reálné, ale pomalu už to začínáme zjišťovat, protože opravovat dům každých deset let nikoho nebaví,“ popisuje David, který by rád sehnal podobný materiál, který používá při stavbách mobilních zdí povodí Labe.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu natáčela Iva Zítková

„Povodí Labe, samozřejmě po nějakých zhodnoceních, které bychom požadovali, jako je ovlivnění odtokových poměrů a eventuální zvyšování hladiny na místech, kde by bylo zařízení realizováno, by s tím asi úplně problém nemělo,“ vysvětluje stanovisko vedoucí děčínské pobočky Povodí Jiří Mach.

Podle Ústeckého stavebního úřadu by bylo schválení takové stavby velmi obtížné, i když ne nemožné. Všechny náklady by si ale musel pan David uhradit sám.

Někteří odborníci ale před navyšováním počtu protipovodňových zdí varují. Tento názor sdílí i děčínská radní Šárka Zimová-Dostálová:

„Je to spíš otázka filosofická, protože když budeme dál stavět a zvyšovat zdi, v tu chvíli budou ti, kteří je kolem sebe nemají, vyplaveni mnohem víc. Ta voda bude totiž muset mít mnohem větší razanci a musí se někde vylít. On je to takový začarovaný kruh. Měla by to řešit vláda a nikoli města. Mělo by to být systémové a ve spolupráci s dalšími státy. Jinak se z toho nikdy nevyhrabeme.“

Kromě potíží se zrychleným odtokem vody je další komplikací samotné technické provedení. Podle oslovených architektů by hrozilo, že by budova mohla mít díky vztlaku vody narušenou statiku.

Pokud by dům nebyl od počátku projektovaný jako ‚vodotěsný‘, musel by být pravděpodobně alespoň zatopený čistou vodou, aby se tlaky vyrovnaly a budova se nezhroutila.

Iva Zítková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme