Města za plasty inkasovala, jen Praha dávala miliony. S novým dodatkem už prý nedoplácí
Tříděný odpad pro velká města zdaleka neznamená jen ekologickou výhodu, ale i finanční posilu. Do městských kas řady obcí tak ročně přibývá i několik milionů korun. Výjimkou je ale Praha, která za svoz odpadu, konkrétně plastů, naopak doplácela.
Brno, Ostrava či Olomouc nedají na tříděný odpad dopustit. Do ročního rozpočtu jim prodej jednotlivých komodit přisype tolik peněz, že bez problému pokryjí veškeré výdaje spojené s odpady.
Potvrdila to například Jana Metznauerová z odboru životního prostředí olomouckého magistrátu:
„Město Olomouc má na podporu třídění odpadu uzavřenou smlouvu, jako ostatně skoro všechny města a obce v České republice, se společností EKO-KOM, která byla zřízena za účelem podpory tříděného odpadu. Takže veškeré náklady, které ve městě Olomouci vznikají s nakládáním se tříděným odpadem, hradíme právě z těch financí, které dostáváme každý rok od EKO-KOMu. Například v roce 2011 to bylo 13,5 milionu korun."
Proč Praha neinkasuje za tříděný odpad jako jiná města, zjišťovala Evelyna Kulíšková
V Olomouci stejně jako v Brně či Ostravě se přitom o svoz odpadů stará firma, kterou město stoprocentně vlastní. To ale neplatí o Praze. Ta sice také dostává peníze za prodej odpadků od EKO-KOMu, ve své svozové firmě Pražské služby ale vlastní necelých 80 procent.
Podle mluvčí magistrátu Terezy Králové je právě to jeden z důvodů, proč Praha na odpadových komoditách ve výsledku nevydělává.
„Důvodem, proč má hlavní město Praha jiné podmínky, co se týká svozu odpadů, než jiná velká města, je hlavně ten, že Pražské služby stoprocentně hlavní město nevlastní. Pětina firmy zůstává mimo Prahu, což je potom složitější. Výdaje vznikají nejen kvůli svozu a likvidaci odpadu, ale také kvůli nutnému třídění a čištění plastů, které se musí hradit," vysvětlila Králová.
Ještě v loňském roce tak z rozpočtu hlavního města mohly Pražské služby, respektive společnost ECO-SUN, která nakládání s plasty zajišťuje, odčerpat až 30 milionů korun.
Na počátku byla nevýhodná smlouva
Na počátku všeho údajně stojí ne příliš výhodná smlouva, kterou vedení magistrátu uzavřelo s Pražskými službami v roce 2001. Jak dále popsala mluvčí Králová, pomocí dodatků pak byly podmínky smlouvy každoročně korigovány tak, aby byly přijatelné pro obě strany.
„Svoz tříděného odpadu je zajištěn na základě smlouvy mezi hlavním městem Prahou a Pražskými službami s tím, že komodity jsou jí prodávány. V praxi to znamená, že za papír, sklo čiré i barevné a nápojové kartony dostává hlavní město Praha zaplaceno s tím, že ještě nedávno Praha za svoz plastů doplácela, a to díky pohybům cen plastů na trhu," uvedla Králová.
Přestože jistou pochybnost v souvislosti s platbami za plasty vyslovil už dříve i náměstek primátora Pavel Richter, který loni dokonce zadal audit smlouvy, Praha se nakonec opět spokojila jen s dalším dodatkem. Ten podle Králové pro Prahu nevýhodné podmínky opět zkorigoval.
„Toto nyní upravuje nový dodatek, který hlavní město s firmou uzavřelo, a v současné době nic nedoplácíme," potvrzuje mluvčí.
Praha vypíše na svoz odpadu nový tendr
Pražské služby, které čelily také kritice médií kvůli podezření z ne zcela transparentního účtování položek městu za likvidaci plastů, se k celé věci odmítly vyjádřit. Vedení společnosti pouze potvrdilo, že pokud by Praha vypsala nový tendr, opět se do něj přihlásí.
Nynější smlouva s Pražskými službami skončí 31. října. Výběrové řízení na svoz odpadů by Praha mohla vypsat už v dubnu.
