Ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL je přesvědčený, že jeho návrh o povinném zálohování PET lahví a plechovek vláda schválí ještě do konce srpna. Proti jsou odpadářské firmy i řada obcí.
Pokud nejsou malé tlakové nádoby od laků na vlasy, deodorantů nebo repelentů prázdné, při dalším zpracování může hrozit výbuch. Jak se to stalo třeba loni v areálu Pražských služeb.
Hlavním argumentem, proč zálohování PET lahví a plechovek bude pozitivní vývoj třídění odpadu, je podle Surého ekonomická motivace. Drahovzal ale vnímá jako naivní představu.
Jednatel společnosti Odpady Písek Jakub Šimoník připouští zvýšení emisí v ovzduší kvůli rozšíření recyklační plochy. I to je přitom podle něj lepší než skládkování odpadu, který by se dal zrecyklovat.
I přes to, že jsou Češi velmi dobří v třídění odpadu, na skládkách i tak končí recyklovatelný odpad. Podle Sosny by měl koncept skládek celkově skončit, což plánuje i EU.
Kdo třídí, zaplatí za odvoz popelnic méně. Tuto myšlenku prosazují desítky radnic v Česku. Cena za směsný odpad se zvyšuje. Obce musí množství odpadu vyváženého na skládky snižovat.
Předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.
Sobotní tisk se věnuje například rostoucímu počtu chovatelů, kteří odmítají své psy nechat očkovat proti vzteklině. Podle veterinářů za to mohou dezinformace. Víc čtěte v přehledu tisku Radiožurnálu.
21:09
Praha||Tomáš Pancíř, als|Příroda|Dvacet minut Radiožurnálu
Plastová brčka, plastové kelímky nebo třeba plastové vatové tyčinky by mohly brzy zmizet z obchodů. Senátní výbor pro životní prostředí podpořil jejich zákaz, který navrhuje Brusel.
Víte, jaké kontejnery na odpad existují? Třeba elektronika nebo žárovky by neměly končit v klasickém odpadu. Jenže kontejnerů na elektroodpad je v Česku málo.
Obyvatelé Písku vyhazují o třetinu méně odpadu než průměrní Češi a až osmkrát efektivněji zpracovávají bioodpad. Od nevládní ekologické organizace Arnika za to město dostalo Odpadového Oskara. Písek patří mezi tři české lokality, kde s komunálním odpadem nakládají nejlépe, a podle organizátorů se přibližuje i nejlepším evropským regionům.
Česká inspekce životního prostředí už řešila pět stížností, že obce špatně likvidují biologický odpad. Recyklaci bioodpadu musí všechny obce a města povinně zajišťovat od začátku dubna do konce října. Vedle kontejnerů na sklo, papír, plasty, textil nebo elekroniku tak v ulicích přibyly hnědé popelnice.
Na sběrná místa Češi v loňském roce přinesli skoro 770 tun žárovek nebo zářivek. Nejaktivnější byli v Horní Ředici na Pardubicku, kde v přepočtu na obyvatele vytřídil každý 2,5 kilogramu. Česko přesto obecně ve sběru světelných zdrojů zaostává, 60 procent z nich končí ve směsném odpadu, tedy na skládkách. Toxická rtuť se tak může dostat i do studen.
Velký hangár plný dopravníků, tak vypadá dnes otevřená recyklační linka na sklo ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku. Dokáže rozeznat sklo podle barvy a sama ho pomocí laserových optických separátorů vytřídí. Zatím má linka dvacet zaměstnanců, v budoucnu by jich mohl být až dvojnásobek.
Obyvatelé Pardubic se aktivně zapojují do ochrany přírody. Vloni například vytřídili 130 tun elektrozařízení. K recyklaci odevzdali staré televize, monitory nebo drobné spotřebiče a do městské pokladny tak přinesli bezmála 200 tisíc korun.
Každý z obyvatel Malé Úpy na Trutnovsku vytřídil loni v průměru 185 kilogramů odpadu. Tento výsledek obci vynesl ocenění v krajském kole soutěže Čistá obec. I v kategorii měst uspěli zástupci Trutnovska, Pec pod Sněžkou a Úpice. Celkem se do soutěže z Královéhradeckého kraje zapojilo více než 400 vesnic a měst.
Každý Čech ročně vytřídí asi pět kilo elektroodpadu. Ze střední a východní Evropy jsme na tom nejlépe. Elektro se třídí prostřednictvím sběrných dvorů, červených kontejnerů nebo se vrací do obchodů. Společnosti, které u nás vysloužilé žehličky nebo mobily vybírají, přiznávají, že je mezi nimi i docela veliká konkurence.
Se zpožděním více než čtvrt roku dorazily do Berouna speciální tašky na tříděný odpad. Radnice za ně utratila 85 tisíc korun a doufá, že díky projektu začnou obyvatelé ještě zodpovědněji třídit. To by pak mohlo snížit objem odpadu, který popeláři odvážejí na drahé skládky.
Lidé z Moravskoslezského kraje se lepší v třídění odpadu. Za poslední desetiletí ulehčili skládkám o 900 tisíc tun. Papír, plasty, sklo nebo nápojové kartony dnes končí v recyklačních stanicích, odkud putují na nejrůznější výrobní linky. Z úlomků skla tak vznikají šperky, z PET lahví zase sportovní dresy. Hlavně v sociálně slabších lokalitách se ale obyvatelé k barevným kontejnerům pořád příliš nehrnou. Jiní se naopak k třídění hrdě hlásí.
Použité oleje a tuky většinou končí v kanalizaci nebo na kompostu, kde zatěžují životní prostředí. V Pardubicích nyní mohou lidé třídit i tento nebezpečný odpad.
Českobudějovická společnost A.S.A. začne ode dneška v krajském městě rozmisťovat zcela nový typ kontejnerů určených pro sběr použitého textilu. Nádoby budou stát na dvaceti stanovištích.
Pardubice budou mít zanedlouho první čtyři podzemní kontejnery. Město, které chce na jejich pořízení získat dotaci, se je chystá umístit na sídliště Polabiny, Drážku, Duklu a na sídliště Závodu míru.
Tříděný odpad pro velká města zdaleka neznamená jen ekologickou výhodu, ale i finanční posilu. Do městských kas řady obcí tak ročně přibývá i několik milionů korun. Výjimkou je ale Praha, která za svoz odpadu, konkrétně plastů, naopak doplácela.
