Nový občanský zákoník přinese velké změny v soukromém právu
Od prvního ledna začne platit nový občanský zákoník. Přináší řadu novinek, které se dotknou života nás všech. Zákoník se tematicky dělí na několik částí. Ta nejobsáhlejší v sobě zahrnuje různé druhy smluv nebo třeba řešení odpovědnosti za škodu.
„Nový občanský zákoník z gruntu mění soukromé právo a jsme přesvědčováni autory, že nás vrací do Evropy,“ říká Markéta Selucká z Katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Já se osobně domnívám, že jsme mohli jít pomocí postupných novelizací, odstranit to, co nefunguje. Myslím, že to nebylo až tak úplně nutné,“ dodává.
Současný občanský zákoník je z roku 1964 a stavěl na zásadách socialistického práva. Má ale za sebou řadu novelizací. Nový zákoník se vrací k vládnímu návrhu z roku 1937, inspiruje se ale také právními řády jiných zemí a zahrnuje v sobě některá ustanovení z jiných zákonů a kodexů.
„Tvůrci tohoto předpisu vycházeli z předpokladu, že místo občanského zákoníku a obchodního zákoníku vznikne jeden předpis, který bude použitelný jako pro subjekty nepodnikatelské, tak pro subjekty podnikatelské,“ popisuje prorektor Akademie Sting Karel Marek a doplňuje:
„Ta jednota toho právního předpisu tady bude, ale ne všechna ustanovení budou shodná a mám obavy, že pro běžného občana to bude přece jenom trošku náročnější.“
Kritikou nové právní úpravy nešetří například právník České lékařské komory Jan Mach. Zdůrazňuje, že v některých ustanoveních je nový občanský zákoník v rozporu se zákonem o zdravotních službách. Týká se to například pravidla, kdo by měl rozhodovat o osudu pacienta ve chvíli, kdy už toho sám není schopen.
Právníci upozorňují na chyby
„Nový občanský zákoník jmenuje příbuzné, kteří by měli rozhodovat, v různém pořadí, zatímco zákon o zdravotních službách preferuje, podle mého názoru správně a v souladu s listinou základních práv a svobod, aby si pacient za svého života především určil, kdo má právo nahlížet do jeho dokumentace, kdo má právo na informace o něm, a kdo má také právo v takovém případě za něho dávat zástupný souhlas,“ tvrdí Mach a doplňuje:
„To vůbec nemusí být příbuzný, to může být třeba jeho kamarád nebo přítelkyně. A tady jsou dva zákony, předpisy stejné právní síly, z nichž jeden stanoví jiné pravidlo než druhý, což je samozřejmě hrubá legislativní chyba. A těch bychom našli ještě celou řadu.“
Řadu problémů při soudních sporech může přinést i to, že zatím neexistuje nový občanský soudní řád. Na veškerá nová ustanovení se musí aplikovat ten starý.
