Obžaloba elitních českých vojáků: Zajatce bili do obličeje, vydírali a pak ho nechali 75 minut krvácet
Zacházení čtyř českých příslušníků speciálních sil s afghánským zajatcem mohlo přispět k rozkladu jednotky. V očích Afghánců také poškodili autoritu západní civilizace. Mimo jiné takto popisuje selhání vojáků státní zástupce v obžalobě, kterou iROZHLAS.cz získal. Z obžaloby také plyne, že pokud by se vojáci přiznali, žalobce by jim navrhnul podmínku. Projednání kauzy před soudem zabránil prezident Petr Pavel, speciálům udělil milost.
Nadrotmistři Štefan T. a František K. dostali 22. října 2018 pozdě odpoledne od svého nadřízeného rozkaz. Respektive rozkazy dva. Bylo už několik hodin po útoku, jenž otřásl základnou Šindand v afghánské provincii Herát. Osmnáctiletý afghánský voják Vahidulláh Chán střílel na auto s českými vojáky, jednoho zabil a dva zranil.
Elitní vojáci obžalovaní kvůli smrti zajatce nechtějí před soud, prezident už má na stole žádosti o abolice
Číst článek
Když se po útoku vzdal, po dotazování vedeném jeho afghánskými kolegy si ho převzali čeští speciálové. Jeden rozkaz nadrotmistrům zakázal, aby mu ublížili. Podle druhého měli Chána po výslechu vyfotit. Jako důkaz, že se mu nic nestalo. Podle státního zástupce nesplnili ani jednu instrukci. Vyplývá to z obžaloby, jež přináší do případu nová fakta.
„Dotazovaného opakovaně udeřili do obličeje, dále pomocí křiku, údery do stolu a dalším agresivním chováním v těsné blízkosti poškozeného na něj psychicky tlačili, aby dotazovaného, (…), přiměli k odpovědi o motivu útoku, o případných dalších osobách, které byly do útoku zapojeny, čímž poškozenému způsobili blíže nespecifikovanou fyzickou a psychickou újmu,“ píše žalobce.
Neučinili opatření, aby ho ochránili
Výslech vedli Štefan T. a František K. krátce po 17. hodině zhruba 12 až 15 minut ve výslechové místnosti objektu 458. Jak stojí výše, fotodokumentace Chána po dotazování nevznikla. Ve stísněné budově je pak vystřídali američtí vojáci, kteří podle obžaloby se zajatcem zacházeli mnohem brutálněji. Z místnosti se ozývaly Chánovy výkřiky.
Před objektem 458 v tu dobu stáli na stráži další dva čeští speciálové, nadporučík Václav Č. a rotmistr Karel M. Více než čtyřicet minut podle státního zástupce poslouchali, co se v uzavřené místnosti děje. Z pohledu žalobce jim muselo být jasné, že Chán trpí. A nechali to být.
„Jako stráž velená k přímému střežení této osoby byli mimo jiné odpovědni za to, aby s ním bylo zacházeno humánně, aby nedocházelo k ohrožení jeho duševního či tělesného zdraví, tuto povinnost nesplnili, neučinili žádné opatření k tomu, aby bylo upuštěno od opakovaných útoků na fyzickou integritu dotazovaného,“ píše žalobce.
Jeden český voják měl na zajatce plivat
Po americkém výslechu nesl Chán podle žalobce stopy intenzivního fyzického týrání, silně krvácel. V tomto stavu ho Václav Č. a Karel M. před objektem 458 hlídali dalších 75 minut, než si ho opět převezmou Afghánci. Přestože na základně bylo zdravotnické zařízení, navíc jeden z nich byl vycvičen v poskytování pomoci v boji, opět podle žalobce nekonali.
„Aniž by to skýtalo jakékoli nebezpečí pro ně či jiné osoby, neposkytli dotyčnému jakoukoli pomoc, (…) čímž obvinění jako vojáci v rozporu s Ženevskými úmluvami o ochraně obětí ozbrojených konfliktů porušili základní záruky, které stanovují minimální standard ochrany každé lidské bytosti,“ uvádí státní zástupce.
Obžaloba v tomto ohledu přináší další dosud neznámý motiv. V příběhu podle žalobce figuroval ještě jeden český voják, jehož identitu se však vyšetřovatelům nepovedlo doložit. „Dotazovaného (Chána) škrtil, plival na něj a tahal jej za vlasy,“ popisuje obžaloba, kterou vypracoval brněnský státní zástupce Robert Hanuš.
V případě přiznání navrhoval žalobce podmínku
Nadrotmistři Štefan T. a František K. se v obžalobě zodpovídali z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, zbylé dva speciály vinil státní zástupce z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Přestože všem podle trestního zákona hrozilo až doživotní vězení, žalobce Hanuš byl ochotný přistoupit na mnohem mírnější trest.
„Pokud se u hlavního líčení plně doznají a budou svého jednání litovat, bude ze strany státního zastupitelství akceptováno prohlášení viny, kdy by bylo navrhováno uložení podmíněného trestu odnětí svobody tří let s odkladem na zkušební dobu pět let,“ stojí v obžalobě s tím, že by speciálové nepřišli o svou vojenskou hodnost.
Státní zástupce si uvědomoval, že situace v Afghánistánu, kde spojenecké jednotky včetně Čechů pomáhaly tamější legitimní vládě čelit teroristickému hnutí Tálibán, byla specifická. Tím spíš, že onen kritický den přišli nejen oni čtyři příslušníci 601. skupiny speciálních sil po Chánově útoku o kamaráda, prožívali smutek a strach kvůli hrozbě dalšího útoku.
Bratři ve zbrani mlčeli
Obžalobu podal Hanuš letos 16. dubna. Z vyjádření advokáta tří ze čtyř vojáků Radka Ondruše však bylo zjevné, že dohoda o vině nepřichází v úvahu. „K tomuto vám sdělím, že se cítí v plném rozsahu nevinní, protože to, co jim je kladeno za vinu, se pojmově ani právně stát nemohlo,“ uvedl tehdy pro iROZHLAS.cz, jenž na podání obžaloby upozornil.
Ze čtveřice Štefan T., František K., Václav Č. a Karel M. během vyšetřování vypovídal pouze jediný, prý si žádného násilí nevšiml. Ostatní výpověď odmítli. A jak k tomu státní zástupce poznamenává, stíhaní speciálové měli v tomto podporu prakticky celého útvaru. Výpovědi se zdrželo dohromady 32 dalších vojáků. Kriminalistům jen předložili prohlášení, kde svůj postoj vysvětlují.
„Výslovně prohlašuji, že obviněné a další příslušníky mé jednotky považuji za bratry ve zbrani, se kterými žiji, bojuji a na které spoléhám, kterým jsem opakovaně zachránil život a kteří opakovaně zachránili život mě. (…) Neváhám tvrdit, že tento vztah je srovnatelný, ba naopak v mnoha případech mnohem užší a kvalitnější, než je vztah sourozenecký,“ stálo v něm mimo jiné.
Komise, která neměla nic zjistit
Výše uvedené odráží to, jak se k případu vztahovala česká armáda. O incidentu dostala Praha několik zpráv ještě týž den. Bylo z nich zřejmé, že se speciálové mohli dopustit deliktu. Tehdejší šéf Ředitelství speciálních sil při generálním štábu Pavel Kolář sestavil čtyřčlennou komisi, v jejímž čele stál. Vyrazila na místo a 1. listopadu měla zprávu hotovou. Nekriticky však převzala tvrzení vojáků ze základny, že za nic nemůžou.
Případ zbitého afghánského vojáka: české úřady jeho smrt začaly vyšetřovat až po 207 dnech
Číst článek
„Závěry (komise) se předkládaly koaličním partnerům a jiným subjektům jako oficiální šetření, které nic neprokázalo. Oficiální předem domluvený způsob komunikace o případu byl ‚V případě, že to bude jakkoliv, i nepřímo, ukazovat, na naše jakékoli pochybení – od nás (Chán) odcházel po svých a v pořádku‘,“ píše státní zástupce v obžalobě.
Tuto strategii drželi Češi i ve chvíli, kdy americká vojenská policie CID či afghánské orgány, už vznášely oficiální podezření, že čeští vojáci mohou nést trestní odpovědnost za smrt Chána. Touto taktikou armáda odstavila ze hry Vojenskou policii, jež přitom měla na místo vyrazit neprodleně. Ta se poprvé o celé povaze incidentu dozvěděla až na konci listopadu 2018 z článku v New York Times.
„Porovnáním faktů a zprávy této komise je zjevné, že (…) absolutně nemůže nahradit práci policejního orgánu, zejména za situace, kdy je nutno provádět na místě činu neodkladné a neopakovatelné úkony či spolupracovat s policejními orgány jiných států,“ píše žalobce. Vojenská policie spustila trestní řízení až v květnu 2019 a na místo vyrazila v červenci. Tehdejší první muž české armády Aleš Opata generála Koláře z funkce odvolal.
Brutální Američané a Chánovo utrpení
Obžaloba popisuje možné motivy Chánova činu, který při útoku zabil staršího psovoda Tomáše Procházku. Státní zástupce vychází z poznatků zajištěných při výslechu. Byl přesvědčený, že útočí na Američany. Chtěl se jim pomstít za údajné zabití jistého afghánského generála. Mluvil i o bombardování své vesnice. Prý byl také svědkem, jak Američané pálí posvátnou knihu muslimů Korán.
Stříkance krve a pokus zahladit stopy
- Po Chánově výslechu zbyly v objektu 458 nejméně osm stříkanců krve a další více než čtyři desítky stop DNA. Zpráva amerických vyšetřovatelů ze CID citovaná v obžalobě uvádí, že jeden nebo více vojáků, jejichž identitu se nepodařilo zjistit, se pokusili zahladit stopy.
- Vyměnili stůl, za kterým seděl spoutaný Chán při výslechu. Vyměnili všechny židle v místnosti včetně té, na níž seděl. Některá místa vevnitř objektu někdo vyčistil bělidlem. "V místnosti byl proveden pokus o úklid místa činu ve snaze zakrýt a odstranit stopy s cílem zmařit nebo ztížit identifikaci místa, kde došlo k násilnému jednání vůči poškozenému," uvádí obžaloba.
„V motivační struktuře vražedného jednání poškozeného (Chána) velmi pravděpodobně dominovala potřeba msty za příkoří způsobené náboženskému cítění, doprovázená (…) potřebou uznání či ocenění,“ cituje obžaloba z psychologického posudku Chána. Při výslechu byl silně rozrušený, kdy třeba v souvislosti s útokem mluvil o tom, že „přišel o rozum“.
Zásadní pro Chánův tragický konec bylo jednání osmi amerických vojáků, z nichž někteří ho převzali po českých speciálech. Kroutili mu varlaty, bili mu hlavou o stůl či ho opakovaně házeli proti zdi. Afghánský lékař k tomu ve zprávě uvedl, že Chán měl „frakturu krčního obratle páteře, v oblasti nosu, očí, pravé ruky a levé nohy má mnohačetné zlomeniny.“
Chán zemřel následující den chvíli po půlnoci. Američané z případu vyvázli s výtkou, jež je zbavila šance na povýšení či benefitů po službě. „Nedokázal jste dohlížet na své podřízené, abyste zajistil, že budou jednat tak, jak se očekává od vojáků speciálních sil. (…). Následkem vašeho nedostatečného jednání a integrity váš oddíl (…) nedokázal ochránit zadrženého a ohrozil strategické vztahy," zněla jedna v výtek.
Nádech anarchie a ohrožení
Při hodnocení provinění čtyř českých speciálů státní zástupce Hanuš v obžalobě upozornil na to, že jejich zacházení s afghánským zajatcem mohlo vyvolat odvetu afghánské armády, které koaliční síly pomáhaly. Hrozilo další krveprolití. Protože podle žalobce jako k sobě cítí bratrství čeští vojáci, stejně blízko mají k sobě i příslušníci afghánských sil.
4:26
Nejvážnější armádní případ jde k soudu, čtyři čeští elitní vojáci jsou obžalováni kvůli smrti zajatce
Číst článek
„Nebezpečnost daného jednání vojáků státní zástupce spatřuje (...) v tom, že v době ohrožení jednotky možným útokem jednali jednotlivci v rozporu s rozkazy, což vytvářelo v době ohrožení nádech anarchie a rozkladu jinak velmi schopné jednotky, která plnila své úkoly nadmíru precizně,“ napsal žalobce Hanuš.
Žádný z těchto závěrů ale u soudu přednést nemohl. Prezident Petr Pavel udělil vojákům 19. května abolici, kterou o dva dny později spolupodepsal premiér Petr Fiala (ODS). „Prezident republiky zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž k prošetřovanému incidentu došlo, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů,“ informoval tehdy Hrad.
Krajský soud v Brně, konkrétně soudce Dušan Beránek, na základě prezidentova rozhodnutí trestní stíhání vojáků 28. května zastavil. Jeho usnesení už obdrželi všichni speciálové, je tak pravomocné. Soudce Beránek pak na 24. července nařídil jednání, na kterém si mají vojáci protokolárně převzít prezidentskou milost.
