Stanjura nedal peníze. Decroix proto dva své odbory ‚nevyhnutelně oslabila‘, aby měl kdo hlídat lobbing
Spolu se začátkem prázdnin začal platit také nový zákon o regulování lobbingu. Ministerstvu spravedlnosti, které má novou agendu na starost, se ale do jeho spuštění nepodařilo získat potřebné finance navíc na uplatňování nových pravidel. Přestože sama vláda rozhodla, že dohled má vykonávat šest nových zaměstnanců, úřad vedený Evou Decroix (ODS) na ni musel vyčlenit dvě služební místa z vlastních zdrojů. A to na úkor jiných činností.
„Služební místa byla přesunuta z Odboru informatiky a Odboru soudních znalců a tlumočníků,“ popsal pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Michal Pleskot, kde se dvě služební místa vzala.
‚Nutné zlo.‘ Česko musí zavést kontrolu lobbování, peníze na dodržování zákona ale Stanjura nedá
Číst článek
Tito dva zaměstnanci sice posílí Odbor střetu zájmů, pod který regulace lobbingu spadá, oba dva výše zmíněné útvary tím ale budou trpět. Přesun podle Pleskota proběhl „za cenu nevyhnutelného personální oslabení výkonu agend“.
Původně přitom vláda stanovila, že nový zákon bude vyžadovat zřízení šesti nových systemizovaných míst. Vedle toho bylo potřeba vytvořit také registr lobbistů za zhruba 12 milionů korun.
Jenže šéf státní kasy, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl v minulých měsících svému stranickému kolegovi Pavlu Blažkovi, který tehdy resort spravedlností vedl, finance navíc dát. Jeho úřad o to přitom žádal opakovaně.
„Ministerstvo financí od začátku projednávání návrhu požaduje, aby zřízení a provozování agendy bylo rozpočtově neutrální a aby vše bylo zajištěno v rámci personálních a finančních kapacit ministerstva spravedlnosti,“ uvedl už v dubnu mluvčí resortu financí Petr Habáň.
Zda se ještě bude snažit Blažkova nástupkyně Eva Decroix získat na tuto činnost svých podřízených více peněz ze státního rozpočtu, není jasné. Mluvčí Pleskot uvedl, že k tomu „nemá informace“. Ona sama na dotaz zaslaný prostřednictvím SMS zprávy nereagovala.
Odborová organizace ministerstva spravedlnosti si navíc dlouhodobě stěžuje, že je úřad personálně vyhladovělý a že jeho zaměstnanci berou výrazně méně než jejich kolegové na stejných postech na jiných resortech.
Loni na podzim kvůli tomu dokonce stávkovali. Výsledkem ale nebylo navýšení rozpočtu na jejich platy, právě naopak. Poslanci dokonce ani neschválili návrh, aby mohl úřad na zvýšení jejich finančního ohodnocení použít uspořené peníze. Více si můžete přečíst ZDE.
Tlak z Evropské unie
Postup ministerstva financí se nelíbí protikorupčním organizacím. Jejich zástupci se shodují, že současný kabinet novou protikorupční legislativu přijímá jen kvůli tlaku z Evropské unie, která na přijímání určitých zákonů často váže výplatu dotací.
„‚Vyhladovění‘ protikorupčních zákonů u nás bohužel bývá normou. Nejsilnější motivací pro jejich schválení nebývá potřeba upravovat pravidla, ale tlak z Evropské unie,“ popsala už v dubnu předsedkyně spolku Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.
To je totiž přesně případ zákona o regulaci lobbování. Evropská komise jeho zavedením nejpozději do konce června 2025 podmínila čerpání peněz z Národního plánu obnovy. Vládní koalice tedy byla nucena zákon přijmout, přestože to nebyla její velká priorita, jak naznačuje i postoj resortu financí k jeho financování.
„Účinnost zákona a jeho fungování v praxi jsou dvě zcela rozdílné otázky. Je škoda, že právě politici, kteří tak často argumentují přebujelou byrokracií, dělají vše pro to, abychom měli další zákon, který bude narážet na nedostatky kapacit, a ohrožují tím smysl celé regulace,“ dodala Trunkátová.
