NP Šumava dostal pokutu za postup proti kůrovci. Zastavili jsme kalamitu, brání se ředitel
Národní park Šumava musí zaplatit pokutu 450 tisíc korun. Česká inspekce životního prostředí ho potrestala za rušení tetřevů, použití biocidů v boji proti kůrovci a vytváření holin u jezera Laka v letech 2010 a 2011. Vedení parku se chce proti výši pokuty odvolat.
„Pokud to bude nevyhnutelné, tak pokutu samozřejmě budeme muset uhradit a uhradíme ji. Nicméně rozhodnutí o pokutě zatím není pravomocné a v rámci možností se proti němu odvoláme,“ potvrdil ředitel správy parku Jiří Mánek.
„Peníze musíme vzít z vlastního rozpočtu a může se to promítnout například v pěstování lesa a to tím, že bude vysazeno méně buků a jedlí, to znamená těch dřevin, na kterých nám na Šumavě tolik záleží,“ upřesnil.
Ředitel NP Šumava Jiří Mánek v pořadu Stalo se dnes vysvětlil, proč nesouhlasí s výší pokuty
Inspekce národnímu parku vyčítá kroky, které podnikli bývalí ředitelé František Krejčí a Jan Stráský v boji proti kůrovci. Podle Mánka, který působil jako náměstek Stráského, ale byly postupy adekvátní tomu, že se kalamitu podařilo utlumit.
„My jsme zasahovali proti kůrovci v souladu s platným plánem péče z roku 1995. Nepředpokládali jsme, že by za aktivity v roce 2011 mohla přijít pokuta, a to zejména proto, že za aktivity podobného charakteru v mnohem větším rozsahu, které probíhaly v letech předchozích, to znamená v roce 2008, 2009, 2010, žádné pokuty uděleny nebyly, nebyly ani žádné protesty. To znamená my jsme pokračovali v těch aktivitách,“ uvedl Mánek.
Kácením se prý zachránily statisíce stromů
Zastavení kůrovcové kalamity podle něj představovalo prioritu. Jeho předchůdci tak raději riskovali pokutu od inspekce za příliš razantní postup než trest za nečinnost. Kvůli odpovědnosti za škody způsobené šířením kůrovce už byli na Slovensku obviněni dva bývalí ministři životního prostředí.
Během posledních pěti let pokáceli dřevorubci na Šumavě v lokalitě u Modravy milion stromů. Mánek se ale domnívá, že pokud by park proti kůrovci nezasahoval, škody by byly mnohem větší:
„Nám je těchto stromů velmi líto, nicméně jsme tak zkrátili kalamitu o jeden až dva roky a ušetřili vlastně před pokácením statisíce dalších stromů. To znamená, že z tohoto pohledu, pakliže přijde nějaká pokuta, bude pro nás nepříjemná, neradostná, ale přesto akceptovaná.“
Pokutu proto současný ředitel vnímá jako paradox. Zasažené stromy přesto park v poslední době kácí šetrněji a v menším množství, dodal.
Česká inspekce životního prostředí nechtěla své rozhodnutí komentovat. S pokutou souhlasí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Zástupci Národního parku Šumava podle něj nesprávně káceli v místech, kde neměli.
Hnutí Duha: Odpůrci kácení měli pravdu
„Překvapuje nás především, že inspekce to kácení, které nebylo legální, nezastavila. Že teprve v podstatě rok poté udělila pokutu, ačkoliv Hnutí Duha i vědci a další organizace vyzývaly Českou inspekci životního prostředí, ať kácení třeba v oblasti Ptačího potoka okamžitě zastaví. Správa národního parku kácela v oblastech, které byly vymezené na ponechání přírodě. Koneckonců k tomu je národní park zřízen, abychom zachovali vzorky divoké, neporušené přírody,“ vysvětlil.
Verdikt podle Hnutí Duha dokazuje, že odpůrci kácení měli pravdu. Odpovědní činitelé by teď podle něj měli vyvodit osobní odpovědnost.
Nevládní organizace a zejména Hnutí Duha ovšem podle Mánka mohou za to, že nebyla včas udělena výjimka povolující kácení. Vydání výjimky prý procesně zdržovaly a prodlužovaly.
