Když není nablízku skutečná babička, proč si nepořídit náhradní? S touto myšlenkou přišel projekt Trojlístek, který pomáhá rodinám najít takzvanou adoptivní babičku. Současně má projekt vyjít vstříc i zralým ženám, které dlouhodobě nemohou najít pracovní uplatnění.

0:30 27. listopadu 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V brněnském bytě u paní Petry Gamage je právě klid. Syn Lukášek usnul a starší dcera Karolínka je ve škole. Maminka tak má čas rozpovídat se, jak přišla k adoptivní babičce.

„My jsme se na konci srpna přistěhovali do Brna, a protože mně před rokem zemřela máma, tak jsme pochopila a usoudila, že budu potřebovat někoho na hlídání. Ale spíš bych byla ráda, kdyby to byla nějaká starší žena, která by mi tu babičku nahradila,“ říká.

Babičku z manželovy strany má paní Petra v Americe. Talíř koláčů, nad kterým vypráví, proto upekla adoptivní babička Jana Mašková. Do projektu se tato 67letá dáma přihlásila, aby oživila dny, které jinak tráví péči o nemocného partnera.

„Třeba příkladně: zítra si maminka jde zaplavat, takže malého povozím před plavečákem a maminka si zaplave. A nebo když potřebují s tatínkem jít se někam pobavit, tak přijdu, pohlídám, v noci odjedu, tak nějak to funguje, jako normální babička v rodině,“ popisuje svou roli v rodině.

Jako dáma plná energie se do Trojlístku zapojila dvojnásobně a stala se babičkou hned dvěma rodinám, kterým teď přispívá svými životními zkušenostmi.

„Ta náhradní babička se víceméně stará o děti jako chůva, ale já výhodu babičky a ne mladé studentky vidím v tom, že jednak je to žena, která už má své zkušenosti, má něco za sebou a má na tu výchovu třeba jiný pohled,“ vysvětluje Petra Gamage a pokračuje:

„A druhá věc je, že s námi zůstane. Napadá mě, že studentka může tu práci vzít na půl roku a pak odejít. Ale já hledám někoho, kdo si s námi vytvoří vztah, ke kterému si vztah najdou i naše děti a kdo s námi bude delší dobu. Jsem za ni strašně ráda a věřím tomu, že spolu budeme dlouhá léta.“

Spokojená je i Jana. Dvě vlastní a celkem tři adoptivní vnoučky má podle svých slov ráda naprosto stejně: „Proč bych měla dělat rozdíl? Jsou to malé děti, jsou úžasné a je s nimi hrozná sranda, to jsou prostě moje děti a hotovo,“ uzavírá.

Projekt Trojlístek funguje od května 2012. Od té doby propojil s adoptivními babičkami už 115 rodin.

Martina Pelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít