Řadě jihomoravských měst vyschly příjmy z privatizace, všechno už prodala
Jihomoravským městům vysychají výdělky z prodeje pozemků a budov. Řada z nich už nemá co prodávat. Výnosy z privatizace byly v minulosti zajímavým příjmem obecních rozpočtů. Teď chybí a samosprávy to nutí škrtat.
„Situaci města bych přirovnal k člověku, který se ocitl ve finanční tísni a teď přemýšlí, jak získat prostředky na nájem a obživu. Podívá se po bytě, zjistí, že v kuchyni má televizi, na kterou se nemusí dívat, protože má ještě jednu v obýváku. Tak vezme tu z kuchyně, odnese ji do bazaru a prodá. Pokud se situace nezlepší, může tam pak odnést tu z obýváku, stane se z něj intelektuál, co čte po nocích knížky. Ale po čase zjistí, že i tak mu prostě nastanou hubená léta, velmi podobné je to i v případě městských financí,“ vysvětluje polopaticky náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil z ČSSD.
Brno si vloni naplánovalo prodat pozemky a budovy bezmála za tři čtvrtě miliardy korun. Nepodařilo se. Důvodem je podle radnice krize na trhu s nemovitostmi.
„Ne že by městu dělalo radost prodávat majetek ve velkém, zvlášť v této době. Nicméně měl-li být rozpočet nějakým způsobem vybalancovaný a měly být finance na nějaké investice, nic jiného nám nezbylo. Pod plán nám chybí nějakých 88 milionů, to bude řešeno v rámci finančního vypořádání rozpočtu loňského roku převodem z příjmu privatizace bytových domů, kde je tempo stabilní a výsledek předvídatelný.“
Dramaticky se podle primátorova náměstka Olivera Pospíšila mají příjmy Brna z privatizace propadnout v letošním roce.
„Na rok 2013 už samozřejmě nebylo možné nastavovat to v takovém rozsahu s ohledem na to, kolik volného majetku, který město může oželet, nám ještě zbývá. Tady jsme někde kolem čtvrt miliardy. Nejsou to finanční operace, které je možné dělat donekonečna, i v této položce nám to bude klesat. Myslím, že od příštího roku to bude někde kolem sto milionů a bude to klesat na desítky až jednotky milionů.“
Vyškov řeší jen ‚drobné‘
Příjmy z privatizace vysychají i v menších jihomoravských městech. Na číslech z loňského rozpočtu to ilustruje starosta Vyškova Karel Goldemund z ČSSD.
„Co se dalo, to už se také prodalo. Teď řešíme relativně ‚drobné‘. Kapitálové příjmy v roce 2012 dělaly nějakých sedm nebo osm procent, celkově to bylo o 28 milionech. Co se týká zahrad a pozemků, byly tam drobné minusy, v obou těch kapitolách se to nepodařilo naplnit zhruba o milion. Ale vykompenzovali jsme si to tím velkým pozemkem.“
Velké naděje na závratné příjmy z prodeje nemovitostí si Vyškov nedělá ani do budoucna.
„Myslím, že to bude klesat, protože ten zbytný i nezbytný majetek, který bychom mohli prodat, v tuto chvíli nemáme. Vidíme to i v rámci průmyslových zón, máme dvě velice úspěšné, u jedné ještě pozemky jsou, ale zájem o ně není. Firmy zájem mají, zvažují to, ale neví, co bude za měsíc nebo za dva, tak se ptají, jestli bychom jim to mohli podržet,“ ilustruje na příkladu chování podnikatelů situaci na trhu s nemovitostmi ve Vyškově starosta Karel Goldemund.
Šlapanice nemají co prodat
Jsou však města, ve kterých je privatizace obecních nemovitostí ještě prázdnějším tématem. Například Šlapanice u Brna.
„O prodejích ani neuvažujeme, a to ze dvou důvodů. Zaprvé Šlapanice příliš majetkem neoplývají, a za druhé by to byl nevratný krok,“ konstatuje starosta Šlapanic u Brna Jaroslav Klaška z KDU-ČSL.
Paradoxní je, že město majetek k privatizaci má, a to v průmyslové zóně. Tak jako ve Vyškově ale prodej vázne kvůli hospodářské krizi. Ve Šlapanicích však mají i jeden specifický důvod.
„Pakliže by se u nás realizovala tzv. průmyslová, nebo spíše výrobní zóna, tam město pozemky má, to je jediná výjimka, kde by to bylo zajímavé objemově i svým významem – jde o desítky milionů korun. Ale ten projekt není momentálně aktuální kvůli trvalému odporu určité části šlapanické veřejnosti, která stále jen říká ‚ne‘.“
Hubená léta
Představitelé radnic se shodují, že nemají umírající příjmy z prodeje obecních nemovitostí čím nahradit. Navíc kvůli ekonomické recesi vázne i další zásadní příjem - z vybraných daní.
Jihomoravská města tak podle všeho čekají hubené časy. Škrtají výdaje na provoz i na investice. Například Brno oproti loňsku stáhlo své investice na pouhou čtvrtinu. Kromě jiného to znamená méně zakázek pro podnikatele, méně pracovních příležitostí pro jejich zaměstnance.
