Vzestup Číny a její rostoucí globální vliv uváděl do rozpaků jak americké republikány, tak i demokraty. Oba tábory vykreslovaly Peking jako revizionistickou velmoc, která se snaží převrátit světový řád, přepsat mezinárodní pravidla ve svůj prospěch a vybudovat si sféru vlivu prostřednictvím ekonomické a vojenské denominace.

Trump uváděl soupeření s Čínou jako hlavní argument pro řadu svých kontroverzních zahraničněpolitických záměrů, včetně snah o získání kontroly nad Grónskem nebo Panamským průplavem. Čínská iniciativa Pásu a stezky se stala jedním z prvních terčů po jeho návratu do Bílého domu.

Nová hedvábná stezka?

Podle kritiků je čínská strategie, nazývaná také jako Nová hedvábná stezka, výzvou pro Západem vedený světový řád. Spoléhá na čínský hospodářský model a prohlubuje závislost států na čínských investicích a obchodu, zejména prostřednictvím takzvané diplomacie dluhových pastí.

Ta má spočívat v tom, že země, které nejsou schopny splácet půjčky, mohou Pekingu předat své přírodní zdroje nebo strategická aktiva, jako jsou přístavy. Peking pak nad těmito státy posílí svůj dlouhodobý vliv. Čínská vláda ale tato tvrzení opakovaně odmítá.

Zatímco Čína prosazuje v rámci Nové hedvábné stezky široce propojenou globální obchodní síť, Trumpova politika upřednostňování okamžitých zájmů před dlouhodobými partnerstvími hrozí návratem ke staré mocenské politice a sférám vlivu. Tyto obavy přitom na Mnichovské bezpečnostní konferenci minulý měsíc vyjádřil i vrcholný čínský diplomat Wang Yi.

„Mnoho let se mluvilo o tom, že Čína změní světové uspořádání a přijde s něčím novým. Nyní (…) se objevila země, která chce tento řád skutečně zpochybnit,“ řekl provokativně Wang Yi jen několik minut poté, co se americký viceprezident J. D. Vance obořil na své tradiční spojence a hovořil o vnitřních hrozbách pro Evropu.

Wang Yi přitom dodal, že Peking je připravený svými zdroji přispět „ke zlepšení globální správy“, také chce spojit svou iniciativu Pásu a stezky se strategií Evropské unie pro investice do infrastruktury Global Gateway. Tento záměr zopakoval i na každoročním parlamentním zasedání v Pekingu, kde Čínu představil světovým médiím jako obhájce „zájmů všech“ v současném neklidném světě.

Trump vyklízí prostor pro Čínu 

Změna geopolitického kurzu Washingtonu by podle některých pozorovatelů mohla být pro Peking a jeho iniciativu strategickou příležitostí. Podle Wang Wena z Institutu finančních studií na Pekingské univerzitě, je Trumpova politika „America First“ největším otřesem světového řádu od konce studené války.

S Trumpem v Bílém domě Čína zřejmě narazí na mnohé překážky, zejména v Latinské Americe. Dosavadní Trumpovy kroky svědčí o tom, že ústředním bodem jeho zájmu bude právě americký kontinent. Panama se už pod rostoucím tlakem Washingtonu z čínské iniciativy formálně stáhla. Podle zástupce ředitele Centra pro americká studia na Fudanské univerzitě Xin Qianga ale půjde spíše o ojedinělý případ.

„Přístup ,America First‘ řízený zákonem džungle může u ještě více států vyvolat pochybnosti o politice a záměrech Washingtonu. (…) Objektivně by to mohlo vést k tomu, že více zemí přijme a uvítá větší spolupráci s Pekingem, což může posílit i vliv Pásu a stezky,“ domnívá se analytik.

Přesto ale jsou oblasti, které by Pekingu mohly způsobit vrásky. Zatímco menší státy obvykle zaujímají vyváženou strategii v prostředí rostoucí konkurence velmocí, sousedé Číny mají tendenci se v tomto vyvažování přiklánět o něco blíže k USA, dodává Zhou Chaoa.

Důvodem jsou podle něj komplikované vztahy s Pekingem. Proaktivní spojenci Washingtonu v regionu by tak mohli jeho záměry komplikovat. A to i v oblastech Jihočínského moře a Tchajwanského průlivu, které jsou pro Čínu klíčové, uzavírá analýzu hongkongský deník.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu výše.

Ondřej Čížek, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít