Starostové z Berounska rozhodnou o povolení pro těžbu břidlicového plynu
Starostové z Berounska se sejdou na berounské radnici, aby rozhodli o povolení pro průzkum břidličném plynu. V kraji se ho mohou nacházet značné zásoby. Břidličný plyn má podobné vlastnosti jako zemní plyn. Těžaři by chtěli ověřit, jestli ho je na Berounsku tolik, aby bylo možné uvažovat o těžbě.
Ministerstvo životního prostředí loni vyznačilo území pro možný průzkum těžby. Proti jeho povolení ale podalo rozklad 18 obcí. Pokud bude průzkum povolen, tak se podle Juraje Franců z České geologické služby začne těžit nejdřív za pět let.
„První dva roky budou probíhat rešeršní práce, pak zřejmě fyzikální měření a teprve potom, v případě pozitivních mezivýsledků, by byl proveden jeden až dva vrty. Kdyby byly potvrzeny zásoby, začne diskuze o tom, jsou-li ekonomicky využitelné. Teprve potom by se případně uvažovalo o jejich využívání,“ řekl Franců.
Podle starostů by ale práce mohly poškodit okolní krajinu a zdroje pitné vody. Plyn se má totiž z podzemí dostávat i pomocí chemikálií. Šéf CHKO Český kras Michal Slezák zatím vydal zamítavé stanovisko.
„Rizika s tím spojená jsou podle nás velká. Pokud bude realizován průzkum s pozitivním výsledkem, lze předpokládat, že firma bude chtít investované peníze zpět a bude chtít těžit. Už v rámci průzkumu má být realizován průzkumný vrt metodou hydraulického frakování, to znamená s případnými negativními důsledky,“ řekl Slezák.
Jak ale říká šéf těžařské společnosti Hutton Energy David Mesina, není se čeho bát. Firma by prý používala tu nejekologičtější možnou metodu.
Břidlicový plyn vyvolává emoce i v Rakousku, těžit se má za českými hranicemi
Číst článek
„Pokud jde o kapalinu, která se používá k hydraulickému štěpení, každým rokem se její složení zlepšuje. Takže náš závazek vůči České republice je, že použijeme ten nejekologičtější roztok.“
Všichni starostové, kteří se dnes setkají společně na berounské radnici, si podle starostky Berouna Šárky Endrlové vymění zkušenosti, názory a argumentace:
„Já vím, že naprostá většina starostů a občanů, kterých se to týká, je proti. Od setkání očekávám konsolidaci sil a vůbec zintenzivnění odboje proti tomuto způsobu nakládání. Chceme se dohodnout, chceme být vidět a slyšet a rozhodovat si o území, na kterém si sami žijeme a nikoliv dohodami vlády bez nás, se zahraničními těžaři.“
S těžaři se starostové ještě osobně nesetkali.
„Oni s námi také nevstoupili do dialogu, když si vytipovali Berounku jako průzkumné území a začali své aktivity dávno předtím, než my jsme měli šanci vůbec zjistit, že o něčem takovém vůbec uvažují,“ říká Endrlová.
Žádost o povolení průzkumu těžaři na radnice doručili. Podle starostů ale až na základě výtky ministerstva životního prostředí, podle kterého žádají o výhradní povolení těžby na území České republiky a kdy jim k tomu chybí jakékoli stanovisko vodoprávních úřadů, CHKO Český kras a dalších.
„V podstatě ministerstvo jim vytklo, už na základě svých zkušeností z Trutnovska, že jim chybí čtyři zásadní vyjádření, takže oni nás tímto oslovili,“ vysvětluje Endrlová.
Podle ní se mluví o možné nezávislosti na Rusku, pokud bude Česko těžit ze svých zdrojů.
„Druhá věc je, na kom pak budeme závislí v odběru čisté vody, kterou si tímto naprosto zlikvidujeme,“ myslí si Endrlová.
