Břidlicový plyn vyvolává emoce i v Rakousku, těžit se má za českými hranicemi
Krajina jako zahrádka, vinice na kopcích a kvetoucí turistický ruch. To všechno je Weinviertel, rakouský region za českou hranicí směrem od Mikulova nebo Břeclavi. Místní lidé se ale bojí, že o svůj malebný kraj přijdou. Pár kilometrů pod zemí tu leží zásoby břidlicového plynu.
Taky v Rakousku proto začala emotivní debata o využití téhle suroviny. Těžařská společnost prozatím zastavila průzkumné vrty. To ale neznamená, že se břidlicového plynu úplně vzdává.
„Tamhle za kopcem je Mikulov,“ ukazuje paní Susanna Machačová na horizont, kde z oparu vystupuje mikulovský zámek. Ložiska břidlicového plynu jsou podle ní na obou stranách česko-rakouské hranice, v Rakousku je ale plyn méně hluboko, a je dostupnější. Právě to přitáhlo do regionu těžaře.
„Kdyby se opravdu začalo těžit, tohle obrovské pole by se muselo vybetonovat, zpevnit tak, aby sem mohly jezdit náklaďáky s materiálem a cisterny s vodou. V takovém případě bychom si tu nejspíš postavili stany a zahájili blokádu,“ říká Susanna, která se sice do pohraničí přistěhovala teprve před rokem, za tu dobu už se ale stihla stát jednou z ústředních tváří odporu proti těžbě břidlicového plynu.
„To co místní lidi zarazilo jako první, byla extrémně vysoká spotřeba vody při těžbě břidlicového plynu. Tady u nás máme už tak málo vody, třeba tohle golfové hřiště má výslovný zákaz postřikovat v létě trávník vodou z místní vodovodní sítě. Musí si vystačit s vlastní studnou. Prostě se tu s vodou šetří, a najednou někdo přijde a řekne, že potřebuje miliony kubíků vody na těžbu plynu.“
Susanna je kunsthistorička a do loňského podzimu nevěděla o břidlicovém plynu zhola nic. Pak ale unikly na veřejnost plány společnosti OMV. A při pohledu na ně se vyděsil i vinař Wolfgang Rieder z městečka Poysdorf.
„Jeden vážný protiargument je stavba těžních věží. Když vám každých pět kilometrů trčí ze země jedna věž, celý krajinný ráz je vniveč a s tím pochopitelně i turistika, na kterou jsme tu odkázaní. Ještě mnohem vážnější je ale dopad na životní prostředí. Bojíme se, že až těžba skončí, plyn bude nadále stoupat k povrchu, dosáhne až na spodní vodu, a zničí celý tenhle krásný vinařský kraj a vlastně i obilnici Rakouska.„
Turisté změnili ospalý kraj za posledních 20 let k nepoznání. A i Češi, co do Weinviertlu jezdí, by o tuhle destinaci neradi přišli.
„Nás sem láká určitě krajina, úroveň služeb, hřiště je tady krásné, jsou tady příjemní lidé. Je tady určitá úroveň servisu, za kterým jedete, v tomto případě golf.“
Vadí hlavně fracking
O 20 kilometrů dál za Poysdorfem vyrůstají z polí tu a tam těžní věže. Je to důkaz toho, že ropa a zemní plyn se v příhraničí těží už desítky let. Místním lidem by nevadilo, kdyby se postavily další klasické vrty. Vadí jim ale nová metoda, takzvaný fracking, kterým se má získávat břidlicový plyn.
Fracking spočívá v pumpování vody do podzemních břidlicových vrstev. Tím se uvolňuje plyn a použitá voda se i s plynem vrací na povrch. Většinou se používá voda s chemickou příměsí.
Starostové z Berounska rozhodnou o povolení pro těžbu břidlicového plynu
Číst článek
Společnost OMV, která chce břidlicový plyn ve Weinviertlu těžit, neuklidnila místní lidi ani převratnou novinkou, takzvaným čistým frackingem, který se údajně obejde úplně bez chemie. Po odporu obyvatel těžaři couvli a chtějí přezkoumat dopad těžby na životní prostředí. Pro místní aktivisty je to jen přestávka před další bitvou.
