Studenti pokračují v protestu proti KSČM ve vedení Jihočeského kraje hladovkou
Demonstrace, stávka a nyní i hladovka. Studentské protestní akce proti koalici ČSSD a KSČM ve vedení Jihočeského kraje pokračují. Studentům vadí především nová krajská radní pro školství a kulturu Vítězslava Baborová z KSČM. Ta se ale stejně jako hejtman Jiří Zimola z ČSSD odmítá tlaku protestujících podvolit.
„Fuj! Hanba!“ podobné výkřiky se ozývají na náměstích už více než jeden měsíc. Celé to spustil 18letý student třeboňského gymnázia Dominik Hořejší. Ačkoli nemá s minulým režimem žádnou přímou zkušenost, úplně mu stačí, co se dozvěděl při studiu, četbě a od svých rodičů, známých a přátel.
„Byl jsem studentem, který sepsal studentské prohlášení. A tím, že jsem celou akci zinicioval, tak na mě ta role více méně připadla,“ říká mladý student, který skočil do protestů rovnýma nohama. A musel se rychle naučit spoustu nových věcí. Od organizování demonstrací, přes rozhovory pro novináře, až po jednání s politiky.
Hořejší dokonce jednal přímo i s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou z ČSSD, který na komunistické radní trvá. Dominika Hořejšího ale nepřesvědčil.
„Ze začátku jsem se cítil velice nesvůj, protože jsem nikdy nic takového nezažil. Ale postupem času, jak jsem nabíral na zkušenostech, tak se mi přestávala klepat i kolena a nabíral jsem na jistotě. Nyní si myslím, že už alespoň částečně dokážu odhadnout, co a jak mám dělat a jak se správně vyjadřovat,“ podotýká student.
Z Třeboně se protesty šířily
Od prvního odporu Dominika, který je mimochodem výborným studentem, se protesty rozšířily z Třeboně do dalších měst. Třeba k demonstraci v Českých Budějovicích se přidaly stovky lidí bez ohledu na věk.
„Přišel jsem, protože chci vyjádřit svůj nesouhlas se spojením ČSSD a KSČM,“ vysvětluje jeden z protestujících. Další doplňují, že si myslí, že je to třeba. „A protože nepodporuji ty, nechci říct co,“ upřesňuje mladý muž. Jeho starší kolega dodává, že přišel vyjádřit nespokojenost, že se komunisté dostávají do vlád.
„Protože komunisté v roce 1948 všechny sociální demokraty zavřeli, zavřeli faráře, zavřeli inteligenci a dneska jim dává sociální demokracie školství. Vlastně dělají kozu zahradníkem,“ vysvětluje.
Zatímco se protestuje, míří na třeboňské gymnázium školní inspekce. Studenti v tom vidí jasný důsledek politického tlaku. Zároveň odmítají nabídku hejtmana, aby vstoupil do pracovní skupiny, která bude kontrolovat práci radních. Považují to za trik, jak protesty nenápadně zastavit.
Vysokoškoláci ještě přitvrdili
Naopak desítka vysokoškoláků dnes zahajuje hladovku. Mezi nimi i Michal Šimek. „Nápad vznikl na poslední demonstraci, kdy jsme si řekli, že demonstrace jsou sice pěkné a určitě je to dobré na vyjádření našeho názoru, ale že jsme schopní a ochotní pro to udělat ještě mnohem víc. Tato hladovka je náš způsob, jak vyjádřit to, že pro demokracii a pro naši svobodu chceme skutečně pracovat a že jsme ochotní pro ni něco obětovat,“ objasňuje Šimek.
„Já bych především chtěl apelovat na studenty a všechny ty, kteří je podporují, aby si uvědomili, že jsem jim několikrát nabídl možnost spolupráce, že se mohou podílet na řešení konkrétních věcí, a nejen v jihočeském školství. A ještě jednu věc, měl jsem možnost vidět paní Baborovou a chci říci, že je to psychicky velmi zničený člověk. Opravdu apeluji na všechny studenty, na veřejnost, která se tohoto honu na člověka účastní, aby v něm ustala. Aby si ti lidé uvědomili, že mohou mít na svědomí její zdraví a v podstatě její další život. Jestliže jsme v roce 1989 volali, že nejsme jako oni, ať si to všichni uvědomí,“ řekl jihočeský hejtman, sociální demokrat Jiří Zimola.
„Je nám velmi líto, že je paní Baborová nemocná, že psychické nebo jakékoliv další problémy. Mrzí nás to. Určitě se neúčastníme honu na člověka. My zkrátka nesouhlasíme s nástupem komunismu zpět k moci.nesouhlasíme s totalitní stranou, která momentálně nastupuje do Rady Jihočeského kraje. Není to o jednom člověku, je to o celé straně,“ reaguje zástupce studentů Šimon Heller.
Podle něj hejtman Zimola chce vládnout pouze s KSČM: „Na začátku jsme přišli z našeho pohledu kompromisem, že pokud bude vyměněn resort školství, který vnímáme jako jeden z nejdůležitějších, a to obsazení jako nemorální a necitlivé, tak od protestů ustoupíme. Pan Zimola s námi sice vyjednával, ale nenabídl žádné uspokojivé řešení. Za tohoto předpokladu se vracíme k původnímu požadavku, že nechceme komunisty na krajských radách vůbec.“
Další protestní shromáždění proti komunistům v krajské vládě a především na postu radní pro školství plánují studenti v úterý 18. prosince. Tedy v den prvního výročí úmrtí Václava Havla. I proto půjde podle Michala Šimka spíš o happening.
O protikomunistických protestech v Jihočeském kraji mluvil na Radiožurnálu Jiří Dolejš, místopředseda KSČM
„Jsem přesvědčen, že hejtman Zimola je teď v pozici, kdy pro něj bude velice těžké ustoupit vzhledem k prohlášení, které učinil. Ale myslím si, že my bychom se museli stydět sami před sebou, kdybychom se nepokusili se situací něco udělat,“ dodává Šimek.
Sociální demokraté na jihu Čech vycházejí s komunisty lépe než s ostatními politickými stranami. A opakovaně tvrdí, že je to výsledek demokratických voleb. Jako negativní symbol to nevnímají a do historie se narozdíl od studentů nedívají.
Zimolovi z ČSSD se navíc stupňující se nátlak studentů nelíbí. „Nemůžu mít žádnou radost z toho, že studenti stupňují svůj nátlak a nyní formou hladovky. Především institut hladovky, který považuji za velmi vážný a dochází k němu, když je ohrožena demokracie země nebo lidské životy, tak je tady tak trochu zneužíván úplně k jinému účelu,“ uzavírá. Studenti i tak hodlají se svými protesty pokračovat.
Předvánoční půst?
„Ve společnosti existují názory jak vyhraněně pravicové, tak vyhraněně levicové. Chápu, že vznik levicových koalic v krajích je solí v očích těm, kteří by si přáli spíše vládu pravicovou. Tomu rozumím a že to dávají najevo, to samozřejmě toleruji. Zarážející je, že argumentují tak, jak argumentují. Ty argumenty jsou totiž jaksi obsedantního charakteru. Že KSČM je demokratickou stranou, je každému, kdo si dá tu práci se nad tím zamyslet, jasné,“ říká Jiří Dolejš, místopředseda KSČM.
KSČM se podle něj od totalitních praktik minulého režimu jasně distancovala.
O svém protestu mluvil na Rádiu Česko zástupce studentů Šimon Heller. Komentoval to Daniel Kroupa, filosof, pedagog, signatář Charty 77
„Označovat legálně zvolenou stranu jak v krajích, tak v parlamentu za nedemokratickou, je mylné. Nemůžete být trochu nedemokratický a trochu demokratický. To je jako být trochu těhotný. Pokud by byla naše strana nedemokratická, nechť ji podle zákona zruší. Naše programy jsou v pořádku,“ uvádí Dolejš a dodává:
„Samozřejmě je možné si před Vánocemi zajistit postní den, a dát tomu postnímu dnu i politický symbolický význam.“
Jasným cílem sociální demokracie je podle Daniela Kroupy, filosofa, pedagoga, signatáře Charty 77 legitimizovat komunistickou stranu pro příští parlamentní volby, po kterých s nimi chtějí udělat otevřenou či skrytou koalici:
„Domnívám se, že to ze strany ČSSD není vůbec moudrá politika. Po válce v roce 1945 si v Německu politické strany navzájem slíbily, že nepustí extrémní strany k moci. Víceméně to vydrželo až poloviny 90. let. U nás to bohužel vydrželo pouhých 22 let.“
„Komunisté neudělali jediný krok, ke kterému nebyli donuceni. K tomu, aby se před 22 lety omluvili byli donuceni. Od té doby nepřijali, či nepodali žádný návrh zákona, kterým by odškodnili své oběti, kterým by udělali krok směrem k demokratické společnosti. Rozhodně to tedy není nějaká dávná minulost. Oni jsou dnes stejní, jako byli tenkrát. To je ten problém,“ uvádí Kroupa.
