Nenápadný kostelík svatého Havla v Ralsku na Českolipsku se díky svým freskám zařadil mezi nejvýznamnější památky Libereckého kraje. Kromě figurálních maleb zdobí fresky i rozličné obrazce. V současnosti se restaurují a konzervují. První práce na jejich odkrývání se datují do roku 1993, ale teprve před rokem se podařilo odborníkům odkrýt všechny fresky v presbytáři.

3:13 2. prosince 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Při vstupu do raně gotického presbytáře kostela sv.Havla v Ralsku jsou kolem dokola zbytky nástěnných maleb. Ty nejstarší sahají až do dob posledních Přemyslovců.

„Obrazce nejstarší vrstvy, lineární na klenbě, vznikly před rokem 1280. Ta druhá vrstva, to je těsně po roce 1300," vysvětluje Václav Potůček, který pracuje na konzervaci a restaurování fresek.

„Ve výšce 2,5 až 3 metrů probíhal dokola dělící pás rostlinného ornamentu. Ten odděluje vlastní figurální motivy. Tady je svatá Dorota. Nad tím je vidět torzo ruky. Tady je fragment nějakých světců. Těžko říct kterých, je to malý kousek. Toto je archanděl Michael a váží duše. Toto je dobrá duše. Má podobu andělské postavy. Ta špatná je vlastně pekelník,“ popisuje Potůček, co fresky znázorňují.

Velmi zvláštní jsou malby, které připomínají dětské kresby. „To je starší vrstva. Je to velmi zjednodušeně lineárně nakreslené. Není doložen smysl této výmalby. Samozřejmě to zase znázorňuje nějakou hvězdnou báň, ale co jsou ty obrazce, to vám už dneska nikdo neřekne. Možná nebeské vozy, jak říká zdejší farář. Jsou to prazvláštní útvary. Je to rozeseté po celé klenbě poměrně pravidelně. Opravdu to vypadá velice primitivně. Pak mě ale překvapil ten nápis. Ten je ve stejné vrstvě,“ pokračuje Potůček, kterému malby na stropě připomínají dětské kresby hlavonožců.

Základy kostela sahají před rok 1280. Dokladuje to i dřevěný překlad. „Na té fošně se udělal dendrochronologický průzkum a prokázalo se, že je ze stromu, který byl pokácený před rokem 1280." Podle Potůčka je presbytář stejně starý jako zbytek kostela.

Pokud všechno půjde podle předpokladu, mělo by být hotové zrestaurování a konzervace fresek na konci roku 2016. V současnosti do kostela chodí věřící na nedělní bohoslužby. To by se ani po restaurování fresek v presbytáři měnit nemělo.

Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít