V Praze vznikla první česká pracovna v parku, má být alternativou kanceláří
Jaký máte výhled od pracovního stolu? Že nic moc? Nebo dokonce vůbec žádný, protože pracujete v kanceláři bez oken? A jak by se vám líbilo pracovat v parku, kde zpívají ptáci a šumí stromy? Pokud bydlíte v Praze, nemusí to být až taková utopie. V Riegrových sadech totiž od čtvrtka funguje takzvaná pracovna v parku.
„Ve chvíli, kdy lidé pracují v nějakém příjemném prostoru, produkují i nějakou hezčí práci, lépe se jim pracuje,“ říká jedna z iniciátorek myšlenky na pracovnu v parku Andrea Kosařová.
Od prvního nápadu po finální uskutečnění přitom podle jejího kolegy Jana Pelána uplynula překvapivě krátká doba. „Od myšlenky k realizaci byly tři měsíce,“ konstatuje.
Pracovnu v parku v Riegrových sadech v Praze si vyzkoušela i reportérka Veronika Neprašová
Realizace pracovních míst, která vymysleli architekti Jakub Hérza a Viktória Mravčáková, stála celkem 230 tisíc korun. Projekt přitom využil oblíbeného způsobu financování, takzvaného crowdfoundingu. To znamená, že na projekt přispívali jednotliví drobní investoři.
Mezi nimi i výtvarnice Bára Klimešová. „Rozhodla jsem se podpořit tento projekt, protože znám lidi kolem pracovny, pracují tam moji kamarádi, mám to kousek, jsou mi sympatičtí,“ vysvětluje.
Notebook ano, rocková kapela ne
A jak tedy pracovna v parku funguje v praxi? „Když vám dojde baterka u počítače, strčíte si přípojku do elektrické zásuvky pod lavicí,“ ukazuje Andrea s Janem a zamýšlejí se nad otázkou, pro kolik lidí je vlastně pracovna určena.
„Záleží na tom, jak ti lidé budou pracovat. Když se sejde pět samostatně fungujících lidí, tak se sem pohodlně vejdou,“ tvrdí. Kdyby však přišla třeba začínající rocková skupina a použila zásuvky na zapojení celé aparatury, nebude jim fungovat.
Zásuvky totiž mají pojistku, která při zapojení elektroniky s větším příkonem automaticky vyhodí pojistky. Přestože je projekt venkovní kanceláře veskrze volnomyšlenkářská idea, i tady budou podle Andrey Kosařové platit určitá pravidla.
„Jedno z nich je například to, že pracant s notebookem má přednost před piknikujícím pohodářem. Lidé by tady také neměli požívat alkohol nebo kouřit tak, že by vadili ostatním pracantům. A měli by po sobě uklízet,“ vypočítává a dodává:
„Teď do sedmého listopadu je testovací období, abychom zjistili, jestli to takto může fungovat, nebo se to bude muset úplně změnit, protože k tomu česká společnost není připravená. Ale my pevně věříme, že je.“
Za pohodlným dřevěným pracovním místem ve stínu vzrostlých dubů nakonec úspěšně vznikla celá tato reportáž. A přes prvotní očekávání, že místo bude svádět k lelkování, i v rekordním čase. A hlavně – na čerstvém vzduchu a v nádherné, přírodní atmosféře.
