Přísaha a Motoristé: místo úspěšné spolupráce konkurenční boj v přeplněném opozičním rybníku
Místo jednoho z klíčových opozičních hráčů jsou dnes mimo hlavní úvahy o povolebním uspořádání české politiky. Přísaha a Motoristé sobě nenavázali na úspěšné spojenectví z eurovoleb, obě partaje spadly pod pětiprocentní hranici a nedaří se jim dostat se zpět nad ni. Motoristé pokračují ve své pravicové cestě, zatímco Přísaha sází na mix odpadlíků z ODS, tehdejší ČSSD i ANO. Ani jedněm se ale nedaří přitahovat zklamané vládní voliče.
„Voličské přesuny vidíme v jednotlivých blocích. Současní či bývalí podporovatelé vlády ve velkém nepřechází podporovat opoziční strany. Vidíme hlavně přesuny mezi jednotlivými subjekty ať už jednoho nebo druhého bloku,“ popisuje zabetonovaný stav českého lovu na voliče politolog z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Červenec v preferencích: kdo se spojil, sbírá voličské body. Po SPD rostou i Piráti a sílit začíná i Stačilo!
Číst článek
Jednou z mála těch, kdo tyto zákopy dokázal v posledních letech překonat, byla společná kandidátka Přísahy a Motoristů sobě v loňských volbách do Evropského parlamentu, kterou tehdy kritici a posléze i fanoušci začali nazývat Fízl–Diesel.
Koalice získala přes deset procent hlasů a dva europoslanecké mandáty. Bodovala u mladších voličů, často u prvovoličů a oslovila i část tradičních nevoličů.
„Zhruba čtyři procentní body z těch deseti, které získali, tvořili nevoliči z posledních sněmovních a prezidentských voleb včetně těch, kteří ještě neměli volební právo. Šla k nim část voličů ANO, část SPD, ale i část podporovatelů Spolu. Voliči Přísahy z roku 2021 ve výsledku dělali jen asi jeden procentní bod,“ popsal tehdy Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Sám lídr kandidátky Filip Turek získal 152 tisíc kroužků, což je při očekávané účasti ve sněmovních volbách zisk zhruba 2–3 procenta. Celá koalice Přísahy a Motoristů pak získala 300 tisíc hlasů, což by samo o sobě v říjnu mělo stačit na překročení pětiprocentní hranice.
I z této kalkulace pak Turek nejspíš vycházel, když loni v listopadu v rozhovoru pro Seznam Zprávy sebevědomě vyhlašoval, že pokud se rozhodne do Sněmovny kandidovat, je úspěch Motoristů jistý.
„Mám takovou fanouškovskou základnu, že na pět procent to stačí. Ale samozřejmě volby mají jiný princip, je tam čtrnáct kandidátek. Pokud bych se rozhodl kandidovat, tak na 99,9 procenta se do Sněmovny dostaneme. Pokud bych nekandidoval, tak také věřím, že se to také podaří.“
Filip Turek (europoslanec za Přísahu a Motoristy)
Preferenční propad
Jenže to se jim během celého více než roku nepodařilo potvrdit a alternativou pro zklamané voliče vládní koalice se nestali. To je mimo jiné také výrazně omezuje v růstu.
Nad pětiprocentní hranici se samostatní Motoristé dostali koncem loňského roku, zhruba od konce letošního jara ale spadli pod tuto laťku a preference zpět k růstu neobrátilo ani oznámení, že je do voleb jako lídr povede právě Turek. Přitom jeho kauzy zmiňují odborníci z výzkumných agentur jako jeden z hlavních důvodů poklesu Motoristů.
Turkova rychlá jízda zůstane bez trestu. Chybějící dálniční známku řeší celníci
Číst článek
„Motoristé jsou ve velkých problémech. Na jaře to vypadalo, že budou novou politickou silou, v červenci si ale připsali pouze 3,2 procenta hlasů. I přes vysoký potenciál strany to vypadá, že účast ve Sněmovně se jim vzdaluje. Současný klesající trend strany je kromě jiného zapříčiněn také obviněním ze znásilnění bývalé partnerky, kterému čelí hlavní tvář Motoristů Filip Turek,“ zmiňují výzkumníci agentury NMS.
A vypadá to, že Motoristé jsou zatím zklamáním i pro jejich ideového otce, exprezidenta Václava Klause. „Nic moc o nich neslyším,“ řekl v červnu s tím, že se mu zdá, že „ochabli“.
I sami Motoristé jsou si problémů vědomi, i proto na konec července svolali do Olomouce krizový sněm. „Svolán byl proto, abychom si přiznali pravdu, že naše strana nevzkvétá,“ řekl předseda a lídr jihomoravské kandidátky Petr Macinka.
Samotná Přísaha byla nad pěti procenty naposledy před loňskými euvolbami, u agentur Kantar CZ a Median se už několik měsíců dokonce ani často neobjevuje samostatně a je jen v kolonce „ostatní strany“.
„Pohybuje-li se strana kolem pěti procent a hrozí, že se do Sněmovny nedostane, na voliče to působí tak, že je to od volby této strany odrazuje, protože nechtějí, aby jejich hlas propadl,“ upozorňuje politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček na nebezpečí, kterému klesající strany čelí.
Paradox Motoristů
Motoristé vznikli jako strana pro zklamané voliče konzervativní pravice, sami sobě dali nálepku „ODS revival“ a jejich představitelé opakovaně mluví o tom, že původní ODS už neexistuje, že se rozpustila ve Spolu.
Motoristé navíc otevřeně říkají, že chtějí vládnout s ANO, zatímco s ODS ne. Na prosincovém kongresu dokonce Macinka vyhlásil, že je volebním cílem Motoristů získat více poslaneckých křesel než ODS. „Když k tomu přidáme odbornou a manažerskou neschopnost a nekompetentnost stávající vlády Petra Fialy, bylo by bizarní, kdyby Spolu byla budoucím povolebním partnerem Motoristů. Toto vylučuji,“ odmítl pražský lídr Motoristů Boris Šťastný.
Po bitcoinové kauze pak vyrukovali i se sloganem Uzdravíme pravici od nemocné ODS.
Jelikož se ale už zkraje svého celostátního působení Motoristé vyslovili proti možné vládní účasti s ODS a naopak pro ANO, daří se jim daleko hůře lákat zklamané vládní voliče.
Pokud by tak dřívější voliči ODS volili Motoristy, reálně by tím jen dali hlas možnému budoucímu koaličnímu partnerovi Babišova ANO. Na boji proti němu přitom postavila koalice Spolu velkou část své existence.
Klempíř po J.A.R. končí i na Primě. Televize ho nebude kvůli kandidatuře za Motoristy zvát jako komentátora
Číst článek
Motoristé tak s lidmi pocházejícími z myšlenkového světa současné vlády (hlavně ODS, ale lídr v Plzeňském kraji Oto Klempíř dělal kampaň i Pirátům a podporoval je) bojují o voliče ve spektru dnešní opozice: s hnutím ANO, SPD či Stačilo!
Dle dat výzkumných agentur nejsou mezi Motoristy na jedné straně a ODS či Spolu na straně druhé velké překryvy potenciálního elektorátu.
„Motoristé by mohli být alternativou pro konzervativnější voliče ODS. Zatím jí ale nejsou,“ zmiňoval ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
STEM jim v červenci naměřil 12procentní potenciál. Dvě třetiny z něj se přitom překrývají s potenciálními voliči ANO, necelé tři pětiny pak s SPD, necelá polovina pak i s Přísahou nebo Stačilo! Naopak překryv se Spolu ale ukazují data naprosto zanedbatelný.
Může to vycházet z toho, že pramen tohoto voličského přelivu již dříve vyschl. „Malý překryv mezi potenciálem ODS a Motoristů může naznačovat, že k přesunu mezi ODS a Motoristy již z velké části došlo a potenciál pro další pohyby tímto směrem je nevelký. Téměř se vyčerpal. Dnešní voliči Motoristů pocházejí původně od ODS, nevoličů, prvovoličů či voličů ANO, Přísahy nebo SPD,“ zmiňoval Pavel Ranocha z agentury Kantar CZ.
Mix odpadlíků
Od ledna, kdy ji Motoristé odkopli, jednala Přísaha s SPD, Stačilo!, SOCDEM i ANO a nic nevyšlo. „Jsme žádaná nevěsta. Varianta jít samostatně zůstává jako poslední,“ popisoval v lednu předseda Přísahy Róbert Šlachta.
Jenže nakonec zůstal na ocet a Přísahu vede do voleb v čele ústecké kandidátky sám, byť ještě na poslední chvíli odmítl nabídku Motoristů na to, aby se svými lidmi vstoupil na jejich kandidátky.
„Před měsícem, kdy bylo poslední jednání, jsme došli k tomu, že půjdeme radši se vztyčenou hlavou a s rovnými zády, než vyjednávat o NATO a Evropské unii. Do toho jsme vůbec nechtěli jakýmkoli způsobem našlapovat.“
Róbert Šlachta (senátor, předseda Přísahy)
Přísaha vznikla v roce 2021 krátce před volbami a jen velmi těsně se neprobojovala do Sněmovny. Se ziskem 4,7 procenta skončila jako první pod čarou. Byť měla zájem jako středové uskupení čerpat od zklamaných voličů ANO i tehdejších opozičních středopravicových stran, velmi rychle se jí i kvůli tomu, že jí v kampani pomáhalo duo marketérů hnutí ANO, začalo přezdívat „Babišovo béčko“.
A jak tehdy, tak i nyní čerpá především z tohoto voličského tábora. STEM jí měří 11procentní potenciál, který se nejvíce překrývá s ANO, SPD, Motoristy a Stačilo!
I Přísaha se podobně jako Motoristé velmi výrazně vymezuje vůči současné ODS. V červnu spustila petici k rozpuštění ODS jako zločinecké organizace.
23:44
Přísaha půjde do voleb bez Motoristů. Pragmatismus má ustoupit rovným zádům, vysvětluje Šlachta
Číst článek
Oficiálně se označuje za konzervativní středovou stranu, do svých řad a na první místa jednotlivých krajských kandidátek nalákala bývalé pravicové politiky ODS, bývalé levicové z tehdejší ČSSD (dnes SOCDEM) i bývalé vysoce postavené nominanty ANO, jako jsou bývalý brněnský primátor Petr Vokřál nebo exministr dopravy Vladimír Kremlík.
Bývalý ministr financí z ODS Vlastimil Tlustý se stal garantem jejich ekonomického programu. Jak starou ODS, tak i novější tvrdý odpor proti covidovým opatřením pak v Přísaze prezentuje moravskoslezský lídr Jiří Janeček z iniciativy Chcípl PES.
Levicové voliče se pokusí zaujmout bývalý sociálnědemokratický hejtman Jiří Zimola nebo exministr Antonín Staněk.
