Zájem o cyklobusy roste, v řadě krajů ale mají nejistou budoucnost
O víkendu vyjede naposledy v této sezóně Brdský cyklobus. V nepracovních dnech vyráží na trasu mezi Dobřichovicemi, Mníškem pod Brdy a Kytínem pět spojů. Pražský Ropid, který autobus vypravuje devátým rokem, označuje sezonu 2012 jako stabilní a změny na příští rok neplánuje.
Je to údajně i proto, že společnost Ropid má pro tyto účely je jeden speciálně přestavený autobus.
„Cyklobus Pražské integrované dopravy je přestavěný starší městský trojdvéřový autobus, kde cestující nastupují předními dveřmi a zadních několik dveří je použito k nástupu do nákladního prostoru, ve kterém nejsou sedadla, ale jsou tam na bočnicích přidělány háky pro 25 kol,“ popisuje zaměstnanec Ropidu Tomáš Prousek.
Bližší informace o brdském cyklobusu zjišťoval pro Víkendový Ranní Radiožurnál Petr Kološ
Za sezonu rozveze autobus do Brdských lesů zhruba 2200 lidí a k tomu asi 1100 kol. „Vždy záleží v první řadě na počasí, protože když prší, je přeprava slabá a ve chvíli, kdy je pěkné počasí, se mohou vyskytnout i kapacitní problémy,“ vysvětluje Prousek.
Autobus odjíždí od nádraží v Dobřichovicích, kde čeká na vlaky z trasy Praha - Beroun. Cyklobus využívají často rodiny s dětmi a také cyklisté, kterým se nechce zdolávat náročné stoupání z údolí Vltavy a Berounky.
Díky zastávce Černolice je cyklobus atraktivní i pro necyklisty, protože pěší odtud mohou vyrazit přímo do brdských lesů a horolezci na Černolické skály. Ostatně i proto jezdí brdský cyklobus tak dlouho.
„Jezdí od prvního víkendu v dubnu do prvního víkendu v říjnu. Máme vyzkoušeno, že i poslední zářijový víkend bývá oblíbený. Říjen je taková symbolická tečka a někdy bývá překvapením, kolik cestujících jezdí,“ uzavřel Prousek.
V Jeseníkách jezdí cyklobusy hlavně pěší
Cyklobusy v Jeseníkách si získávají stále více cestujících. Pohoří křižují přes letní prázdniny tři speciální autobusy. Jejich provoz platí výhradně autodopravce. Zatímco loni byly mírně ztrátové, letos poprvé si na sebe vydělaly a přepravily o 3 tisíce lidí více než během předchozí sezóny. Zpravidla je ale využívají pěší turisté, pouze jeden ze čtyř cestujících sebou veze i kolo.
Šumperk, Krnov, Olomouc jsou místa, odkud cyklobusy startují. Míří ke stejnému cíli - na Ovčárnu. Všechny rovněž zastavují v Malé Morávce.
Ještě v roce 2008 se cyklobus vypravoval i z Jeseníku. Jenže byl minimálně obsazený a extrémně ztrátový. A tak z jízdního řádu zmizel. Podle nezávislého starosty Bělé pod Pradědem Miroslava Kružíka je to velká škoda.
„Mrzí mě to. Pět let se jezdilo, cyklistika se obecně zvedla a myslím si, že by se to mohlo obnovit, že by zájem byl,“ myslí si. O navýšení dalších spojů autodopravce zatím neuvažuje.
V Karlovarském kraji se cyklobusy osvědčily
V Karlovarském kraji jezdí cyklobusy už devět sezón. Každý rok jich využívá stále více cykloturistů, vybírat mohou z pěti tras. S touto službou jsou spokojené také obce, kde speciální autobusy staví a přes které pak cyklisté jezdí. Například krušnohorská obec Horní Blatná.
„Spousta z nich se tady zastaví na obědy, večeře. Někteří si zde hledají i ubytování,“ říká starosta Robert Petro. A více cykloturistů znamená i více peněz v městské pokladně. „Zastaví se třeba v místním infocentru, nakoupí si propagační materiály, upomínkové předměty,“ dodává.
Doprava cyklistů je pro provozovatele ztrátová. Aby mohly cyklobusy v kraji jezdit, musí na jejich provoz přispívat sponzoři. Hlavním je Karlovarský kraj, letos přispěl částkou 200 tisíc korun. Menší částkou přispívají i větší města.
Šumavě chybí na cyklobusy peníze
Sedmnáctou sezonu mají za sebou zelené šumavské autobusy a cyklobusy. Kvůli nedostatku peněz se letos museli turisté spokojit s úspornou verzí. I když přibyla zastávka na Bučině u hranic s Německem, místo tří měsíců jezdila ekologická doprava jen o prázdninách, ze šesti linek zůstalo pět, spojení Kvilda - Churáňov zaniklo. Evropské dotace, díky kterým projekt fungoval, jsou vyčerpané, 18. sezona tak zůstává nejistá.
Letos zelené autobusy kromě správy šumavského parku, Plzeňského a Jihočeského kraje nově dotovalo 14 měst a obcí včetně Rejštejna. Město příští rok podle rozpočtového určení daní přijde o 600 tisíc. Desetitisíce na cyklobusy tak mít nebude.
„Jsme nuceni šetřit. Myslím si, že peněz bude stále méně a tudíž i takové výdaje se budou muset zkrátit,“ myslí si starosta Horst Hasenhörl zvolený za nezávislé. Pokud nebudou zelenou dopravu dotovat kraje, města, obce, ale také podnikatelé, může skončit. Za 17 let přitom ulevila Šumavě od aut a přepravila necelé dva miliony turistů.
