Antonín Sum byl někdejší tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka. V 90. letech pomáhal z exilu vracet jeho pozůstalost, i proto se dostal k údajným posledním slovům Tomáše Garrigua Masaryka. Zapečetěnou obálku přinesl do Národního archivu 19. září 2005 a určil, že se může otevřít přesně za 20 let od předání – tedy příští pátek. Jak zaznívá v druhém díle seriálu Radiožurnálu, obsah „tajemné obálky“ nezná nikdo žijící.

Tajemná obálka Praha 5:00 9. září 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Já si ho vybavuji jako laskavého, klidného pána. Před těmi 19 lety za ním chodilo hodně lidí, ale on sám sebe nedával nějak do popředí. Neupozorňoval na sebe,“ vzpomíná na Antonína Suma ředitelka pražského Domova sv. Karla Boromejského, sestra Konsoláta Miroslava Frýdecká.

Dohledala, že někdejší právník a tajemník Jana Masaryka byl u nich na lůžku LDN v pražských Řepích necelé tři měsíce. Od konce června do srpna 2006, kdy zemřel.

„Bylo mu 87 let, vybavuji si i pohřeb, kdy byl kostel úplně plný lidí, že se tam nemohli vejít a stáli před vstupem. Bylo to takové důstojné rozloučení s člověkem svého formátu,“ popisuje Frýdecká smuteční rozloučení s pacientem.

Rád si na lůžku povídal

Přímo na lůžku se o Antonína Suma starala ošetřovatelka Hana Pauli. I po 19 letech si vybavuje pokoj, kde bydlel a kde si s ním povídala.

„Povídali jsme si často, protože on si povídal rád. Byl to zajímavý člověk. Žil hlavně tím, že chtěl sdělit co nejvíc o postavě a životě Jana Masaryka,“ vzpomíná ošetřovatelka LDN v Domově sv. Karla Boromejského. Podle Hany Pauli za Antonínem Sumem chodilo na návštěvu hodně studentů a novinářů.

„O obálce s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka jsem od něj já osobně neslyšela. Nevím, jestli to říkal někomu jinému, ale nevěděla jsem o tom. Dověděla jsem se to od vás,“ reaguje ošetřovatelka na otázku, jestli se jí Antonín Sum zmínil o dokumentu, který přinesl do Národního archivu rok před smrtí, tedy v roce 2005.  

Kdo o obálce věděl?

Víc si s Antonínem Sumem nestihl promluvit historik a archivář Jiří Křesťan, který od něj obálku přebíral v budově Národního archivu na pražském Jižním Městě 19. září 2005.

„Byl v tu dobu už nemocný. Já jsem respektoval to tajemství té obálky, takže jsem po doktoru Sumovi nechtěl vědět bližší podrobnosti. Myslel jsem si, že bude ještě příležitost, abychom si o té obálce popovídali a řekl mi o těch všech okolnostech, za kterých se k němu dokument dostal. Bohužel ta příležitost už nebyla,“ zmiňuje Křesťan.

Antonína Suma znal od 90. let, kdy právník a soudní překladatel archivářům předával pozůstalost Jana Masaryka, která se ukrývala za minulého režimu v exilu.

Téma „tajemné obálky“ Antonín Sum zmínil při diskusích s přítelem, bývalým diplomatem a někdejším politikem Janem Kavanem. Ten Radiožurnálu řekl, že ale obsah nezná.

2:23

Antonín Sum: muž, který předal archivářům obálku s údajnými posledními slovy prezidenta T. G. Masaryka

Číst článek

„Pan Sum mi jednou jen letmo zmínil, že dostal jakousi důležitou obálku, která se však smí otevřít až po mnoha letech. Myslím, že zmínil, že se týká TGM. Jinak mi o jejím obsahu nic neřekl. Ani proč určil její otevření až na rok 2025. A já se ani neptal,“ popisuje Jan Kavan a doplňuje, že si Antonína Suma nesmírně vážil.

O existenci obálky věděl také spisovatel a publicista Pavel Kosatík, který byl s Antonínem Sumem v kontaktu kvůli sepisování knihy o Janu Masarykovi. Naopak žádné zprávy o obálce se nedostaly k pravnučce Tomáše Garrigua Masaryka Charlottě Kotíkové, která je v současnosti nejbližší žijící příbuznou prvního československého prezidenta. 

O obálce nevěděl také dobrý známý Antonína Suma Ernest Kolowrat, který pochází z českého šlechtického rodu a Suma často navštěvoval v jeho bytě v pražském Karlíně. „Toníka Suma jsem měl rád, obdivoval jsem ho, i když jsem s ním často i nesouhlasil. Nepamatuji se, že by mi o takové písemnosti něco říkal,“ napsal Radiožurnálu ze Spojených států 90letý Kolowrat.

Jana Masaryka znal Sum od dětství

Antonín Sum se narodil v rodině diplomata Antonína Suma staršího. Díky rodinným kontaktům se znal s Janem Masarykem v podstatě od dětství.

„Tatínek přišel po válce na ministerstvo zahraničních věcí, a to i vzhledem k tomu, že znal angličtinu, francouzštinu a jiné jazyky. To byl rok 1919 a to tam začínal taktéž Jan Masaryk, syn už tehdejšího prezidenta. A shodou okolností v roce 1920, kdy už jsem byl na světě, tak jsme se přestěhovali do Ameriky. Tatínek tam byl na našem velvyslanectví jmenovaný sociálním atašé a Jan Masaryk tam byl jmenovaný jako legační rada. Takže to je základ všeho dalšího, tedy jak znal tatínek Jana Masaryka,“ vysvětloval Antonín Sum v podrobném rozhlasovém dokumentu, který Český rozhlas vysílal v roce 2004.

14:27

Údajná poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka? Možná až 10 stran v angličtině

Číst článek

‚Jan Masaryk byl obyčejný člověk‘

„Osobní styl Jana Masaryka měl jednu nesmírně pozitivní stránku a to bylo, že byl člověk. Byl to normální, obyčejný člověk, a tudíž se dovedl dobře vžít do někoho druhého. Když s někým mluvil, tak věděl, co ten druhý chce,“ popisoval také Antonín Sum, který byl z ministerstva zahraničí propuštěn rok po nevyjasněném úmrtí Jana Masaryka v roce 1948.

Nemohl najít práci a stal se dělníkem. V roce 1950 byl pak odsouzen ve vykonstruovaném komunistickém procesu s Miladou Horákovou. Za mřížemi strávil skoro 13 let, později se živil třeba jako kominík. „OPBH tomu tenkrát říkali – úklidy a zednické práce a řemeslnické práce a tak. Čili jsem skončil v zednické provozovně tady v Praze 8, mezitím jsem přestoupil ke kominíkům,“ řekl Českému rozhlas Sum.

Státní vyznamenání

Po roce 1989 byl Antonín Sum spoluzakladatelem Masarykova demokratického hnutí a Klubu Jana Masaryka a stal se také starostou Junáka, kde si ho vybavuje Iva Fundová-Macková.

1:46

O nějaké důležité obálce tajemník Sum mluvil, říká k tématu posledních slov TGM spisovatel Kosatík

Číst článek

„V Junáku jsem se osobně seznámila s dr. Sumem až v roce 1990. On byl krátce starostou a já tajemnicí dívčího kmene. Pracovně jsem tedy s dr. Sumem nárazově řešila agendu, která se týkala dívčího skautingu. Byl nesmírně pracovitý, laskavý a skromný,“ poznamenává.

Právník Antonín Sum přednášel nebo editoval texty a historické sborníky. Sepsal také knížku Otec a syn o osudech Tomáše a Jana Masarykových a řady dalších pojednání o těchto osobnostech, kde jsou vzpomínky přátel a pamětníků.

Za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva mu prezident Václav Klaus v roce 2003 propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. Třídy. „Já jsem to nečekal, nikde jsem se o to neucházel, bylo to překvapení. Je to milé,“ komentoval to Antonín Sum, který zemřel v srpnu 2006. Bylo mu 87 let.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít