• Další fotografie (6)

Už příští pátek 19. září se v Lánech otevře zapečetěná „tajemná“ obálka s údajnými posledními slovy prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka. Podle historika a archiváře Národního archivu Jiřího Křesťana je možné, že bude text z roku 1937 v angličtině. Jak zaznívá v pětidílném seriálu Radiožurnálu, podle tloušťky obálky může jít o pět až deset listů.

Tajemná obálka Praha 5:00 8. září 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zapečetěná bílá obálka je uložená 20 let v Národním archivu v Praze na Chodovci. Jde o rozlehlý komplex na Jižním Městě, kde jsou dva bloky budov. Ta vyšší a výraznější má neobvyklou barevnou kachlíkovou fasádu. Je složená hlavně z modrých, bílých nebo žlutých dlaždic.

Trezor s nejhlídanějšími předměty

„Blížíme se pomalu k depozitáři, kde máme umístěný trezor. V něm jsou uloženy nejcennější a nejhlídanější archiválie Národního archivu,“ říká pro Radiožurnál vedoucí jednoho z oddělení fondů Jiří Křesťan.

S klíči v ruce prochází chodbami připomínajícími kryt. Rozsáhlý depozitář je plný uliček s archivními dokumenty. Má trezorovou zamřížovanou část velikosti menší místnosti. Uchovávají se tady třeba zakládací listiny Národního divadla, olympijské medaile manželů Zátopkových nebo kytary Karla Kryla.

Na jedné z polic tam leží tmavě šedivé desky s popiskem „Jan Masaryk, Poslední slova T. G. Masaryka, zapečetěno do 19. 9. 2025.“ Je v nich obálka s údajným vzkazem napsaným v roce 1937 v Lánech. Je velká 23,1 x 16,4 centimetru a podle Křesťana nežije nikdo, kdo by četl její obsah.

Bílá obálka s velkým O

„Těch obálek v archivu jsou tady kilometry, ale tohle je ta jediná obálka s velkým O, kde se opravdu čeká na to, co z ní na nás vykoukne,“ usmívá se historik Křesťan, který si nasazuje bavlněné rukavice a otevírá desky s obálkou.

„Jak vidíte, ta obálka je běžná, běžné velikosti, je bílá. Je zalepená a současně je tam poznámka PEČEŤ DO ROKU 2025,“ popisuje archivář, podle kterého je uvnitř možná až deset listů, „Podle obrysů je tam buď další obálka, nebo tam jsou složené listy. Určitě jich je tam víc. Ta obálka je silnější. Nějakých pět až deset listů, víc asi ne,“ odhaduje podle tloušťky a hmotnosti Křesťan.

Obsahem politické poselství?

Myslí si, že uvnitř bude politické poselství. „Tomáš Garrigue Masaryk byl hluboce politický člověk, tak si myslím, že tam budou reflexe politické situace uvnitř tehdejší republiky. Trápily ho zejména národnostní rozpory, prožíval úpadek politiky,“ tipuje historik, který se zaměřuje na období po roce 1918.

„Když TGM jednou seděl na Hradě se Zdeňkem Nejedlým, svým životopiscem, tak ukázal dolů na Parlament a řekl: ‚Ti strejcové tam dole se umějí jenom hádat a kšeftařit.‘ Prožíval úpadek politiky, který přicházel. A hleděl k budoucnosti republiky s obavami,“ popisuje Křesťan.

Nemyslí si, že uvnitř bude nějaké pikantní rodinné tajemství, „Žádné tajemství typu: mým biologickým otcem byl František Josef I., tatínku, odpusť, že jsem ti rozbil monarchii. Vylučuji i téma vztahu se spisovatelkou Oldrou Sedlmayerovou. A třeba ve slovenské obci Kopčany doufají, že se TGM ve vzpomínce vrátí k místu svého narození. Že tam bude, že se nenarodil v Hodoníně, jak se uvádí, ale ve vesničce Kopčany, kde rodina opravdu nějakou dobu kolem jeho narození bydlela,“ přemýšlí o variantách.

Půjde dopis přečíst?

Tomáš Garrigue Masaryk dostal 1. září 1937 mozkovou mrtvici. Jeho stav byl vážný, ale po pár dnech se mírně zlepšil a bývalý prezident s lidmi komunikoval. Dopis měl nadiktovat svému synu Janovi, diplomatovi a pozdějšímu československému ministru zahraničních věcí.

Masarykovy zápisky v diáři: Churav. Už nemocen chřipkou zase

Číst článek

Jeho písmo by mohlo být hůř čitelné. „To určitě bude obtížné, protože Jan Masaryk nebyl žádným krasopiscem. On obecně vůbec nerad psal. A to i záznamy o jednáních v době, když byl v diplomatické službě. Byl to skvělý vyjednavač a společník, ale to úřadování kolem nesnášel. A také si musíme uvědomit, že to psal u postele otce. Čili možná doslova na koleni,“ přibližuje Křesťan.

Text možná v angličtině

Podle historika a archiváře Jiřího Křesťana je také možné, že jsou poslední slova zapsaná v angličtině.

„Je to pravděpodobné. Tomáš Garrigue Masaryk měl ataky mrtvice už v roce 1934 a 1935 a stávalo se, že se mu vracel jazyk, kterým komunikovali v rodině. Čili jazyk jeho americké manželky Charlotty, kterým mluvili se svými dětmi,“ doplňuje historik Křesťan a upozorňuje na dřívější písemnost, kde převažuje angličtina.

Komorník, dveřník, stolník, archivářka nebo typistka. Věrné osoby po boku Tomáše Garrigua Masaryka

Číst článek

„Máme podobný záznam, který Tomáš Garrigue Masaryk diktoval Janu Masarykovi v přítomnosti Edvarda Beneše tři roky před úmrtím. To bylo právě po jednom z ataků mrtvice. A tam převažuje jazyk anglický,“ doplňuje.

Jiří Křesťan převzal 19. září 2005 obálku s údajnými posledními slovy od právníka Antonína Suma, který byl osobním tajemníkem Jana Masaryka.

„Antonín Sum mi říkal, že Tomáš Garrigue Masaryk text diktoval v době, kdy cítil, že odchází z toho světa a že po dohodě s Masarykovými vnučkami stanovuje lhůtu 20 let na otevření obálky,“ uzavírá Křesťan.

Další díl seriálu Radiožurnálu Tajemná obálka bude o Antonínu Sumovi, který zemřel v roce 2006. Tedy rok po předání obálky archivářům.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít