Zámeckou zahradu v Rosicích nově zdobí historický včelí úl

Zámecká zahrada v Rosicích má novou dominantu - tři metry vysokou a 150 kilogramůtěžkou repliku historického dřevěného včelího úlu, takzvaného klátu. Ty patřily k Moravě neodmyslitelně po půl tisíciletí, ale po 2. světové válce se začaly postupně ztrácet. V tomto školním roce je začali vyrábět na Střední škole stavebních řemesel v Brně-Bosonohách v rámci projektu Šikovné ručičky Jihomoravského kraje - cesta k řemeslu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výroba tradičních klátů na Kohútce

Výroba tradičních klátů na Kohútce | Foto: Roman Verner | Zdroj: Český rozhlas

Repliky starých moravských klátů zdobí i některé soukromé zahrady, vznikly ale pomocí moderních nástrojů. Objevit původní technologie sahající až do gotiky byl oříšek i pro restaurátory.

„Znali jsme ji, nebo jsme znali třeba části těch technologií, úlomky, a abychom mohli realizovat tento projekt, museli jsme ty střípky seskládat dohromady,“ popisuje restaurátor a mistr bosonožské školy Roman Slaný a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

O výrobě historických úlů informoval reportér Ivan Holas

„My jsme vycházeli zejména z toho, co se dochovalo - z těch klátů, které přečkaly tu druhou polovinu 20. století zejména ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsme měli možnost studovat právě původní moravské kláty. Podle původních originálů jsme potom rýsovali dílenské výkresy, podle kterých jsme potom pracovali.“

Při práci s velkou pilou, teslicí a pořízem se postupně vystřídalo na sto padesát žáků školy, mezi nimi i třeťačka Anna Pokorná - přiznává, že některé postupy jsou fyzicky náročné i pro silné kluky:

„Mozolů plná řada, krev tekla…“ směje se Anna a vypráví: „Mě zaujala práce se šindelářským háčkem, což je velmi historický nástroj, který tady pan mistr objevil pod krovy starého domu, ten se potom zkopíroval a zrekonstruoval. Můj životní sen byl věnovat se jak truhlářství, tak restaurování nábytku, stále mě to baví a ráda nahlížím do práce starých mistrů.“

Výroba klátů bude pokračovat

Všech šest vyrobených klátů by mělo skončit v zámeckých parcích a dalších podobných místech. A podle Romana Slaného by rozhodně neměly být jen nefunkčními dekoracemi:

„Já sám jsem z vesnice, kde zemřel starý včelař a najednou se ve vesnici zjistilo, že je poloviční úroda jablek, než bylo předchozích 10 let,“ líčí Slaný a doplňuje:

„Takže my bychom skutečně byli velice rádi, kdyby se podařilo oslovit i třeba nějaké sdružení včelařů, aby potom člověk mohl jít kolem lesa po palouku a vidět prostě takové tři vyřezávané moravské kláty s šindelovou stříškou a kolem bzučící včeličky…“

Výroba klátů bude na Střední škole stavebních řemesel v Brně-Bosonohách pokračovat i v příštím roce. Počítají s půltuctem dalších kusů, které by opět měly putovat na vybraná místa po celé jižní Moravě.

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme