Vánoce se před dvěma sty lety slavily s větší důstojností, říká etnografka
Ve většině domácností vrcholí sváteční přípravy. Ženy dokončují vánoční úklid a chystají štědrovečerní tabuli, muži se vydávají na nákup kapra a děti sledují pohádky v televizi. Jak to ale o Vánocích vypadalo v Čechách před několika sty lety?
Zatímco dnes se průběh Štědrého dne domácnost od domácnosti prakticky neliší, v minulosti tomu tak nebylo. Různé společenské vrstvy trávily tento sváteční den odlišně.
„Měšťané se trošku přibližovali našemu stylu, jiné to bylo na venkově, kde vstupovala pradávná tradice magických praktik,“ vysvětluje etnografka a historička Jiřina Langhammerová.
Všichni lidé nezávisle na společenském rozdílu však spojovalo křesťanství. Dodržovali půst, který končí na Štědrý den. Slavit se začínalo až s východem první hvězdy, kolem páté hodiny odpoledne.
„Ten den byl klidný a na rozdíl od našich časů se slavil s takovou důstojností, vážností,“ říká odbornice.
Výrazně odlišná od soudobých tradic byla i příprava svátečních pokrmů. Venkované například museli mít na stole podle slov Langhammerové vše, co se urodilo, a pochoutek si příliš nedopřávali.
O průběhu Vánoc v minulosti mluvila etnografka a historička Jiřina Langhammerová
„Obiloviny, luštěniny, dělali z toho různé kaše, nákypy, moučníky,“ upozorňuje expertka. Zajímavostí pak je, že na venkově se příliš nejedla ani ryba a už vůbec ne maso vzhledem k půstu.
Zatímco dárky si nadělovali lidé spíše ve městech, na vesnicích tomu tak nebylo. Štědrost svátku před několika sty lety spočívala spíše ve štědrosti vůči koledníkům.
„Nebylo možné někoho odehnat od prahu a ještě dostávali za to, že přišli koledovat, koláče, dárky,“ říká Langhammerová a upozorňuje na duchovní rozměr obdarovávání v minulosti a pospolitém rozměru svátků.
Zdobení vánočního stromku patří mezi poměrně novodobé tradice. Letos slaví teprve dvě stě let.
