„Od pondělka pořád pršelo, lidí přišlo velice málo, a když jsem se před závodem proběhl po rozmoklé dráze, hned jsem cítil, že to nebude snadné. Poslední kilometr jsem měl skoro tak rychlý jako v Paříži a tím jsem to také vyhrál,“ vzpomínal po letech Emil Zátopek na svůj rekordní běh v Bruselu z 1. června 1954, při kterém jako první atlet na světě zaběhl deset kilometrů pod 29 minut.

Přesně o sedm měsíců dřív přitom ve Staré Boleslavi stanovil legendární český běžec na stejné trati také světový rekord, ale pod 29 minut se tehdy těsně nevešel.

Dnes přitom běhají špičkoví atleti desetikilometrovou trať obvykle o dvě minuty rychleji, současný nejlepší čas planety Etiopana Bekeleho je pak dokonce skoro o tři minuty rychlejší než tehdejší světový rekord Zátopka.

„Když se bavíme v řádech desetiletí, je to standardní záležitost, protože se to opravdu hodně změnilo. Za 65 let se to změnilo už jen při pohledu na atletickou dráhu nebo samotné atlety,“ glosuje pro Radiožurnál rozdíl mezi rekordem Emila Zátopka a časy současných špičkových běžců bývalý elitní atlet Tomáš Dvořák.

Podle něj byl přitom Emil Zátopek ve své době naprostým fenoménem. Podobným, jako byl ještě donedávna pro současnou atletiku teď už bývalý sprinter Usain Bolt.

„Emil byl ve své době to stejné jako Usain Bolt za posledních deset let. Fenomén, který svým přístupem a vším, co pro běhání dělal, a tím, jak byl vybaven přírodou, válcoval všechny okolo,“ říká Dvořák.

Jedinými českými atletickými rekordy tak dodnes zůstávají oštěpařské výkony Jana Železného a Barbory Špotákové a také legendární osmistovka Jarmily Kratochvílové, která odolává už 35 let.

Václav Rokyta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít