Je to už více než 24 let, co Ludmila Formanová svým úderným finišem oběhla z vnější dráhy své soupeřky a vybojovala ve finále běhu na 800 metrů ve španělské Seville svůj životní výsledek.

V roce 1999 navíc vyhrála zlato ve stejné disciplíně na halovém světovém šampionátu v japonském Maebaši. K výjimečným výkonům tehdy čáslavskou patriotku dovedla dodnes držitelka světového rekordu na osmistovce Jarmila Kratochvílová.

„Myslím, že velká část jí patří. Těch jedenáct let, co jsme spolu, tak nebyly jen jednoduché chvilky a má na tom velkou zásluhu. Když jsem k ní přišla jako třináctiletá holka, musela mě všechno naučit, nevěděla jsem o atletice vůbec nic. Myslím, že na tom má velký podíl,“ říkala na konci 90. let Ludmila Formanová.

V roce 2000 byla velkou medailovou nadějí na olympiádě v Sydney, ale kvůli zdravotním problémům tam ani nedokončila rozběh. Na svůj úspěch ze Sevilly už nikdy nenavázala.

„Chtěla jsem si nejvíc vychutnat chvilky na velkém stadionu, kde jsem obíhala čestné kolo a vždy se na to těšila, že bych to chtěla někdy zažít. Ta chvilička ale tak utekla, že s odstupem času jsem si doma říkala, že je to škoda, že je hymna na stupních vítězů jen chvilku, takže se mi zdá, že to moc uteklo. Vzpomínky ale jsou, to je nejdůležitější a jen tak z paměti nevymizí,“ vzpomínala Formanová

Pak už jí výrazně brzdila zranění a v roce 2007 ukončila profesionální kariéru a v rodné Čáslavi učila tělocvik a vzpomínala i na své dětství, kdy se začal projevovat její atletický talent.

„Pamatuji si, že jsem o tělocviku více běhala s klukama a všem jsem jim stačila. To už byly asi známky toho, že talentu mám víc,“ dodala jedna z nejúspěšnějších českých atletek.

Dnes ve svých padesáti letech už Ludmila Formanová neučí, ale od atletiky neutekla. Trénuje totiž převážně děti.

Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít