Berlín je ideální prostředí pro překonávání rekordů. V německé metropoli bylo maratonské maximum překonáno už pětkrát za posledních osm ročníků. Je to nejspíš způsobeno profilem trati, který je na rozdíl od ostatních závodů nejvíc rovinatý.

Výhodou berlínského maratonu je také to, že se celý běží pouze po asfaltu. Beton, na kterém se obvykle běhá, totiž víc ničí klouby. Důležité je také počasí, protože v září je v Berlíně ideální počasí pro běh, tedy teploty mezi 12 až 18 stupni.

Jak moc byl výkon Eliuda Kipchogeho ojedinělý, lze přiblížit pomocí sprinterské trati na 100 metrů. Tu nejlepší sprinteři běhají v čase zhruba deseti sekund. Keňský běžec by tuto trať ve svém tempu zvládl za 17 sekund, a to celkem 420krát.

Kipchoge je maratonským suverénem. Zatím se ve své kariéře zúčastnil celkem jedenácti maratonů a jenom jednou odcházel jako poražený, a to při tom berlínském v roce 2013, kdy skončil na druhém místě.

Časem 2:01:39 se přiblížil Keňan na sto sekund hranici dvou hodin, o jejímž překonání se dlouho mluví jako o další velké metě ve vytrvalostních závodech. Podle vědce Michaela Joynera z Mayo Clinic v Minnesotě je fyzicky reálné, aby člověk zaběhl maraton za jednu hodinu a 58 minut.

Vůbec první rekord stanovil v roce 1908 Američan Johnny Hayes, když na olympijských hrách v Londýně zaběhl čas 2:55:18. Zatím posledním držitelem světového maxima byl další Keňan Dennis Kimetto.

bor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít