‚Vím, jak rozhodnu.‘ Trenér reprezentace Hašek má o hříšnících z Belmonda jasno, Nedvěd ho zaskočil
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl nový trenér fotbalové reprezentace Ivan Hašek. Šedesátiletý kouč promluvil mimo jiné o tom, jak se pod jeho vedením změní národní tým a proč se jeho vedení nepodařilo vybrat manažera. Hašek se také vyjádřil k trojici hráčů, kteří byli z týmu vyřazeni po návštěvě nočního klubu před klíčovým zápasem v kvalifikaci o evropský šampionát.
Vedení Fotbalové asociace vás jmenovalo trenérem národního týmu 4. ledna. Litoval jste za ty dva měsíce už někdy, že jste na tu nabídku kývl?
Ne, naopak jsem šťastný, že dělám práci, která mě baví, a že mohu být trenérem nároďáku, což je asi pro každého trenéra nejvyšší pocta.
Poslechněte si celý rozhovor s trenérem fotbalové reprezentace Ivanem Haškem v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu
Říkal jste, že cítíte terč na zádech. Jak se to projevuje? Cítíte tlak funkcionářů nebo hráčských agentů?
To byla nadsázka. Máme tady 10 milionů obyvatel a většina má svoji představu, jak by měl nároďák hrát a kteří hráči by tam měli být. Já se budu snažit, abychom měli nejlepší výsledky, aby i když každému nevyhovím, tak abych výsledky lidem řekl, že vybereme, co je nejlepší a budeme hrát nejlépe.
Vedení národního týmu slibovalo, že vybere manažera národního týmu. Minulý týden se vedení Výkonného výboru FAČR shodlo, že ho nevybere a minimálně do léta ta funkce bude neobsazená. Je to pro vás velká komplikace?
Nikdo mi neslíbil, že ho vyberou, řeklo se, že budou jednat. Byli jsme už na začátku domluveni s Pavlem Nedvědem, jakým způsobem budeme pracovat. Pavel si to na poslední chvíli rozmyslel a to nás trochu zaskočilo. Nemyslím, že nemůžeme pracovat tak, že bychom se pak v případě neúspěchu vymlouvali, že nemáme generálního manažera.
Říkal jste, že jste byli s Pavlem Nedvědem domluveni. Jak vám vysvětlil, že si to na poslední chvíli rozmyslel?
Já s ním od té doby nemluvil. Napsal mi esemesku, že to je jeho chyba a že se omlouvá. Až bude v Praze, tak si na to sedneme a promluvíme si.
To jste mu ani netelefonoval a nezkoušel ho ještě přesvědčit?
Já jsem odjel na dovolenou a zrovna se z ní vracel. Pavel je perfekcionista v tom, že když něco dělá, tak to dělá na sto procent. Měl jsem možnost s ním strávit 14 dní, když jsem byl na pozorování v Juventusu, a je to profík se vším všudy. Měl by českému fotbalu co dát, protože má 19 trofejí s Juventusem na nejvyšší klubové úrovni. Důvod, proč jsem chtěl, abychom spolupracovali, byl ten, že jsem se chtěl od něj něco naučit.
Tím spíš si říkám, proč jste mu nezavolal?
Domluvili jsme se, že se až bude v Praze, tak se potkáme. Bylo to na poslední chvíli. Tu esemesku, kterou poslal, že se omlouvá, ať se nezlobím, ale že to prostě nedá. Od té doby ani nevím, jestli byl v Česku, ale až tu bude, tak si spolu sedneme.
Máte nějaké nápady, kdo by to mohl být, když ne Pavel Nedvěd?
Bylo by dobré, aby v čele reprezentace byla známá osoba, co má za sebou nějaké úspěchy. Bylo by dobré, kdyby to byl Vladimír Šmicer, Karel Poborský nebo Petr Čech. To jsou tři z největších osobností, které český fotbal má.
Nedvěd manažerem fotbalové reprezentace nebude, nabídku svazu odmítl. Není si jistý, že by pomohl
Číst článek
A proč tam nejsou?
Už uplynula nějaká doba, je to v běhu. To, co rozhodl Výkonný výbor, pro nás není komplikace, že se bude manažer hledat až po mistrovství Evropy. Spousta zemí nemá generálního manažera, je to v kompetenci technického ředitele, nebo vedoucího týmu. Zamyslíme se nad tím, poradíme se a po mistrovství Evropy si sedneme a řekneme si, jaké jsou další možnosti.
Vnímáte to jako blamáž, jak o tom psali někteří novináři?
Takhle to nevnímám. Stalo se, že nás Pavel Nedvěd s tím rozhodnutím zaskočil a to všechny včetně mě. Nedá se říct, že by to byla úplná nutnost, že se český nároďák bez manažera neobejde. Do budoucna je potřeba se zamyslet, jestli je ta funkce nutná. V případě, že by byla taková osobnost v čele, tak jestli to bude přínosné a potřeba.
Až se uvidíte s Pavlem Nedvědem, zkusíte s ním mluvit o tom, že by od léta do funkce přišel?
Uvidíme, budeme se bavit o více věcech.
Funkci si teď máte rozdělit vy, předseda asociace a další lidé z realizačního týmu. Uvažujete o tom, že byste realizační tým rozšířil?
Od začátku jsme se připravovali na to, že jsme v takové situace. Dva měsíce uběhly, o práci jsme se podělili, je toho dost. Je to administrativní práce, kde úloha generálního manažera by byla na trochu jiné bázi. Když tam nebyl od začátku a nevybíral by si svůj tým, tak za to mít potom odpovědnost není jednoduché. Nemáme teď problém s nedostatkem lidí.
Takže doplnění realizačního týmu není ve hře?
V tuhle chvíli ne.
Co vše jste za ty dva měsíce stihl a s kým vším jste se setkal?
Cestuji hodně do zahraničí, jezdím na zápasy na hráče, co tam hrají, ale i za těmi, co nehrají, abych je viděl a osobně s nimi promluvil. Některé hráče znám jen z televize nebo podle vidění. Je dobré, že se s nimi mohu potkat a promluvit. To je pro mě klíčové. Museli jsme vybrat soustředění, děláme věci na denní bázi. Příprava na zápasy, abychom měli program na mistrovství Evropy i na těch šest, sedm dní, kdy budeme pohromadě. Práce je dost, nestěžuji si. Dělám to, co mě baví, a mám kolem sebe mladé kluky, kteří šlapou a se kterými je mi dobře. Cítím se v té práci dobře.
Fotbalová reprezentace zůstává i nadále bez manažera, funkci si rozdělí trenér Hašek s asistenty
Číst článek
Kolik hráčů jste už viděl a kolik vám jich ještě zbývá?
Já to takhle nepočítám. Mám to odškrtané na papírku, ale abych to řekl zpaměti, s kolika hráči jsem mluvil osobně, to vám neřeknu. Mohu vám to kdyžtak ofotit, mám zakroužkované hráče, se kterými jsem mluvil...
Tak pokud by tam byla i nominace, tak to bych vás poprosil.
To ještě teď nemůžu, ale brzy se dočkáte, nebojte se.
Premiéra na lavičce vás čeká 22. března v Norsku. Máte už teď jasno, koho na svůj první reprezentační sraz pozvete?
Máme přehled, protože hráče vidíme každý víkend. Budeme mít data i z tréninku, jak jsou v kondici a jak jsou připraveni.
Na základě toho máte jasno, koho tam budete chtít vidět?
Hrubou kostru máme, pak se budeme bavit o hráčích, kteří jsou na hraně nominace. Z pěti, šesti hráčů musíme vybrat třeba dva, tři.
Hrubá kostra, to je 15 nebo 18 hráčů?
16 až 17. Pak se rozhoduje mezi těmi třemi a na to je třeba osm kandidátů. Je těžké rozhodnout, koho nechat doma, protože je nás prostě jen 20 hráčů plus tři gólmani.
Budou tam nová jména, kdo zatím v reprezentaci nikdy nehrál?
Může být.
Takže někdo je ve hře?
Záleží na zdravotním stavu. Je tam teď hodně zápasů. Plzeň, Sparta i Slavia hrají dost těžké zápasy, tak máme obavu, aby se nikdo nezranil. Budeme to i s mužstvy konzultovat, v jakém zdravotním stavu hráči jsou.
Sparta, Slavia i Plzeň postupují v evropských pohárech. Naopak čeští hráči v zahraničí tolik nenastupují a někteří úplně nezáří. Máte v hlavě poměr, kolik hráčů bude z domácí ligy a kolik jich bude ze zahraničí?
Nemám, ale to, že Sparta, Slavia i Plzeň jsou na jaře v pohárech, to není náhoda. Je vidět systematická práce klubů, kultura fotbalu, která se přibližuje Evropě. Je to o práci lidí v klubech. Hráči, co odešli do zahraničí, tak odešli na základě toho, že tady byli nejlepší. Pořád patří k nejlepším českým hráčům, takže uvažujeme o tom, když hráč nemá v zahraničí tolik prostoru, ale víme o tom, jak je připravený a jak přemýšlí a trénuje. Hráč, který se nám bude třeba hodit do stylu, tak se může stát, že v zahraničí nehraje, ale my mu šanci dáme.
Hříšníci z Belmonda
V Soluni jste se viděl a mluvil s jedním z hříšníků z trojice fotbalistů, kteří před klíčovým zápasem o postup na Euro navštívili noční klub Belmondo a následně byli z reprezentace vyhozeni. Že jste byl za Jakubem Brabcem, mnozí interpretují tak, že dáte šanci hříšníkům z Belmonda.
Mnozí to interpretují, vy to taky tak říkáte, ale nic takového jsem neřekl. Jsem ale rád, že se ptáte. Veřejnost se to brzy dozví. Jsem rád, že jsem mluvil se všemi kluky, co si tím prošli a potrestali se i dost sami tím, co se kolem dělo. Rozhodnutí brzy řeknu...
Trio reprezentantů se omluvilo za návštěvu diskotéky. ‚Byla to obrovská chyba a zkrat,‘ uvedl Brabec
Číst článek
Proč ho nemůžete říct teď, když už padlo?
Jsem přesvědčený, jak to budu řešit, ale nejsem člověk, který rozhoduje vše sám. Ještě si na to potřebujeme sednout a říct definitivní slovo, které rozhodujeme ve skupině celého realizačního týmu. Osobně jsem přesvědčený a vím, jak rozhodnu.
Ten, jehož rozhodující slovo ještě padne, je předseda svazu?
Ten bude u konzultace také, ale nemyslím, že by o tom rozhodoval tak moc, aby změnil další rozhodnutí.
Můžete alespoň potvrdit, že uvažujete o tom, že byste je pozval?
Uvažuji o tom, samozřejmě.
Předseda asociace Petr Fousek říkal, že je potřeba v reprezentaci utužit disciplínu. Nešlo by to proti tomu?
Jsem nový člověk, takže nevím, jaká tam byla disciplína. Když tam ale budu, tak budu vyžadovat, aby tam byla disciplína taková, jakou si představuji.
Máte jasno o brankářích?
Máme celkem jasno, máme velký přehled. Sledujeme všechny, co hrají u nás i v zahraničí. Každou akci, každý gól, který inkasují, takže přehled máme a to i díky Radkovi Černému, který je další asistent. S ním to konzultuje i Matúš Kozáčik, který je v Plzni. Sledujeme to jak na aplikacích, tak i osobně.
Tuší hráči, jak na tom jsou? Ti, co jsou v tom jádru, že tam jsou?
Myslím, že netuší. Kluci, kteří kvalitu mají, tak jsou v obraze. Máme deset brankářů, které sledujeme každý víkend.
Emoce na uzdě
Bude už v prvních zápasech pod vaším vedením vidět, že má reprezentace nového trenéra?
Nevím dopředu, co se stane a jestli to bude vidět. Přál bych si, abychom se prezentovali konkurenceschopností v Evropě. Když se podíváte na první zápas s Norskem, tak hráči, co hrají za Norsko, jsou top hráči ze špičkových klubů. Chceme být nejen vyrovnaným soupeřem, ale abychom hráli každý zápas na vítězství. Aby fanoušci cítili, že chceme vyhrát každý zápas, ať je to Norsko, nebo Portugalsko.
V čem aby to bylo vidět? Ve větší bojovnosti, nebo i v tom, jak emotivní bude trenér?
Emoce hrají taky roli, ale musíte je udržet na uzdě a umět s nimi pracovat. Důležité je, abychom byli jako tým a ne soubor jedenácti jednotlivců. V tom mají čeští hráči velké předpoklady, jsou týmoví a zdatní v tom, jak chápou taktické pokyny. Byl jsem v různých zemích a myslím, že v tomhle mají čeští hráči obrovskou výhodu.
Četl jsem, že se těšíte, že jste rád, že konečně budete trénovat v češtině, protože řvát v arabštině neumíte, anglicky vám to nešlo přes pusu. Máme se těšit, že budete řvát a emoce budou vidět?
Někdy člověk potřebuje zařvat a v cizí řeči to není ono. Když mluvíte francouzsky a překládá vám to překladatel, tak je to divný. Těším se na to, že budu s hráči mluvit napřímo.
Judr. Ivan Hašek
Všichni spoluhráči, svěřenci o vás říkají, že jste vždy měl přirozenou autoritu. Jak to děláte?
To nevím, já jsem chtěl vždycky vyhrát. Vůle po vítězství musí být z každého cítit. Někdy se nevyhraje, ale musím do poslední minuty cítit, že udělám maximum, abych ten zápas vyhrál.
Ještě jako hráč jste v Praze vystudoval právnickou fakultu. Je k něčemu fotbalovému trenérovi, když je doktorem práv?
Cítím se lépe, když mohu před své jméno napsat Judr. Mám větší sebevědomí. Co se týče právnické praxe, tak to ve fotbale moc nepoužívám. Možná jako předseda jsem měl určitý přehled o smlouvách, ale jako trenér to nevyužiju.
Myslel jsem spíš, jestli více vážíte slova, když mluvíte s hráči?
Cokoliv co řeknete, se může vrátit proti nám. Nesnažím se moc mluvit, chtěl bych, aby za nás mluvily výsledky. A vy jste mě teď donutil tady už 20 minut mluvit. Jako není to zrovna způsob, jakým bych se chtěl prezentovat, nějakým velkým mluvením. Chtěl bych se prezentovat tím, že budeme mít tým, který bude hrát tak, jak si lidi a my představujeme. Abychom byli ti, na které je český národ pyšný.
Zatímco trenér v klubu má hráče k dispozici celou sezónu, vy se s týmem sejdete vždycky jenom na několik dní. Máte spočítáno, kolik vlastně do toho vrcholu letošní sezóny, do červnového mistrovství Evropy, budete mít společných tréninků?
Tak není jich moc, musím říct, ale nemáme to spočítané na dny, protože budeme mít takový pre-camp, předtím než pojedeme na soustřední. Hráči, kteří skončí ligu, podle toho kdy ji skončí, v určitých zemích končí jinak, v Česku taky, budou asi chtít na pár dní na dovolenou. My tady ale začneme už předtím, než pojedeme na oficiální termín reprezentace. Budeme trénovat v Praze a to s těmi hráči, kteří budou nominovaní, tak s nimi budeme jednat, kdy, v který den přijdou a kdy tady začnou trénovat.
Mistrovství Evropy je tedy tím vrcholem letošní sezony, český tým ve skupině čeká Portugalsko, Turecko a tým, který postoupí z dodatečné kvalifikace. Předpokládám, že jasným cílem je postup ze skupiny?
Cílem je postup ze skupiny a připravit se tak, abychom uspěli v kvalifikaci na mistrovství světa. A taky v těch zápasech Ligy národů, která zase dává možnost potom se zúčastnit v závěreční fázi kvalifikaci na mistrovství světa.
Soud s Berbrem skončí až příští rok. Obhajoba exšéfa fotbalu označila dohody o vině za nezákonné
Číst článek
Kdyby to euro přece jenom nevyšlo, vnímal byste to jako velkou komplikaci v těch dalších plánech směrem ke kvalifikaci na mistrovství světa?
Já si nemyslím, že jsme odkázaní na to, jak vyjde euro nebo ne. My budeme chtít uspět v každém zápase.
To je jasné, ale já se ptám, jestli by to třeba nemohlo podkopat vaší autoritu, vaší pozici u národního týmu, jestli i takhle o tom neuvažujete.
Může se stát cokoliv a já těm hráčům věřím, věřím své práci, kolegům, s kterými spolupracuju, že vytvoříme tým, který bude konkurenceschopný. A samozřejmě výsledky jsou důležité. A bude důležitá taky práce a předvedená hra. Takže nemyslím si, že to bude jenom o výsledcích ale i prezentaci jako týmu.
Vy každopádně jste rozhodnut, že vydržíte dokonce, tak jak máte smlouvu, to znamená dokonce kvalifikací na mistrovství světa?
Tak já rozhodnutý jsem, ale nevíte, co se stane, to nevíte ani ve fotbale. Nemůžete říct, kdy tady budete, kdo kde bude. Já sám jsem přesvědčený, že bych chtěl, abych tady měl tu šanci, a je to můj životní sen, se dostat po druhý nebo po třetí nebo po třetí na mistrovství světa. Pro všechny by to byl obrovský zážitek. A český fanoušek za to, jak se tady prezentuje, jak ta kultura fotbalová šla nahoru, tak si myslím, že by si to zasloužil.
Já se na to ptám i proto, že vaše poslední působení v českém fotbale, kdy jste byl předsedou fotbalové asociace před 15 lety, skončilo vlastně v poločase. Vy jste v polovině funkčního období oznámil na Valné hromadě, že rezignujete. Tehdy jste to moc nevysvětloval. Řekl jste, že se vám podařilo český fotbal stabilizovat, že se vracíte tam, kam patříte, tedy k trénování. Bylo to tehdy tak, že jste pochopil, že s českým fotbalem nedokážete hnout tak, jak byste si představoval?
Já v té chvíli, kdy jsem byl předseda, samozřejmě jsem cítil, že určitou podporu mám, ale na druhou stranu jsem měl pocit, že jsem tam strčený, jen abych byl jako oko a že to jede ve starých kolejích. To jsem samozřejmě nechtěl dál a měl jsem možnost jít do zahraničí. Řekl jsem si, že uzavřu nějaký cyklus, který byl. Už to ve mně vřelo nějaký čas, takže jsem chtěl odejít po první valné hromadě, která byla volební jenom do 20. revizní komise, ale už v tu chvíli jsem věděl, byl jsem rozhodnutý, že v tom dál pokračovat nebudu, že uzavřu nějaký období a že se budu věnovat práci, která mě naplňuje daleko víc.
Proč jste to takhle neřekl tehdy?
Víte, když jdete do klubu, kde všichni vědí, že jdu do arabského světa za fotbalem ta si každý myslel, že jdu kvůli penězům. Každý v tom hledal něco jiného.
Tím spíš proč jste to jasně neřekl? Proč jste třeba neřekl, že to je kvůli Romanu Berbrovi? Pokud to kvůli Romanu Berbrovi bylo.
Nebylo to kvůli Romanovi, bylo to kvůli tomu, jaké bylo celé hnutí, jak se to vyvíjelo. Lidé, kteří mi říkali, jak je všechno v pořádku, volili úplně jinak na valné hromadě. Měli jsme spoustu věcí, které jsme chtěli a které tam teď v tuhle chvíli chybí. Třeba tréninkový centrum, které jsme chtěli vybudovat, tak jsem ho rozhodl, nechal jsem ho schválit na valný hromadě a ta ho neschválila. To byly věci, které já už věděl dopředu, že neschválí. Protože to nebylo z jejich hlavy. Je to strašná škoda.
Když se podíváme na domácí ligu, Sparta a Slavia dokáží opakovaně vyprodat své stadiony. České kluby zažívají extrémně úspěšnou sezonu v evropských pohárech. Na druhé straně během podzimních kvalifikačních zápasů reprezentace neměla podobnou náladu. Mnozí fanoušci říkali, že pro ně zápasy reprezentace nemají takový náboj. Byť se hrálo do poslední chvíle o postupná mistrovství Evropy. Vnímal jste to stejně?
Ta fotbalová kultura, která je na Spartě, na Slavii, Plzeň, Baník, Bohemka, další týmy ani jsem neviděl, třeba ještě taky v Hradci, v novým stadionu, v Pardubicích je nádherná atmosféra. Takže se to strašně zvedlo za poslední dobu. Ten národní tým trošičku zaostával, to je třeba přiznat.
Co s tím budete dělat?
Já si myslím, že musíme přesvědčit diváky za prvé tím, jak budeme hrát., emocemi a výsledky. A tím, že se budeme prezentovat nějakou hrou, která lidi bude bavit. A lidi se baví na Spartě, na Slávii, v Plzeni se baví. A to musím říct, že já sám tu atmosféru, kterou zažívám tam, tak tady dlouho nebyla v českém fotbale. A proto si myslím, že by si zasloužil český fotbal, aby tady byl stadion na 30-40 tisíc diváků, kdyby ty lidi chodili na fotbal a bavili se tak, jak se teď baví v těch klubech. A myslím si, že národní tým v tom ještě musí přidat.
Vy jste samozřejmě byl v českém fotbale spjatý se Spartou. Se Spartou jste získal osm československých, respektive českých titulů, jako hráč, dva jako trenér. Teď jako trenér reprezentace přestal jste být Sparťanem?
To nejde. To je ve vás prostě. Ale snažím se měřit všem stejně, jak Sparťanům, tak Slávistům. Ale když jste byl jednou Sparťan, tak budete Sparťanem pořád. To z vás nikdo nedostane.
Má to Sparťanství vyvažovat váš asistent Jaroslav Kestl, který ještě na podzim byl asistentem ve Slávii?
Tak jo, ještě tam máme samozřejmě z Plzně dalšího trenéra gólmanů. Ale je to tak, já si s ním hrozně rozumím, protože má stejnou diagnózu, jako já, fotbal. Prostě je tím postižený. A jsme Sparta Slávie, oba dva jsme tam, ale fungujeme spolu a já bych chtěl, aby na hřišti ty kluci ať přijdou z jakéhokoliv klubu, tak musí vidět, že musí táhnout za jeden pro vás, protože to je jediná šance, jak se můžeme prosadit.
