„Máme čtvrtý stupeň z pěti, co se týče teroristického útoku. Je to víceméně kvůli tomu, co se děje ve světě – pálily se tady korány, a poslední incident je z Belgie, kde byl útok zacílen na Švéda, který měl na sobě dres,“ říká Čech Robert Lis, někdejší hokejista a dnes trenér akademie ve Växjö.

Zvýšené bezpečnostní riziko je vidět na každém kroku. Ostraha na zimním stadion má zvýšené pravomoci, má oprávnění třeba i zadržet podezřelou osobu, spoutat ji a následně předat policii.

Opatření platí také pro hokejisty. Na veřejnosti nesmí švédská reprezentace jezdit v autobusu se třemi korunkami. Mimo halu chodí hráči v civilním oblečení, týmové bundy, mikiny nebo čepice jsou zakázané.

Pokud hokejistu neznáte podle tváře, na veřejnosti byste ho pravděpodobně nepoznali. „Myslím si, že ne. Z bezpečnostních důvodů jsou tam větší restrikce. Je to kvůli větší bezpečnosti hlavně pro hráče,“ vysvětluje Lis.

Ve Švédsku žije skoro třináct let a sám poznává, jak se život v severské zemi mění. „Když jsem se sem přistěhoval, bylo to super. Posledních pár let se to samozřejmě zhoršilo, ale jinak si nemám na co stěžovat. Mamince jsem říkal, že do Česka už se asi nikdy nevrátím. Jedině, kdyby to bylo kvůli práci. Se životem tady jsem na sto procent spokojený, všechno tu funguje. Od osmnácti let jsem víceméně soběstačný, což se mi hrozně líbí a vyhovuje mi jít si svou vlastní cestou.“

Vlastní cestou, o které mluví Robert Lis, je cesta hokejového trenéra. V akademii Växjö má na starosti hráče staršího dorostu a juniorů.

Petr Kadeřábek, spu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít