• Legislativní rada vlády nechce pustit k dalšímu projednávání současnou verzi reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Je k ní příliš mnoho připomínek.
• Reforma má zrychlit vlekoucí se zadávací řízení a oslabit pravomoci předsedy úřadu Petra Mlsny. Právě ten ale návrh označuje za „revoluční hazard“ a rizika v něm vidí i další kritici.
• Ministerstvo pro místní rozvoj, které reformu připravuje, si ale za návrhem stojí. Jeho šéf Petr Kulhánek (STAN) věří, že se po dílčích úpravách podaří reformu prohlasovat ve vládě i v Parlamentu.

Praha 5:00 4. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Navrhovaná změna přezkumu veřejných zakázek byla v meziresortním připomínkovém řízení a ministerstva i státní instituce k ní uplatnily 560 připomínek. Nejlépe to ukazuje, že návrh prosazovaný neziskovými organizacemi je nekvalitní, nedomyšlený a kritická je k němu i odborná veřejnost,“ komentoval na konci července připravovanou reformu antimonopolního úřadu (ÚOHS) jeho předseda Petr Mlsna.

25:37

Žádný hazard, ale konec praxe z Rakousko-Uherska. Ministerstvo hájí reformu antimonopolního úřadu

Číst článek

V reakci na otázku, zda reformu záměrně neblokuje, jak upozornila protikorupční organizace Transparency International, označil Mlsna chystané změny ve vysílání Českého rozhlasu Plus za „revoluční hazard“ a varoval, že povedou „k rozkolísání rozhodovací praxe“.

Ačkoliv se ministerstvu pro místní rozvoj, které reformu připravuje, podařilo s většinou připomínek vypořádat, na legislativní radu vlády šel návrh 30. září i tak se 110 rozpory. A to se členům pracovních komisí Legislativní rady vlády (LRV) nelíbilo.

„Shodně vyjádřili obavy, zda navržené procesní prostředky mohou vést skutečně ke zrychlení a zefektivnění řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v porovnání s možnými riziky, která z návrhu plynou,“ popsala závěry rady mluvčí vlády Lucie Ješátková.

Podle ní panují i pochybnosti, zda resort pod tehdejším vedením Ivana Bartoše (Piráti) jednotlivé připomínky vypořádal v souladu s Legislativními pravidly vlády. I proto místopředseda legislativní rady Jan Kněžínek v úterý podle Ješátkové ministru Petru Kulhánkovi (STAN) navrhl, aby za této situace zvážil „možnost zpětvzetí návrhu zákona“. Ten by pak mohl podle připomínek pracovních komisí i jednotlivých připomínkových míst dopracovat a znovu na vládu předložit.

Jedna z priorit

K této variantě se ministerstvo pro místní rozvoj podle své mluvčí Karolíny Nové nakonec přiklonilo. Počítá se s dílčími úpravami reformy a jejím opětovným předložením na vládu.

„Ministr Kulhánek označil reformu ÚOHS za jednu ze svých priorit. Zároveň jde o jeden z úkolů, který vyplývá z programového prohlášení vlády,“ vysvětlila Nová s tím, že resort věří, že se po úpravách podaří reformu prohlasovat nejen na vládě, ale i v Parlamentu. „Byť s ohledem na blížící se sněmovní volby je harmonogram velmi napjatý,“ uznává.

23:24

Rozhoduji jen půl procenta zakázek. Nemám moc antimonopolní úřad blokovat, tvrdí předseda Mlsna

Číst článek

Že je reforma součástí programového prohlášení, připouští i Ješátková. Zároveň ale varuje, že ji vláda podpoří jen tehdy, bude-li sloužit svému cíli – tedy že zlepší fungování úřadu. „Nebudeme dělat pouze reformu pro reformu,“ varuje s tím, že podle stanoviska legislativní rady vlády není zřejmé, že by současný návrh tyto požadavky splňoval.

„Reforma není v legislativním procesu pozastavena. Další postup je ale nyní na ministerstvu pro místní rozvoj,“ podotýká Ješátková.

Ministr Kulhánek si ale za principy a cíli, které reforma přináší, stojí. „Zejména jde o snížení počtu stupňů přezkumu, kolektivní rozhodování a časovou předvídatelnost rozhodnutí. Ve chvíli, kdy je k předloženému návrhu velké množství připomínek včetně komisí legislativní rady vlády, tak určitě nelze říci, že je předloha bezchybná. Proto také hned po obdržení písemného zpracování připomínek budeme hledat vhodné řešení, abychom v ideálním případě připomínky vypořádali, aby byl návrh šířeji akceptovatelný a zároveň stále mířili k hlavním cílům reformy,“ napsal po dotazu iROZHLAS.cz.

110 rozporů

Že by jakékoliv úpravy současné reformy byly pro antimonopolní úřad akceptovatelné, ale jeho mluvčí Martin Švanda odmítá. „Úřad se neztotožňuje se samotnými základními pilíři reformy, tudíž jakékoliv dílčí změny na její akceptaci z naší strany nemohou mnoho změnit,“ napsal po dotazu redakce.

Jak vyplývá z podaných připomínek, se současnou podobou reformy má výrazné problémy také ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS). Podle návrhu, který doputoval na legislativní radu vlády, tvoří námitky ministerstva a antimonopolního úřadu tři čtvrtiny veškerých zbývajících rozporů.

Resort financí podle své mluvčí Gabriely Krušinové sice podporuje dílčí úpravy, které by měly výrazně zrychlit správní řízení, navrhovaná úprava jako celek ale představuje podle něj „výrazné riziko paralýzy fungování přezkumu a obecně i zadávání veřejných zakázek“.

„Ministerstvo pro místní rozvoj mělo dle usnesení vlády č. 117 z 21. února 2024 zpracovat ve spolupráci s ÚOHS analýzu dopadů možné reformy, tento úkol ovšem nesplnilo. Namísto dostatečné analýzy s řádnou oponenturou, která je dle ministerstva financí v takto závažném případě naprosto klíčová, navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj pouze převzetí nesourodých prvků ze zahraničí do českého právního řádu,“ vypočítává Krušinová.

Antimonopolní úřad neohlášeně zasahuje v sídle Seznam.cz. Prověřuje zneužití dominance na trhu

Číst článek

Další kritika, ke které se přidává i resort spravedlnosti, směřuje na zrušení druhého stupně ÚOHS, což by mělo vést k přesunu odvolací agendy na Krajský soud v Brně. „Ten ale aktuálně rozhoduje výrazně pomaleji, než druhý stupeň ÚOHS, což by vedlo k nežádoucím průtahům,“ pokračuje Krušinová s tím, že by to zároveň vedlo k navýšení potřeby právního zastoupení při zadávání veřejných zakázek.

S touto kritikou ale ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí. Reforma podle mluvčí Nové přináší opatření, aby k zahlcení soudů nedocházelo a aby rozhodnutí úřadu bylo kvalitní a akceptovatelnější pro všechny strany. Podle resortu místního rozvoje je dnes výrazná část prvostupňových rozhodnutí přezkoumávána ve druhém stupni, protože rozklad takzvaně „nic nestojí“ a za soudní poplatek k následné žalobě zaplatí žalující strana jen 3000 korun.

„Fakticky dnes stěžovatelé nevyužívají možnost vzít návrh zpět před vydáním prvostupňového rozhodnutí a ušetřit 65 procent kauce, protože nemají legitimní možnost, jak se dozvědět, k jakému rozhodnutí úřad směřuje. To chceme změnit například využitím předběžného právního názoru, omezením motivace bezúčelně pokračovat ve sporech, úpravou výpočtu kauce u návrhu proti zadávacím podmínkám nebo zvýšením soudního poplatku,“ reaguje mluvčí resortu místního rozvoje Nová.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít