„Čekala jsem několik let na to, až budu plnoletá. Poté jsem mohla jít také darovat krev přímo v šatně, můj první odběr byl ještě v holešovické hale. Snažím se chodit pravidelně a došlo i na darování krvetvornných buňek,“ zmínila Sparťanka Denisa Šárová fakt, že krom klasického darování krve můžou fanoušci přispět i kostní dření. A z toho mají radost v pražském IKEMu.

„Pro nás je to skvělé. Dárcovství kostní dřeně je opředené spoustou mýtů. Lidé se například bojí toho, že jim budeme píchat do kosti. Dnes už se to ale ty buňky odebírají na separátu. Kdo zná darování plasmy, tak je to něco podobného,“ popisuje mluvčí registru dárců kostní dřeně „Daruj život“ Barbora Brunclíková.

Do registru jsou ideálně potřeba zdraví dospělí od 18 do 40 let, kteří neberou žádné léky. Pro tradiční darování krve je věková škála širší a horní hranice je na 65 letech. Krve je v nemocnicích málo, a tak má každý dárce jistotu, že opravdu někomu pomůže.

„Můžeme dokonce říct, že jednou dávkou pomůže člověk třem lidem. Krev se zpracovává na plasmu, krevní destičky a červené krvinky. Pacient pak dostane to, co potřebuje,“ vysvětluje lékařka Veronika Hanzíková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

A to už není jediné zdravotnické zařízení, kde můžou fanoušci darovat krev v rámci Sparťanské krve.

„Jsme rádi za všechny zapojené fanoušky. Snažíme se usnadnit darování i pro ně, takže jsme rozšířili spolupráci o další dvě nemocnice - Thomayerovu a Ústřední vojenskou nemocnici. Dárci tak mají jednodušší možnost jít darovat krev a nelimitoval nás omezený počet nemocnic,“ říká lídr projektu Martin Hroch z hokejové Sparty, která za odběr během měsíce Sparťanské krve dá každému fanouškovi vstupenku na listopadový zápas s Olomoucí.

Petr Tomášek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít