Jiří Lála si prohlíží svůj mobilní telefon, na kterém přibývají gratulace. A opravdu jich není málo. Všechny gratulanty zajímá ze všeho nejvíc jeden okamžik – 3. květen roku 1985. V čase 58:47 poslal Jiří Lála puk do opuštěné kanadské branky a zpečetil tak zisk titulu mistrů světa pro Československo.

„Měl jsem to štěstí, že jsem v hokeji zažil za tu dlouho kariéru opravdu hodně krásných momentů, ale tenhle byl asi nejdůležitější. Mistrovství světa doma v Praze, na to se vzpomíná nejraději,“ říká Lála pro Radiožurnál.

A že to byl gól opravdu výjimečný, o tom svědčí i fanoušci, kteří ještě dnes Jiřího Lálu zastavují a legendární trefu mu připomínají.

„Když tady tak chodím nebo když jdeme někde na pivo, tak se to stává často,“ usmívá se Lála.

Na světových šampionátech celkem startoval pětkrát a nastřílel na nich jedenatřicet gólů. Možná i proto se mu v noci o jediné trefě, byť výjimečné, nezdá. Jak sám říká, spí dobře a tvrdě.

„Abych se nebudil moc brzy, hokejové sny moc nemám,“ říká Lála.

Ty mají hlavně hokejoví fanoušci. Jejich snem je, aby český tým vyhrál olympijské hry, přivezl medaili z mistrovství světa. Kam má podle Jiřího Lály český hokej aktuálně nakročeno?

„Moc hokej nesleduju, to říkám na rovinu. Ale tím, že je můj kamarád Robert Reichel asistent u národního mužstva, díval jsem se na mistrovství světa a hodněkrát jsme spolu telefonovali. Myslím, že udělali velký krok a že mistrovství světa proběhlo pozitivně. Kluci hráli dobře, bojovali, odvedli všechno. Myslím, že to se za poslední roky předtím říct nedalo,“ nabízí svůj pohled čerstvý šedesátník, nejlepší útočník světového šampionátu z roku 1983 Jiří Lála.

Kamil Jáša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít