Strašně jsem si to užil, ten adrenalin, říká Holaň po návratu na lavičku extraligových Vítkovic
Stará láska nerezaví, dalo by se říct v případě hokejového trenéra Miloše Holaně. Před 14 lety skončil na střídačce extraligových Vítkovic. Teď, po dlouhých letech, dostal nabídku se do svého mateřského klubu vrátit. Devětačtyřicetiletý kouč neváhal a v úterý už šéfoval vítkovickým hokejistům při utkání v Litvínově.
Hokejový trenér Miloš Holaň po 14 letech znovu koučoval v extralize Vítkovice a jak popsal v rozhovoru pro Radiožurnál, návrat na střídačku si užil.
Poslechněte si, co říkal trenér Vítkovic Miloš Holaň po prohraném zápase v Litvínově
„Dívalo se mi na ně dobře, v tréninku jsem viděl, ze to kluci chtějí změnit. Výkon byl kvalitní a podpořený výborným výkonem gólmana. Takovou tou bojovností a zarputilostí si vezeme bod,“ shrnul Holaň své pocity i přes porážku 0:1 v prodloužení. S novými svěřenci toho moc od pondělí natrénovat nestihl.
„Času hrozně málo, myšlenek strašně hodně, ale upozornili jsme spíš na pár věcí, kam bychom se chtěli tou hrou dostat. Ono se to hned nedá, protože ti hráči mají něco zažitého, tak jsme je v tom chtěli nechat pokračovat. Teprve teď se dostaneme k analýzám,“ plánuje Holaň a pojmenoval současné nedostatky vítkovické hry, které přinesly šňůru šesti porážek v řadě.
„Koncovka přesilové hry, větší sehranost těch pětek dohromady. Trochu vázne spolupráce obrana – útok,“ vyjmenoval nový trenér Vítkovic první poznatky. I přes prohru si Holaň návrat po 14 letech na vítkovickou střídačku užil.
„Měl jsem tu správnou trenérskou nervozitu před zápasem, strašně jsem si to užil, ten adrenalin. To člověku chybí, a když do toho vletí, to je to, co dělá hokej krásným pro trenéra,“ řekl Holaň, co ho bavilo nejvíc. Na středu naordinoval po příjezdu z Litvínova trénink a postupně chce nové svěřence poznat.
„V kontaktu s ledem budu, já jsem takový typ, že si to nenechám ujít, když jsem tři čtvrtě roku neměl brusle na noze.“ dodal Miloš Holaň, který se bude se postupně seznamovat s vítkovickými hokejisty.
