Návratnost olympiády není tak důležitá, hlavní je pozitivní vliv na mládež, míní ekonom Hindls
Ekonom a statistik Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, v rozhovoru komentuje aktuální dění v souvislostech. Věnuje se tomu, jak moc se zemím vyplatí pořádat olympiádu, problémům, kterým čelí český sport, ale také kauze Brašnářství Tlustý a spol.
Závěrečný ceremoniál ukončil ve Francouzské metropoli 33. ročník letních olympijských her a za necelé dva týdny, tedy 28. srpna, začnou v Paříži 17. letní paralympijské hry. Historicky náklady za olympiádu rostou, zatímco v roce 2000 přišly hry na necelé čtyři miliardy dolarů, nejdražší olympiáda v historii stála před dvěma lety v Pekingu 42 miliardy dolarů.
„Olympijské hry jsou dneska něčím úplně jiným, než byly třeba v roce 1896 nebo 1900,“ komentuje ceny sportovního svátku ekonom Hindls. „Systém dotování, sponzorů a reklamních práv se postupně za 100 let úžasně rozvinul,“ doplňuje.
Francie vynaložila podle Hindlse předběžně za olympiádu asi devět miliard. „U Francie, což je výrazně míň u Pekingu, je to dáno tím, že Paříži se podařilo významně využít stávající infrastruktury. Ona má vyspělá sportoviště v celé řadě odvětví, tak to mělo svoji logiku,“ osvětluje náklady na letošní olympijské hry.
Vliv na mládež
Olympijské hry vidí Hindls jako investici až v druhé řadě. „Návratnost čistě ekonomicky posuzovat úplně nejde, protože já si myslím, že tam je velký vliv na mládež,“ osvětluje svůj pohled. Ta se podle něj sportu začíná vyhýbat, a navíc jsou pohybové aktivity pro rodiny stále nákladnější.
2:53
Co olympijské hry přinesly české výpravě? Pět medailí, smolné okamžiky i mladé naděje na vzestupu
Číst článek
Zároveň nesouhlasí hodnocením úspěšnosti české výpravy podle toho, kolik si donesla medailí. „Já toto trošku neberu, protože se to v minulosti stalo také nástrojem politického srovnávání v dobách Sovětského svazu a Spojených států. Dneska vidíme, že si jednoznačně v počtu medailí umisťují už delší dobu Spojené státy a Čína. Je to také určitý výraz ekonomické síly a vyspělosti těch zemí,“ popisuje.
Hlavní problém naší výpravy byl podle něj hlavně nedostatek reprezentantů v týmových sportech. „My jsme nebyli ve fotbale mužů ani žen my jsme nebyli v basketbalu. My jsme nebyli v házené, my jsme nebyli ve volejbalu. A to jsou všechno sporty, které jsou tady primární. Fotbal je tady jednoznačně nejpopulárnější sport,“ říká.
Marketingová gramotnost
Ekonom a emeritní rektor okomentoval také ekonomickou kauzu, která v posledních dnech zaplavila česká média. Pražská firma Brašnářství Tlustý a spol. před týdnem zveřejnila na svém facebookovém profilu apel na zákazníky, kde mluvila o své insolvenci. Firma ale nekrachuje.
2:20
Pod Eiffelovou věží, ve Versailles nebo Grand Palais. Sportovci zažili nejhezčí kulisu olympijských her
Číst článek
Podle Hindlse se spoléhala na to, že jí zákazníci vnímají jako love brand neboli milovanou značku, tento krok ale nechápe a poukazuje na důležitost finanční a marketingové gramotnosti. „Jsme zavaleni informacemi a marketingovou zkratkou, to je způsob, jak zkratkovitě dostat do našeho podvědomí nějaký vztah výrobku nebo k nějaké produkci nebo k nějaké službě,“ varuje.
Člověk má podle něj proti těmto praktikám jednu silnou zbraň, selský rozum. Navíc si můžeme obrovské množství informací dohledat. „Takový je svět. Žijeme ve světě obrovského přetlaku informací a je na nás, co si z toho přebereme. To je jediná zbraň, kterou k tomu máme,“ uzavírá.
