Jak jste prožíval úspěch vaší sestry?
Vstal jsem už ve čtyři ráno a od té doby jsem se snažil najít, kde se bude závod vysílat. Volal jsem kamarádovi, který hraje v mé kapele na basu a se ségrou chodí, do Švýcarska, aby mi poslal odkaz. Pak jsem vzbudil přítelkyni a museli jsme koukat.

Opravdu jsme tomu nemohli nikdo uvěřit, měli jsme na obličejích úplně stejný výraz jako ségra, když dojela.

Přišlo dojetí?
Nevím. Byl jsem tak vyhajpovaný (nadšený, pozn. red), že jsem si hned musel otevřít pivo a od té doby oslavuju. Už jsem docela v dobré náladě, jak už v sobě mám pár piv.

Ale když mi přišli esemesky od lidí… Všichni známí píšou, jak ségře gratulují a jak jsou dojatí. Musím říct, že děkuju za strašnou podporu fanoušků. Ta je skvělá.

Už jste měl šanci se sestrou mluvit?
Ano, už jsem s ní mluvil. Jako první jsem volal mamince a tátovi, protože ona dávala rozhovory. Pak jsem s ní mluvil a ona tomu pořád v tu chvíli nevěřila.

Vy jste výtvarník a Ester se ráda chlubí tím, jaké jí děláte kombinézy. Dělal jste i na té olympijské?
Jo, dělám všechny kombinézy, ve kterých jede. S tou kombinézou jsem začal před čtyřmi lety, když dojela v Soči s vyhřezlou ploténkou, tehdy přišel první nápad.

Měl jsem v hlavě přesný nápad, protože jsem si říkal, že má po sobě tolik zranění, tak jí udělám jako Robocopa. V tom je ten symbol.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít