„Japonci v létě 1937 napadli Čínu a vytvořili Mandžuský stát. Potom útočili dál a dál a snažili se okupovat celou Čínu,“ vzpomíná pro Radiožurnál sportovní historik František Kolář, proč Tokio o pořadatelství olympijských her v roce 1940 přišlo.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se tehdy rozhodl vyhovět sílícímu tlaku veřejnosti a neopakovat stejnou chybu jako s hrami v Berlíně. Olympiádu tak přesunul do finských Helsinek, protože Finové se svou kandidaturou původně skončili druzí za Japonci.

„Finsko-sovětská válka už skončila a chtěli se nějakým způsobem prezentovat, protože to byl stejně mladý stát, jako bylo Československo,“ říká Kolář.

Pražská kandidatura ale byla jako jedna z prvních tehdy stažena. Dva roky příprav Finů na sportovní svátek ale beztak v tu chvíli přišly vniveč - začala totiž druhá světová válka.

„MOV tehdy konečně udělal nějaké pořádné rozhodnutí a olympijské hry ve stavu, kdy byla část Evropy ve válečném stavu, zrušil,“ říká Kolář. A to na den přesně před 80 lety - 1. května 1940.

„Finové využili postavená sportoviště na hrách v roce 1952, protože po válce MOV přihlédl k tomu, že Helsinky se na hry už připravovaly a spoustu peněz do výstavby investovaly,“ říká Kolář.

O jeden z vrcholů kariéry tak přišlo mnoho nejen českých sportovců. 

„Jan Brzák vyhrál v roce 1936, potom v roce 1948 a pak v roce 1952 byl druhý. To je dosti dlouhá kariéra a ta válečná léta mu vzala další olympijské medaile. Mohl to být jeden z velikánů olympijské historie,“ zmiňuje sportovní historik rychlostního kanoistu Jan Brzáka, který zrušením olympiády přesně před 80 lety přišel o možnost odvézt si medaili z pěti po sobě jdoucích her.

Jakub Kanta, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít