Důvod, kvůli němuž se Švýcaři rozhodli od kandidatury upustit, je celkem prostý – vysoké náklady. Organizátoři potřebovali kvůli kandidatuře uvolnit zhruba 100 milionů švýcarských franků a taková suma tamním referendem neprošla. Finanční zapojení kantonu Wallis odmítlo více než 60 procent obyvatel.

Vzdání se kandidatury kvůli ekonomické náročnosti her není žádnou novinkou. Když přeskočíme k letním hrám 2024 a 2028, tak pro podobné důvody skončily naděje Hamburku, Bostonu, Říma a Budapešťi. Jen pro srovnání, hry v Soči 2014 vystavily celkový účet na 51 miliard dolarů, což je zhruba pětkrát víc než stály letní hry dva roky předtím v Londýně.

Mezinárodní olympijský výbor se snaží podmínky upravit, což už dříve potvrdil Radiožurnálu Jiří Kejval, předseda Českého a člen Mezinárodního olympijského výboru.

„Dříve to bylo tak, že jste se mohl přihlásit o pořádání olympijských her a dostal jste 10 centimetrů tlustý šanon, kde bylo na dvou tisících stránkách popsáno, co přesně musíte splnit, co musíte dodat a tak dále bez ohledu na to, jestli to pro město bylo dobře, nebo špatně.

Teď je ta situace úplně jiná. Už nejsou kandidátská města, ale jsou takzvané bilaterální rozhovory – na jedné straně jsou odborníci z Mezinárodního olympijského výboru, na druhé straně zástupci měst a států, kde by se ty olympijské hry potenciálně měly konat, a baví se o tom, co je dobré pro město,“ vysvětloval Kejval Radiožurnálu.

mau Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít