Co může děti nejvíce namotivovat k tomu, aby se šly ven hýbat a vyzkoušely si třeba i nové sporty, které by je mohly bavit?
Je důležitá práce se vzory, kterými jsou samozřejmě sportovci. Třeba ti, kteří na olympijských hrách reprezentují Českou republiku. My jako olympijský výbor se sportovce snažíme podporovat a především komunikovat i jejich úspěchy právě s dětmi. To neznamená, že to musí být medaile, protože dostat se na olympijské hry, tak už to je známka určité excelence, výjimečnosti. My se snažíme právě tyto příběhy českých sportovců, těch superhrdinů, kterými jsou často pro děti, komunikovat.

Vnímáme, že aby děti objevily tyto vzory, olympijské hry a celkově sport, tak s nimi musíme komunikovat na jejich kanálech a v jejich jazyce. Právě proto jsme na sociálních sítích, ať už na Facebooku, Instagramu, tak i na TikToku. 

Po úspěších je tak u dětí vidět větší zájem?
Rozhodně. Třeba díky Lukášovi Krpálkovi a jeho úspěchům tady vyrůstá obrovské množství judistů. To, co dokáže třeba Ester Ledecká, to je absolutně unikátní. Šermíři přivezli bronzovou medaili z posledních her v Paříži a máme informace, že v září na náborech nevěděli, co dřív.

Snažíme se informovat o sportovcích nejenom těsně před olympijskými hrami, ale celoročně. Komunikujeme jejich cestu, ale na našich sítích máme i videa, kde se snažíme právě skrz tyto slavné sportovce ukazovat jejich sport a ukázat veřejnosti, hlavně dětem, takový návod na ten jejich sport. Ať už zimní nebo letní.

Samozřejmě v době olympiád je tu olympijský festival. Když byla olympiáda v Londýně, kam přijelo hodně Čechů fandit, tak přišel náš předseda s myšlenkou tu olympiádu dostat i k nám. To se prosadilo i u Mezinárodního olympijského výboru. Nejenom, že můžeme používat na této akci stejný branding, jako je na olympijských hrách, což je unikátní. Zároveň se ale pořádají olympijské festivaly i v dalších zemích.

Tam se ukazuje dětem i dospělým daný sport. Funguje to skvěle i jako náborová akce. Třeba se dítě rozhoduje, jestli chce dělat spíše karate, judo nebo box. Všechny tyto sporty si tam na jednom místě vyzkouší a potom se může jít přihlásit. Dostane i doporučení na svůj nejbližší oddíl a může v tomto suportu pokračovat.

To je jen v době olympiády? Nemáte letní akce, kam může dítě zajít? 
To nepořádáme. Teďka už usilovně pracujeme na zimním olympijském festivalu, protože Milano Cortina už bude v únoru, tedy za necelý rok.

Máme ale olympijský den, který oslavíme během. Ten bude 18. června a je to akce pro širokou veřejnost. Zároveň ale v ten den pořádáme běhy i na školách. Tam je zapojena většina škol z České republiky. Je to ve velkých i malých městech, má to dlouholetou tradici.

‚Nesoupeří, zlepšují se.‘

Jak motivujete děti ke sportu v průběhu roku?
Celoročně máme projekt olympijský víceboj, který je na školách. Je postaven právě na tom, že se děti zlepšují samy nad sebou.Je tam několik disciplín, které se měří, stopují a tak dále. Skok z místa, nějaké míčové věci a tak. Děti mají v září nějaký výsledek, ale když se tomu na tělocviku věnují, tak potom jsou v říjnu nebo v listopadu zase lepší.

Je to skvělá věc, protože nesoupeří. Neříkají si, že nikdy nebudou lepší než jejich spolužák či spolužačka. Oni vnímají to, že můžou být lepší a zlepšovat se, ale musí pro to něco udělat. Tak to vnímám jako nejdůležitější, co těm dětem dneska říkat. Pro ty věci musí něco udělat. Nejsou hned tak, jako je vidí na mobilu.

Školy oslovujete vy? 
Ano, máme zapojených přes tisíc škol z celé České republiky. Hlavně pracujeme s učiteli, protože to jsou ti motivátoři. To jsou ti, kteří dokáží nadchnout děti pro sport, pro pohyb. My pro ně děláme dvakrát ročně několikadenní workshopy, kde se jim snažíme ukázat jak aplikovat různé sporty do hodin. Aby to bylo celkově více různorodé a ne, že děti hrají jen fotbal nebo vybiku. Ukazujeme učitelům modelové hodiny, které by mohly zařadit do těch svých.

Zároveň máme na školách tréninky s olympioniky. Vezmeme olympioniky a uděláme speciální dopolední trénink pro celou školu. Děti si to fakt užijí, protože tam mají vždycky nějaké zajímavé osobnosti a ty tam s nimi blbnou. Teď v květnu budou probíhat právě tréninky s olympioniky. Zase se to tedy propojuje s těmi vzory. My je dětem ukážeme a oni si na ně jako kdyby mohou sáhnout. Věříme, že motivace pak přijde.

Například bývalý šermíř Jirka Beran má svoji bronzovou medaili už celou ošoupanou. Protože říká, že mít ji na poličce nedává smysl. Když by to jedno dítě, které si na ni sáhlo, motivovalo k tomu, aby se tomu sportu věnovalo nebo jakémukoliv pohybu, tak je to pro něj důležitější, než ji mít vystavenou doma. 

Jaké sporty mohou děti dělat, aniž by k tomu doma měly potřebné vybavení, ale zároveň je to bavilo. Jaké sporty jsou pro ně teď nejvíce atraktivní?
My to vnímáme skrz asi tu optiku úspěchů sportovců. Když byl úspěšný Lukáš Krpálek, tak měli plný nábory judisti. Neměli ani dost trenérů. Úspěchy vodních slalomářů mají taky vliv na to, že jsou v září plný loděnice. Věřím, že po úspěchu Martina Fuksy byla určitě v Nymburce fronta.

ask Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít