Koalice je koalicí, pokud se za ni prohlásí. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu z 90. let, říká právník
Hnutí Přísaha ve středu podalo ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobu proti registraci kandidátní listiny České pirátské strany do sněmovních voleb. Důvodem je, že jsou na ní i zástupci Zelených a s ohledem na uzavření smlouvy se podle hnutí jedná o volební koalici. „Postavení koalic je v zásadě založeno na subjektivním prohlášení té koalice, že je koalice,“ vysvětluje pro Radiožurnál ústavní právník a politolog profesor Jan Kysela.
Co podle vás bude soud posuzovat?
Řízení o volbách do parlamentu, které je předepsáno zákonem a navazujícím soudním řádem správním, je v zásadě v téhle registrační fázi chápáno buď tak, že v případě, že byl někdo odmítnut a nebyl zaregistrován, tak se může registrace domáhat. Je to řekněme nějaký subjektivní princip, „chci být účastníkem volební soutěže a krajský úřad mi v tom brání“.
‚Je věcí aktéra, aby se identifikoval.‘ Poslechněte si rozhovor s ústavním právníkem a politologem, vedoucím Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy, profesorem Janem Kyselou
Nebo je tam ta druhá linka, to je pro nás podstatnější, že vystupuje do popředí ne subjektivní princip, ale spíš ochrana veřejného zájmu, kdy se nějaký jiný soutěžitel ve volební soutěži domáhá toho, aby ten, kdo byl registrován, nebyl registrován, protože má pocit, že byl registrován neoprávněně.
My jsme to viděli v prezidentské volbě v tom předchozím termínu, kdy z iniciativy pana senátora (Marka) Hilšera byla přezkoumávána účast paní Denisy Rohanové, která nakonec nebyla do volebního klání připuštěna. A tohle je v zásadě obdobný princip, kdy nějaký soutěžitel říká „tihle moji potenciální protikandidáti se účastnit nemají, protože nesplňují podmínky“.
Ale jak jsem četl, cílem žaloby je, aby kandidátka Pirátů a Zelených byla přeregistrována jako koaliční, což by znamenalo, že pro vstup do Sněmovny musí na místo pěti získat aspoň osm procent hlasů. Může tedy Přísaha v tomto směru uspět?
Myslím si, že nemůže, protože když byste zkoumal ty volební zákony, zjistíte, že umožňují registračnímu úřadu poměrně malou možnost přezkoumávání toho, co se mu nabízí. Protože speciálně to postavení koalic je v zásadě založeno na subjektivním prohlášení té koalice, že je koalice.
‚Podmínky musí být srovnatelné a stejné.‘ Šlachta bude žalovat Piráty a Zelené kvůli ‚nepřiznané koalici‘
Číst článek
Jinými slovy, ta koaliční kandidátní listina musí být jako koaliční označena, má být specifikováno, kdo je členem a jaký má název a ve chvíli, kdy tohle neuděláte, tak vlastně koalice nejste.
Je to ponecháváno čistě na vaší úvaze, což je v zásadě opřeno o nějaký nález Ústavního soudu, jdoucí hluboko do 90. let, kdy kandidoval, nejsem si úplně jistý, jestli to bylo SDLSNS, a ti se považovali za jeden subjekt, zatímco státní volební komise je považovala za volební koalici a Ústavní soud řekl, že je v zásadě věcí právě toho aktéra, aby se nějak identifikoval.
A důsledkem tohoto, v zásadě 30 let starého, rozhodnutí Ústavního soudu je plus minus to, jak je postavené volební zákonodárství a to, s čím jsme teď konfrontováni.
‚Kusá opora v zákoně‘
Předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib poukazuje na to, že Piráti mají na kandidátkách odborníky z řady oborů, včetně tedy 30 zástupců Zelených v osmi krajích, se kterými strana spolupracuje na základě memoranda. Čili takový argument může u soudu obstát, jestli dobře rozumím vašim slovům?
Já myslím, že je úplně jedno, protože zkrátka pokud se koalice neprohlásí za koalici, tak s ní jako s koalicí registrační úřad nenakládá.
A teď jde o to, jestli by Krajský soud v Ústí nad Labem měl mít nějakou úplně odlišnou optiku, opřenou o to, o čem se ve veřejném prostoru v posledních týdnech, možná měsících mluví: nakolik ty koalice, které se za koalice neprohlašují, materiálně těmi koalicemi jsou, obcházejí účel zákona, pokoušejí se vyhnout zvýšeným vstupům do Poslanecké sněmovny.
Volební úspěch nekoalice SPD promění českou politiku tak, že budeme koukat, předpovídá Šídlo
Číst článek
Otázka je, co s tím tedy soud může dělat, když opora ve volebním zákoně je velmi kusá.
Jaký je tedy rozdíl mezi společnou kandidátkou, respektive přizváním členů jiných stran na svoji kandidátku a mezi volební koalicí?
V zásadě čistě formální. Volební koalice je koalice, která se za koalici prohlásí. A když se za koalici prohlásí, má nějaký název, má nějaké podíly mezi členy, patrně se na tom nějak domluvili, má to potom určité důsledky pro financování, respektive pro přerozdělování peněz.
Ve chvíli, kdy tohle neuděláte, to znamená, neformalizujete to, neprohlásíte se za koalici, tak z hlediska volebního zákona spíš koalicí nejste a všechno ostatní je v zásadě věcí dohody mezi vámi.
Ve chvíli, kdy koalicí nejste, tak právě z hlediska financování nastávají určité limity, které nevyplývají ani tak z volebního zákona, jako ze zákona sdružování v politických stranách, co si vlastně ti aktéři, třeba v rámci Stačilo!, mohou přerozdělovat, když jsou tam, řekněme, dvoumilionové nebo třímilionové stropy, do kterých se musíte vejít a nemůžete si ty peníze přeposílat v celku volně.
Ten princip se mi zdá být čistě subjektivní, prohlásíte-li se za koalici, jste koalice, když se za koalici neprohlásíte, na straně té veřejné moci je relativně malý prostor pro to, aby vás za koalici prohlásila, respektive přeregistrovali vás.
26:00
Vzniká hodně nepřiznaných koalic. Nevíme, co po volbách z té ruské matrjošky vyskáče, varuje Pečinka
Číst článek
Jak rychle může soud rozhodnout? Co by se dělo, kdyby rozhodnutí padlo až po volbách?
V zákoně jsou nastavené krátké lhůty, obecně to platí o volebním soudnictví, jak o tom, které následuje až po volbách v těch volebních stížnostech, tak i v téhle fázi. Tady je ta lhůta patnáctidenní, takže volby by v tomhle ohledu nijak ohroženy nebyly.
Jen mi ještě dovolte poznamenat, že to, o čem jsme mluvili v souvislosti s těmi Piráty a Zelenými, je praxe, se kterou se v té české volební praxi setkáváme už delší dobu. Trochu odlišný případ je právě Stačilo!, což vlastně nejsou různé politické strany zařazené na kandidátku jedné z nich, protože Stačilo! je vlastně prázdná skořápka.
Takže ve chvíli, kdy budou podávány různé žaloby, zdá se mi, že na jedné straně může být SPD, současně tedy Zelení a Piráti, ale to Stačilo! je trochu jiný případ. Je otázka, jestli soud dojde k jinému závěru z hlediska hodnocení těchto aktérů, ale nezdá se mi, že je to stejný typ subjektu.
