„Pro mě to byla jedna z největších dosavadních trenérských výzev. Říkal jsem to i hráčům, že to byla nejtěžší příprava na zápas, kterou jsem zažil. O soupeři jsme toho moc nevěděli. Navíc i my tvoříme nový tým a po třech trénincích hned zápas? Bylo to poprvé v životě, kdy jsem nevěděl, co od svého týmu čekat. Nevím, jak to dělají třeba ve fotbale, kde je tak krátký čas na přípravu normální. To neřeší taktiku?,“ říkal po zápase trenér české reprezentace Ronen Ginzburg.

Zatímco si po vítězném utkání nad Islandem izraelský kouč postěžoval na nový systém kvalifikace, jeho svěřenec Jaromír Bohačík vedle čekal na slovo a culil se. Měl za sebou totiž nejlepší utkání v dresu národního týmu.

„Nutno říct, že jsem toho v reprezentaci moc neodehrál, takže asi to opravdu bylo mé nejlepší utkání,“ sdělil Radiožurnálu po svém dvacetibodovém střeleckém vystoupení reprezentační křídelník, který před sezonou posílil mistrovský Nymburk.

V Rumunsku na zářijovém mistrovství Evropy sbíral zkušenosti a paběrkoval. „Nehrál jsem tam tak, jak jsem si představoval. Mimo jiné teď jsem s trenérem už delší dobu, takže jsem si tak nějak zvykl na styl hry, který on preferuje.“

Teď o dva měsíce později minul jen dvě střely z pole z devíti, z toho jednu trojku ze tří pokusů. Z čáry trestného hodu byl neomylný. Že by se mu přestala klepat střelecká ruka? „Ne, je to díky odehraným minutám v soutěžích trochu vyšší úrovně, než je naše česká liga,“ mohl se po vítězném vstupu do kvalifikace o postup na mistrovství světa smát Jaromír Bohačík.

Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít