Nic mě netlačí, můžu hrát dobře na každém povrchu, říká Vondroušová. Po těžkém období se jí znovu daří
Tenistce Markétě Vondroušové se na posledních grand slamech daří. Na trávě, betonu i teď na antuce dosáhla minimálně na čtvrtfinále.
Pro tenistku Markétu Vondroušovou to byl dlouho složitý rok, ale i v něm potvrzuje příslušnost ke světové špičce. V Paříži dosáhla na čtvrtfinále Roland Garros a mezi nejlepší osmičku turnaje postoupila potřetí během posledních čtyř grand slamů.
„Sice jsem říkala, že mi tráva někdy úplně neseděla, ale vyhrála jsem Wimbledon. Pak jsem hrála osmičku na US Open a teď i tady na antuce, takže pro mě je dobré vědět, že můžu hrát dobře na každém povrchu,“ připomíná Vondroušová svou univerzálnost.
Před necelým rokem česká tenistka senzačně ovládla Wimbledon, kam přitom vyrážela s velkým respektem k trávě. Podobné obavy teď ale nemusí mít na žádném povrchu. Čtvrtfinále uhrála na betonu na loňském US Open v New Yorku a na antuce je úspěšná dlouhodobě. Vždyť už před pěti lety hrála v Paříži o titul.
„Asi to člověku dodává klid, že ho nic úplně netlačí. Nemusím čekat, až přijde tráva nebo něco jiného,“ říká Vondroušová.
Je zřejmé, že na výsledky nejlepší české tenistky současnosti má ten nejzásadnější vliv zdraví, jak říkává trenér Jan Hernych. „Maky je skvělá hráčka a vždycky to tak bylo. Z mého pohledu, když bude zdravá, bude hrát dobře,“ vysvětluje.
Vidět to bylo nejenom při loňském titulovém tažení ve Wimbledonu. Naopak letos v Austrálii po krátké přípravě a významnějších zdravotních komplikacích na přelomu roku Vondroušová nepřešla přes úvodní kolo. Ani další měsíce nebyly jednoduché a výsledky ovlivňoval také osobní život. Z dobře rozehraných velkých turnajů v Americe se musela česká tenistka co nejrychleji stáhnout, aby se stihla rozloučit s umírajícím dědečkem.
Tenis jako vzpruha
„Ještě jsem to stihla, když jsem se vrátila z Ameriky, byla jsem v Sokolově nějakou dobu s babičkou a s rodinou. Snažili jsme se držet pospolu a říkala jsem si, že mi tenis pak pomůže. Ale samozřejmě jsou chvíle, kdy na něj myslím. Člověk si musí zvyknout, smířit se s tím, že už nebude psát po zápasech. Ale říkám si, že měl hezký život a prožil hezké věci,“ prozradila v Paříži při natáčení časosběrného dokumentu Radiožurnálu Olympijský rok.
Současných výsledků na Roland Garros si váží. V roce, ve kterém se jí zároveň rozpadlo manželství, zažívá po dlouhé době i víc sportovní radosti na těch největších kurtech. Odměnou bude úterní čtvrtfinálové utkání proti světové jedničce Polce Ize Światekové.
