Se sestrou tvoříme skvělý tým. Bez ní bych na olympiádě neuspěla, říká windsurfařka Švíková
Krátce po úspěšném vystoupení na olympijských hrách v Paříži, kde obsadila deváté místo, dorazila do studia Radiožurnálu Sport windsurfařka Kateřina Švíková. V pořadu Na place si s moderátorem Ladislavem Hamplem povídala o dosavadním vrcholu kariéry, ale také o tom kolik času během roku tráví mimo domov kvůli kvalitnějším tréninkovým podmínkám. Při jakých doplňkových sportech si nejvíce odpočine?
Jaký na vás udělaly olympijské hry v Paříži dojem?
Bylo to velké. Vzhledem k tomu, že my jsme závodily v Marseille a bylo nás tam na hotelu pár. To v Paříži v olympijské vesnici to bylo velké. Udělalo to na mě dojem a určitě bych někdy chtěla zažít, abych si to užila přímo ve vesnici.
Poslechněte si windsurfařku Kateřinu Švíkovou v pořadu Na place, která na olympijských hrách v Pařiži obsadila 9. místo
Jaké záludnosti má disciplína iQFoil, ve které závodíte?
Asi taktika. Záleží, jak fouká vítr. Musíme prostě objet předem dané bójky. Musíme si vybrat stranu, zda pojedeme vpravo nebo vlevo od bójky. Když bojujeme s větrem, tak musíme také občas křižovat a dělat obraty. Náš sport je hodně fyzicky náročný, ale velkou roli hraje především taktika.
Jak vypadá běžný trénink na windsurfingu?
Když jsem trénovala před olympiádou, tak jsem dost času trávila v zahraničí. V Čechách se moc trénovat nedá, na Lipně úplně nejsou specifické podmínky, které pak zažíváme při závodech.
Závodění
Máte zahraničního trenéra?
Ano, mám trenéra z Cádizu. Před olympiádou jsem trénovala tam a pak i v Marseille, abychom si zvykly na lokalitu před hrami. Zkoušely jsme si tamní podmínky.
Jak se to vychytává, aby byl člověk nejlépe připraven na konkrétní závod?
Naším cílem s trenérem bylo si vyzkoušet, co nejvíc podmínek, které tam můžou panovat. Chtěla jsem být na olympiádu připravená tak, aby mi bylo jedno, jak vítr fouká. Natrénovala jsem si to dobře, to už v Cádizu, kde byly těžší podmínky, než pak v Marseille.
Zkoušíte během přípravy i nějaké doplňkové sporty?
Kolo, běh, veslování, v zimě i běžky a v létě si pak jdu občas zahrát plážový volejbal.
Jak se připravuje taktika na konkrétní závod?
Nejde to úplně naplánovat dopředu. Přijedeme na tu vodu, trenér sedí na motoráku, sednu si k němu a řekneme si, jaká strana by byla lepší. Vítr se ale mění, takže záleží i na mě, jak se zachovám při rozjížďce. Můžeme mít nějakou taktiku, ale když se otočím za bójkou a vidím, že se podmínky změnily, tak musím reagovat.
Jak jste se vůbec k jachtingu dostala?
Začínala jsem na Vltavě. Původně tatínek mé kamarádky ze školky trénoval malé děti na Vltavě, takže mě přesvědčil ať to zkusím. Na Vltavě se jezdí na malých lodičkách pro děti. Jinak můj domovský klub je pod Vyšehradem. Určitě si to může kdokoliv zkusit. Začínala jsem tam a s týmem jsem jezdila na závody na Nechranice, Lipno nebo Rozkoš.
Jak jste doma zvládaly boj o olympijskou účast v Paříži, protože jste soupeřila proti sestře Barboře..
Prověřilo nás to určitě. Bohužel v našem sportu může jet reprezentovat za stát pouze jedna účastnice. Věděly jsme, že to tak je. Sestra mě pak v Marseille hodně podporovala, za což jsem jí vděčná. Kdybych netrénovala se sestrou, tak bych se nekvalifikovala. Skvěle se doplňujeme a tvoříme tým. Chci sestře moc poděkovat.
Olympijská zkušenost
Co jste prožívala, když jste poprvé dorazila do místa olympijského dění?
Trenéři mě na to připravovali už dopředu, že to nebude stejné, jako normální závody. Jde tam o hodně pravidel, které běžně nemáme. Specifické je, že nám před závodem kontrolují materiál, aby to bylo fér pro všechny. Trochu jsem se toho bála, protože tam byly nějaké protesty na holky. Je to hodně přísné, ale byla jsem připravená.
V čem nachází rozhodčí u windsurfingu největší problém?
Největší problém u iQFoil je s tou věcí pod prknem, která nám pomáhá létat na vodou. Hodně se řeší upravování Foilů, protože když se to trochu zbrousí a upraví, tak to má jinou výkonnost. Bohatší státy mají týmy, které se zabývají vývojem Foilů. Na olympijských hrách se hodně dbá na to, abychom měly všichni stejné podmínky.
Trénink v Česku je spíš pro zábavu, za lepšími podmínkami se musí do zahraničí, říká jachtař Lavický
Číst článek
Měla jste možnost vidět slavnostní zahájení olympijských her?
V televizi jsem se koukala. Bylo to pro nás daleko, protože jsme závodily dva dny po zahájení. Trochu mi to bylo líto, že jsem se nezúčastnila zahájení, ale chtěla jsem se soustředit na závody a nakonec jsem udělala dobře.
Kolik času během roku strávíte na soustředění a tréninku v cizině?
Pohybuje se to kolem 140 dní na vodě. S tím, že dva až tři dny zabere cesta. Před olympiádou to bylo ještě víc. Teď mě ale čeká pauza, kdy si dám alespoň dva měsíce volno.
Půl roku být mimo Českou republiku, to musí být docela finančně nákladné..
Mám velkou podporu od svazu, za což jsem vděčná. Navíc jsem byla zařazena do stipendijního programu Univerzity Karlovy, kde studuji.
Vnímáte jako velký hendikep, že nejsme přímořský stát?
Trochu hendikep to je, ale už s tím dokážu pracovat. Dřív jsem to brala spíš špatně psychicky, že jsem věděla, že soupeřky mají více natrénováno. Nyní ale jsem ráda i v Praze, kde si od surfování odpočinu. Kdybych jezdila každý den, tak by to asi nebylo ono. Takhle mám větší impulz do tréninku.
Jak trenér reagoval na výsledek z olympijských her?
Byl nadšený. Cílem bylo se dostat do top 10, abych mohla jet finálové rozjížďky. Byla tam padesátiprocentní šance, že se to může povést. Věděla jsem, že od dubnové kvalifikace jsem udělala velký pokrok, ale ostatní to možná tolik nečekali. Všichni mi gratulovali, protože byli překvapení.
Volno a školní povinnosti
Dá se tento specifický sport vhodně kombinovat se studiem na vysoké škole?
Jsem na prezenčním studiu a měla jsem výhodu, že jsem začínala v covidu. Takže v začátcích jsem byla na soustředěních a pouštěla jsem si přednášky online. To byly dva roky většinou online, třetí ročník už byl těžší, ale nějak jsem to zvládla. Teď už jsem na magisterském studiu.
Osobní život není úplně podle představ. Vrátím se ze soustředění a musím se učit na zkoušky. Když jsem na soustředění, tak přijdu po tréninku a kouknu se, co se ve škole dělo a ještě třeba něco dopisuji. Kamarádi mi pomáhají a posílají poznámky. Teď mám ale do října volno od školy.
Jak si užijete volno od školy?
Pojedeme asi na aktivní dovolenou do Slovinska, kde budeme chodit po horách.
Čím si ještě nejlépe vyčistíte hlavu od sportu?
Času moc není, ale když už ano, tak ráda vařím nebo něco upeču. Ráda něco vytvořím pro rodinu.
Jaké máte další plány do budoucna?
Určitě chci pokračovat v tom, co jsme začali. Příští olympiáda v Los Angeles je určitě cílem, ale to je až za čtyři roky. Na nadcházející rok tam určitě máme mistrovství světa.
Je jisté, že v programu olympijských her v Los Angeles bude i vaše současná kategorie?
Určitě bude. Diskutuje se ale o tom, že se zmenší naše plachta, aby to bylo dostupné i pro menší holky. Jedná se ale asi o zmenšení plachty o 0,7 metru čtverečních, takže to není zas tolik. Možná se tak příští rok budu přizpůsobovat jinému vybavení.