Hostem pořadu Páteční finiš Kateřiny Neumannové byl jachtař Karel Lavický. Co mu chybělo k tomu, aby se nominoval na čtvrté olympijské hry? Jaké jsou jednotlivé třídy, ve kterých se v tak specifickém sportu závodí? Kolik kilo musel přibrat, aby se prosadil v určité kategorii? Kam se posunula ideální závodní váha? Jak je na tom český jachting ve srovnání s evropskou špičkou? Kam čeští reprezentanti vyráží do zahraničí za tréninkem?

Praha 22:12 8. července 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Karle, tvoje kariéra je orámována závody ve Francii, kde v roce 2003 začala a jak jsi říkal, jel se tam i poslední kvalifikační závod. Olympiáda nevyšla a ty jsi ohlásil konec kariéry. Můžeš porovnat dobu mezi prvním a posledním závodem?
Je to 21 let a za tu dobu se jak ten sport, tak i já, strašně změnil a vyvinul. Když jsem tam poprvé přijel s kamarádem Honzou Čutkou, který závodil na plachetnicích, vzal mě tam jako sedmnáctiletého nováčka. Jezdilo se na dlouhém prkně se středovou ploutví. Hodně foukalo, nějaký den jsem se tam vracel pěšky po břehu. Neměl jsem žádného trenéra, spali jsme v dodávce a byly to takové spartánské podmínky. Během těch dvaceti let se ten sport i mé zázemí posunulo strašným způsobem. Když to vidím zpětně, je to neuvěřitelná cesta, která proběhla.

Proč dochází ke změnám tříd, ve kterých se závodí?
Ten sport se pořád vyvíjí, pořád tam jsou technické inovace. Ve windsurfingu a v jachtingu obecně je to na olympiádě dělané tak, že závodníci jezdí na stejném vybavení. Všichni mají všechno stejné. Na čtyři nebo osm let, je dané na čem se bude jezdit. Je to pro to, aby to bylo levnější, nebyly tam technické výhody a velké týmy nemohly mít výhodu. Třídy se postupně mění společně s olympijským cyklem.

Po posledním závodě ve Francii jsi ohlásil konec kariéry, ale máš za sebou tři účasti na olympiádách. Proč to teď počtvrté nevyšlo?
Ten závod se mi vůbec nepovedl.

Je to o jednom závodě ta nominace?
U nás je to jeden. Byly tři a nejdříve se nominovalo asi deset zemí, pak nominace pro Evropu a tohle byla poslední možnost, jak se kvalifikovat. Každý závod se začíná od znova, nesčítají se žádné body z minula. Je to hrozně těžké, protože úroveň českého windsurfingu není taková, abychom se nominovali v prvním kole. Jachtařské velmoci jsou Francie, Itálie, Španělsko, Austrálie. Tam nepatříme, takže se musíme spoléhat na poslední nominaci, kde se kvalifikované země nepočítají a závodí horší země, které nejsou kvalifikované.

Závod se mi nepovedl, podmínky byly náročné, vítr slabý a poměrně proměnlivý. Chybělo zkrátka to sportovní štěstíčko.

Zkus popsat, jaká je pozice windsurfingu na olympijských hrách? Jsou to největší závody, nebo jsou špičkové závody jinde?
Ta pozice je asi taková, jako má většina menších sportů. Je to šance ukázat se, mediálně je to sledované více, než mistrovství Evropy a světa. Je to jako v lyžování třeba. Z každé země může na olympiádě startovat jeden závodník. Velké země mají více závodníků, kteří mohou startovat na mistrovství světa. Úspěch z mistrovství světa je daleko cennější, ale vůči veřejnosti má olympiáda větší punc a váhu.

Je windsurfing sport, který je spravedlivý? Může se stát, že neuspěješ kvůli tomu, že špatně fouká?
Může se to stát, ale windsurfing a jachting jsou poměrně spravedlivé sporty. Velké závody trvají třeba pět dní a výsledky z jednotlivých rozjížděk se sčítají a po určitém počtu se ta nejhorší může škrtnout a nepočítá se. Je to dlouhodobá soutěž a je to poměrně spravedlivé.

23:18

Jachtařka roku 2022: Jsem vděčná, že můžu cestovat a dělat sport, co mě baví, říká Piňosová

Číst článek

Závodíte někdy na jezerech a někdy na mořích. Jak to vnímá windsurfař? Co je těžší?
Každému vyhovuje něco jiného. Co se týče olympiády, tak je potřeba v tom místě dlouho trénovat a vítr a vodu tam znát. Velké týmy se po olympiádě přesunou do Los Angeles, kde už začnou trénovat na další olympiádu, aby to měly naježděné.

Na třídě RX jsi strávil většinu let. Co se změnilo po přechodu na IQ Foil?
Posun je velký, technologický skok. Kromě vybavení se změnil i formát závodu, je trochu kratší. Když tolik nefouká, jezdí se tříminutová rozjížďka. IQ Foil se jezdí na foilu, takže pod prknem je takové letadélko, a když to dosáhne určité rychlosti, tak to celé letí nad vodou a letadélko zůstává pod hladinou. Bylo potřeba se na to připravit, protože ve windsurfingu jsou důležité fyziologické předpoklady. Já jsem asi z 75 kilo přibral nějakých 20 kilo, abych mohl na IQ Foilu závodit.

Při změně třídy jsi potřeboval nabrat kila. Dvacet kilo je dost, proč?
Je to hodně. Třída RSX byl plovák s plachtou devět a půl metru a každé kilo, které se vezlo na prkně navíc, tak zpomalovalo. Ideální váha byla něco málo přes 70 kilo, já měl tak 75. Byl to hodně vytrvalostní sport. Když moc nefoukalo, tak pohybem plachty, takovým pumpováním, se dalo prkno rozjet, aby jelo rychleji. U IQ Foil jsou křídla pod vodou, takže to vahou tlačíš do vody a ono to zrychluje. Ideální váha se hodně posunula a je někde pod stovkou.

My nemáme jezera ani moře. Jak na tom český jachting v porovnání s průměrem je a kde se u nás dá trénovat?
Moje generace závodníků postupně skončila. Máme silnou mladou generaci, ať už na lodích ve třídě laser, nebo na surfech. Hlavně mezi děvčaty, kde holky dokázaly vyhrát ve svých věkových kategoriích mistrovství Evropy i světa. Jde o to, aby dokázaly zvládnout přestup do dospělého sportu, ale podmínky na to mají, tak uvidíme.

Trénují v zahraničí, nebo jak řeší tréninky naše špička?
Sto procent tréninků na vodě je v zahraničí, protože v Česku to nejde. Je to náročné na cestování a ježdění za závody a tréninky. Je to hodně na rodičích, kteří se o ně musí trochu postarat. Je to trochu životní styl.

Musí se začít od dětství, nebo i později?
Windsurfing se s nástupem IQ Foilu docela mění. Já začínal relativně pozdě, v mém tehdejším věku dnes děti jezdí už závody. Není podmínkou začít úplně brzo, protože pak se kariéra dá posunout do pozdějšího věku.

Kam se nejčastěji jezdí trénovat? Předpokládám, že Lago di Garda, Silvaplana...
Tohle jsou dvě nejbližší a nejdostupnější místa s jistotou větru, protože tam funguje termický vítr. Záleží taky na roční době. První závody jsou na jaře, takže je potřeba trénovat přes zimu a většina lidí se stěhuje do Španělska do Cádizu nabo Lanzarotte.

Karle, ty jsi Jihočech a vyrůstal jsi i u Lipna. Na kolika různých plavidlech jsi závodil a kolik toho máš v garáži?
V garáži toho mám hodně, zasloužilo by to protřídit. Nechávám si ale plachtu z každé olympiády. Je potřeba ty plováky a plachty měnit, takže je toho poměrně dost.

Kde a kdo dělá špičkový materiál a jak často je potřeba ho obměnit?
Na olympiádě je výrobce daný a všichni mají stejné vybavení. Plováky vydrží dlouho, plachty jsou takové spotřební zboží. Vytahují se a musí se relativně často obnovovat.

Jakých rychlostí se dosahuje na moderních prknech?
Na foilech záleží na velikosti, ale na těch, co se jezdí na olympiádě, tak zhruba 50 až 60 kilometrů za hodinu. Aby to fungovalo, jak má a vzlétlo to, je potřeba jet alespoň 25 kilometrů v hodině. Jezdí se ale i speed windsurfing a tam rychlosti dosahují ke 100 kilometrů za hodinu.

Jaké nebezpečí na závodníky číhá?
Zranění je poměrně málo, nebezpečný sport to není. Mně se během celé kariéry nic závažného nestalo. Teď se jezdí v helmách, ale je to spíš proto, aby do vás někdo těmi křídly nenajel.

Dá se říct, že čím víc fouká, tím lépe nebo je nějaký optimální vítr?
Má to nějaké limity, protože v závodech nemůžeme měnit velikost plachty. Když je vítr hodně silný, tak je to spíš souboj s živly.

Jaká je průměrná cena prken?
Cena postupně stoupá. Před 20 lety, tak to stálo kompletně 60 tisíc korun a zdálo se mi to jako neuvěřitelná částka. Dnes stojí komplet vybavení IQ Foil okolo 250 tisíc a pořád na tom lidé jezdí. Vývoj tam je a ceny jsou tedy zhruba takové.

V současné době začínají děti v relativně raném věku. Co se učí v začátcích?
U závodního windsurfingu je lodní třída optimist, tam mohou být zhruba od šesti sedmi let. Naučí se kormidlovat, naučí se, jak funguje vítr a kam jedou. Přechod k windsurfingu je pak snazší, že už tyto věci ohledně větru mají zažité. Pokud bychom se bavili o windsurfingu pro radost, tak když dítě zvedne plachtu z vody, může začít surfovat.

Jaký druh talentu je ve vašem sportu potřeba?
Je to komplexní sport, takže talentů by mělo být víc. Nejde asi vypíchnout, co je nejdůležitější, spíš to, aby ho to bavilo a jezdil s láskou. Pak jde to učení skoro samo. Cit pro skluz a když stojíte nohama na prkně, abyste měli cit pro prkno a pro vodu přes něj.

Co fyzické předpoklady? Ty jsi velký a urostlý chlap...
Je jich celá řada, teď se to z vytrvalostního sportu změnilo do silovějšího. Když fouká hodně, potřebujete statickou sílu udržet plachtu a tlačit do křídel. Když nefouká, je potřeba s plachtou pracovat, mávat, aby se to rozjelo. Trénink je od maximální síly až po vytrvalost.

2:02

V Tokiu nebude chybět český jachting, na mistrovství světa vybojoval olympijskou účast Lavický

Číst článek

Jakou máte v Čechách podporu pro reprezentaci?
Podmínky se rok od roku zlepšují. Existují juniorské týmy, ty mají trenéra, jezdí na závody společně, žijí pohromadě. U dospělých je to složitější, dostáváme sice finanční podporu, ale tým si musíme budovat sami, což je finančně i logisticky velmi náročné. V Čechách na svazu nejsou lidé, co by se o to profesionálně starali. Dostaneme prostředky, ale musíme si to zajistit sami.

Koho budeš ty na olympiádě sledovat?
Určitě budu sledovat celou olympiádu. Letošní rok je fanouškovsky docela náročný, byl hokej, mistrovství světa, teď Euro ve fotbale. Budu ale držet palce našim děvčatům, co se na olympiádu dostaly – Kačka Švíková a na lodích Zoša se Sárou. Doufám, že si najdu čas i na ostatní sporty.

Na olympiádě se bude závodit v Marseille. Jaké podmínky tam na závodníky čekají?
Těžko říct, když jsem tam závodil, tak to byl trochu jiný závod. Záleží na počasí, protože může přijít silný vítr mistral, který tam často fouká. Myslím, že to bude zajímavé a těžko dopředu predikovat.

Dají se odhadnout šance našich závodnic?
Dají, ale je to těžké. Uvidíme, jaký pokrok stihly za posledních pár měsíců. Olympiáda je specifický závod, protože je tam strašně málo lidí. Startuje 24 závodníků ve třídě IQ Foil, normálně nás je přes sto. První desítka postupuje do medal race a i ten desátý může nakonec vyhrát. Nezbývá než držet palce, aby Kačka do desítky postoupila a pak se třeba dostala výš.

Nedávno jsi ukončil kariéru, ale se sportem jako takovým končit nemusíš. Co plánuješ dál?
Vždy jsem říkal, že budu závodit do té doby, co Jaromír Jágr bude hrát hokej.

To máš blbý...
Včera jsem viděl nějaké video, jak běhá do kopce a připravuje se na poslední sezonu, takže to mi nevyšlo, ale třeba to ještě opráším. Jedním z důvodů, proč jsem skončil, bylo, že mi to nepřinášelo tu radost. Doufám, že začnu teď víc jezdit pro radost. Teď jedu trénovat mládež na Balaton, kde je mistrovství světa, tak uvidíme.

Co ti přináší tento sport za radost?
Rád bych. Na druhou stranu ta nevázanost, neustálé cestování je důvod, proč je člověk unavený. Každý rok dokola se závody opakují. V dubnu je na Mallorce, pak další a další. Možná taky vystoupit ze stereotypu cestování. Užít si zimu, protože na zimní sporty nebyl moc čas. Zalyžovat si s dětmi, takové věci mě teď čekají.

Kateřina Neumannová, mim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít