„Potřebujeme, aby se nám to povedlo, proto jsme nervózní, ale pevně věříme, že se nám to podaří. Já, když jdu na plochu, tak mám zježené všechny chlupy,“  smála se před společnou skladbou žen a mužů paní Helena.

Ne že by měla chyba jedince efekt domina a pokazila celé cvičení, ale i tak postávala většina účastníků v útrobách stadionu dosti nervózně a čekala, až přijde její čas. Na Všesokolský slet se připravovala déle než rok

Skladba pro ženy a muže se povedla, stejně jako všechny ostatní, a tak nakonec jednotliví Sokolové odcházeli domů s dobrým pocitem, včetně těch nejmladších.

„Užil jsem si to dobře, měl jsem trošku trému, ale dobře to dopadlo,“ říká Honza, který se předvedl s míčem v ruce ve skladbě Děti, to je věc! „Tradice v rodině to není, ale máma mi řekla, že bych mohl být Sokol, tak jsme v něm s bráchou už pět let.“

Prý nemá ani mnoho spolužáků Sokolů, ostatně, on sám má dnes mnohonásobně víc možností než účastníci sletů z dob dávno minulých, ale pokud ještě pár let vydrží být Sokolem, třeba jednou bude moci mluvit stejně Jakub ze Slovenska:

„Není to jen cvičení, ale i všechno okolo. Někdy se sejdeme jako parta, vyprávíme nové i staré vtipy, i na place je to sdílená zkušenost,“ vysvětluje cvičenec.

Svých kamarádů Sokolů si bude moci užít ještě dnes, pokud vydrží až do konce Všesokolského sletu. Ten pokračuje od 14 hodin II. programem hromadných skladeb.

David Nyč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít